| Tante Bante | 
 |
(18.10.2019 17:24:38)
Mám také prvňáka. Jejich paní učitelka používá škálu jednička - smajlík - nic - mračoun. Čili jedna až čtyři. Všechny děti to vědí, syn,když přinese ze školy jedničku, a já ho vychvaluju, tak mi sdělí, že je to jedno, že má jedničku, když stejně jinou známku než jedničku nikdo nedostane. Taky jsme jednou už měli, že hekal, že dostal "nic", přičemž očekával jedničku..
Jako bývalá učitelka ti k tomu můžu říct jen jedno: známkování samo je problém a je špatně, že se používá. V první třídě je vyloženě toxické, a to i v podobě, že všichni dostávají "motivační" jedničky,protože to je vůči dětem velmi krutá lež,kterou ti, co na jedničkový výkon nemají, pak prožijí jako trauma ze ztráty důvěry. Pak, u starších dětí, cca od třetí třídy může být příležitostné známkování za určitých konkrétních podmínek pro děti prospěšné a čím jsou žáci - studenti starší, tím víc se správně použitým klasifikačním tlakem dá pořídit v zájmu studentů. Je to ale jen za konkrétních podmínek, které se někde, třeba v Německu, stále ještě dodržují. Je to velmi tradiční systém, něco jako relikt herbartovské nebo ještě starší školy. Dá se to dělat jinak.
Dalo by se o tom mluvit hodiny a já jsem zrovna sem o tom napsala kilometry úplně bez úspěchu, něco je tady v nás zakletého, tajemná moc jedničky je víc, než cokoliv.
Dcerce můžeš vysvětlit, že školní známka je JEN A POUZE školní známka. Hodnocení počtu chyb v nějakém momentálním výkonu (a modli se, ať ještě dlouho nepřijde na to, že to není pravda, že jedničky se dávají za snahu, donášení, dobrý vtip, aktivitu.. kdo ví co), že když se něco nepovede, tak se to nepovedlo, a jede se dál a žádné smutky, ne kvůli známce. Známka z čehokoliv v životě nakonec nic neznamená.
|
| EvaMarie | 
|
(18.10.2019 17:50:54)
Tante, jestli dobře rozumím, tak jednou z podmínek lepšího hodnotícího systému by měla být transparentní kritéria, za co ta známka je, resp. odfiltrovat takové ty "vedejší" motivy a la pečlivost, píle apod. Ve škole v Sasku, kam chodí dcera, je to tak, že veškěré hodnocení je měřitelné a převedené na procenta, takže známka čiště odpovídá výkonu. Zároveň ale se hodnocení chování rozděluje do 4 známek (na vysvědčení), kde např. jednou z kategorií (známek) je "píle." Dcera tak druhým rokem má dvohku z chování, ale mají recht, v píli má fakt mezery:)
|
| Tante Bante |
|
(18.10.2019 20:02:58)
Ano, podle mě německý systém je sice hodně oldschool, ale pořád je to systém, něco, co nějak platí a má to nějakou výpovědní hodnotu.
Za mě by se ve škole mělo celkově hodnotit méně. Hodnocení totiž není výstup, ale pouze nástroj v učebním procesu. Nutný, ale nástroj.
V současné škole, a té naší zejména, se hodnocení nadužívá, zneužívá a přeceňuje. Mj. je dobré si uvědomit, že nikdy nejde hodnotit naprosto objektivně. Jde se snažit té objektivitě přiblížit, ale vědět, že není možná.
Současná česká škola má hodnocení (známkování) jako poslední a jediný použitelný nástroj k udržení kázně, to je strašně špatně.
Za mě nejobjektivnější možné hodnocení, kterého jde ve škole dosáhnout, je kombinace kvalitního slovního hodnocení a procentuální úspěšnosti v didaktickém testu.
To jde udělat a není to nic tak nepředstavitelného nebo nákladného, ale zaprvé by někdo kompetentní musel vychovat učitele, kteří by to uměli (taková lidé u nás nejsou nebo nejsou ochotní učit budoucí učitele), a potom by učitel´museli mít pro takovou práci podmínky. Nyní je nemají ani náhodou.
|
| K_at |
|
(18.10.2019 20:14:09)
Tante,s temi znamkami a kazni mas bohuzel pravdu.
|
|
| withep | 
|
(19.10.2019 10:38:41)
Vesměs souhlasím s Tante. Když už se známkuje, mělo by to mít nějaký řád, jinak to dělá víc škody než užitku.
Pracuju v šesté třídě, která vznikla sloučením tříd jiných škol, jež mají jen první stupeň. Těm dětem nikdo nevysvětlil, co je to známka a k čemu je dobrá a o čem vypovídá. Na prvním stupni si zafixovaly, že je běžné nosit jedničky a dvojky, a teď najednou zírají na matikářku, která jim tvrdí, že trojka je dobrá známka. Normálně jim nasázela čtyřky a pětky z první velké písemky, protože prostě nepředvedly, že zvládají učivo páté třídy (a nezvládají). Jenže to je zas druhý extrém, některé děti vypadají rezignovaně (z toho, co jsem se zatím naučil, mám kouli, a lepší už to asi nebude).
A samozřejmě se známky zneužívají k udržení kázně (když budeš vyrušovat, vyzkouším tě, čtvrtina třídy nemá kružítko, tak si dnešní práci v hodině oznámkujeme...).
|
|
|
|
|
, ale jinak souhlas.Mám teď synovce v první třídě a vidím, jakej je to rozdíl oproti mým dětem, který byly víceméně v alternativních školách a nezažily známkování v první třídě, demotivaci apod...
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)