| IndiankaEva |
 |
(27.12.2019 20:39:17)
Ahoj, dobrý den. Cítím velkou bolest a zmatek a napadlo mě poradit se tady. Cca před měsícem se se mnou po dvou letech rozešla moje největší láska. Jenže problém je v tom, že jsem si o to zhruba rok dost těžce koledovala sama. Byla jsem na něho vlastně nepřetržitě naštvaná a dávala mu to dost najevo, ona je to dlouhá historie. Co mě zajímá ale hlavně, tak vaše názory na to, co se děje teď. Vím, že je hodně utrápený a těžce to nese a vím, že mě opravdu miluje. Po rozchodu mi za dva dny zavolal, bylo cítit, že brečí, ale nedala jsem nic najevo. I když jsem velmi ztrápená a nebaví mě žít, tak jsem to nedala najevo, vím, že po rozchodu když se někdo vtírá a je hysterický, tak to toho druhého tak maximálně odradí a ujistí v jeho rozhodnutí. Sem tam mi napíše sms, sem tam zavolá, ale je odtažitý a chladný. Spoustu věcí, co má u mě ještě neodvezl, vlastně nic, kromě zimní bundy. Strávili jsme spolu Štědrý den, jako jediný den, od té doby. Byl to krásný odvaz, ale druhý den se zase choval odtažitě. Nyní pojede na týden k moři, aby si vyčistil hlavu. Mám strach z té chvíle, když by se vrátil s tím, že to chce definitivně ukončit a odveze si věci. Vím, že by mě to ještě víc srazilo a nemám na to sílu. On to nevidí, jak se cítím, ale je to pro mě děsivý, mám ho pořád v hlavě, nemůžu myslet na nic jiného. V práci jsem nepoužitelná. Přemýšlím, že mu ty věci odvezu, abych ten definitivní krok udělala já a zachránila se tím trochu. Jenže co když tím úplně zavřu dveře. Hrozně se bojím toho definitivního konce. Nechci ho. Chci o náš vztah bojovat. Takže můj dotaz zní, zdá se Vám to z jeho strany jako nedotažený rozchod? Když se rozešel, řekl mi, že se se mnou chce občas vidět. A na ten Štědrý den se ptal, jestli jsem po rozchodu měla někoho jiného. Jak to mám zachránit :( jen čekat, nevtírat se, být milá a srovnat se s tím, jaký je a co mě vlastně tak štvalo zřejmě.
|
| Lei | 
|
(27.12.2019 20:59:38)
A co tě na něm tedy štvalo tolik, žes na něj byla permanentně naštvaná?
|
| IndiankaEva |
|
(27.12.2019 21:17:27)
Nedokázal se přinutit napsat diplomku a měl tolik šancí a když tu poslední promarnil, tak se na 4.měsíce zhroutil a přibral 40kg. Nechtěl k nám chodit, aby ho v tom stavu viděl můj syn. Tím si hrozně podkopal moji důvěru. A celkově mi připadlo, že jsme se málo viděli a připadlo mi, že jsem na všechno moc sama :( Jenže on to bral tak, že jsme spolu myšlenkami a že se máme. Mně to nestačilo :(
|
|
| IndiankaEva |
|
(27.12.2019 21:18:47)
Zajímá mě, jak názor na jeho současné chování hlavně, jestli se takhle chová někdo, kdo je definitivně rozhodnutý skončit.
|
| Connie | 
|
(27.12.2019 21:33:41)
Myslím, že není vůbec podstatné, co my si myslíme, že jeho chování znamená. Jediné. co musíš udělat, je si s ním OTEVŘENĚ promluvit. Říct, co chceš a ať ti on řekne, co chce. Nechápu tyhle "hry na domněnky". Když něco chci, řeknu si o to, když mě něco zajímá, zeptám se a podle reakce druhého uvidíš, co bude dál...
Jestli to skončil s tebou on a ty si uvědomuješ, že jsi udělala něco špatně, musíš se ozvat ty.
Jestli máš pocit, že tvoje důvody pro to, že jsi na něj byla hnusná, jsou zásadní, nech ho být a najdi si někoho, na koho se můžeš spolehnout i svým synem.
|
|
| Okolík | 
|
(27.12.2019 21:51:41)
No a co kdybys mu řekla, jak to cítíš ty? Jak píšeš, on má psych.potíže, rozchod těžce snáší. Ty si rozmysli, co vlastně chceš a podle toho se chovej....
|
|
|
|
| Gréta | 
|
(27.12.2019 21:30:30)
Působí to na mě, že nevíš, co chceš. Chceš mu odvézt věci, ale bojíš se definitivního konce. Jsi smutná, ale nedáváš to najevo. Možná on taky neví, co chceš. Předtím ti věci vadily, pak jste se rozešli a teď už by ti ty věci nevadily? Evidentně se nezmění, protože než aby je změnil, radši se rozešel, asi mu nepřišlo reálné se změnit (a tomu bych věřila).
|
|
| A. Andrs | 
|
(27.12.2019 21:40:49)
Docela hob trapis, nezda se ti? Trestat ho za to, je nedopsal diplomku? A chces s nim byt nebo me? Jestli s nim chces byt, tak se chovej normalne.
|
|
| IndiankaEva |
|
(27.12.2019 22:00:24)
Když mě hrozně deprimuje, že vím, že se milujeme a je hrozná škoda té krásné lásky :( A já cítím, že ten rozchod chce myslet vážně, ale zároveň mě nechce opustit, což mi dává naději. Ale nevím, jestli je. Jestli si něco nenamlouvám. Proto jsem se ptala, jestli myslíte, že je to skutečný rozchod, či takhle může vypadat.
|
| Okolík |
|
(27.12.2019 22:04:21)
Jasně, že to takhle může vypadat. Pokud o tento vztah stojíš, tak mu to musíš na rovinu říct a ne se takhle "chvět" ...
|
|
| A. Andrs |
|
(27.12.2019 22:06:26)
Stale jsi nenapsala co chces ty.
|
| IndiankaEva |
|
(27.12.2019 22:16:45)
Já nechci nechat tuhle lásku umřít.
|
| IndiankaEva |
|
(27.12.2019 22:18:51)
Jenže nevím prostě, co mám dělat. Mám strach, že když mu řeknu, že si chci promluvit, že mě pošle k šípku.
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(28.12.2019 6:54:53)
A co ti hrozí? Přinejhorším ti prostě řekne, že už ten vztah dál nechce živit. Ale budeš to vědět. A když ne, tak se ti uleví, že to cítí stejně, ne?
|
|
|
| Lei |
|
(28.12.2019 15:05:47)
Jestli nedokážeš akceptovat jeho životní nerozhodnost a nejistotu (či co stálo za tou nedopsanou diplomkou), tak ta krásná láska časem dost pravděpodobně stejně umře a co pak?
Jinak - já jsem taky svého času měla kluka, byl hyperinteligentní (ve smyslu, že semestrální práci, co vyloženě "nasmrkal" na papír večer před odevzdáním, profesor obratem poslal na jakousi soutěž apod.) a taky nebyl schopen dostudovat - ale ani říct hele, já končím a jdu se živit rukama nebo nějak jinak prostě - netrvala bych na tom, že musí být študovanej - jeho neambicioznost - či spíše laxnost a mamánkovitost mi ale vadila a v podstatě byla důvodem k rozchodu. A vím, že mě miloval, ale pro mne přestal být někým, na koho bych se chtěla v životě spolehnout. Pochopila jsem až později, že nám to nemohlo fungovat, protože mé ambice jsou celoživotně na bodě nula, naprosto nejsem schopna se někam drát, a kdyby takoví lidé měli být ve vztahu dva, tak by to nefungovalo. Teď mám muže, co věci rozjíždí a dotahuje, je vizionář, vedle něj jsem v tomto ohledu marná, ale zase jsem ta, která v naší rodině stojí za tím nemateriálnem a teplem rodinného krbu, byť se toto v současné době možná moc nenosí.
|
| NovákováM |
|
(29.12.2019 23:56:23)
našli jste si ve vztahu své místo?
To je ale to pravé, podle mého tedy.
|
|
|
|
|
| A. Andrs |
|
(27.12.2019 22:08:06)
Ne vzdy, kdyz se dva miluji, to staci na vztah. Taky musite spolu umet komunikovat.
|
|
|
| Analfabeta |
|
(29.12.2019 1:28:08)
Pripomina mi to dva vtipy:
ŽENA :
Leží tady vedle mě a vůbec mne neobejme, dívá se jen do stropu, kdoví, nad čím přemýšlí…
Jsme spolu už deset let. Příliš dlouho na to, abych pro něj byla ještě přitažlivá…
Asi uvažuje o tom, že bude nejvyšší čas mě vyměnit… za mladší… přece jen, za těch deset let jsem dost přibrala…
Teď se zamračil, to není dobré! A stále jen zírá do stropu.
Myšlenkami je zřejmě někde úplně jinde… ztrácím ho… už se mnou určitě nechce mít nic společného…
To je konec… co si teď sama počnu?
MUŽ:
Moucha na stropě.
Jak to, ku*va, dělá, že nespadne?!
JEJÍ deníček:
V sobotu večer se choval podivně. Chtěli jsme si jít někam sednout. Byl naštvaný. Možná kvůli tomu, že jsem byla s kamarádkou celý den po nákupech a přišla jsem pozdě. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel a byl duchem nepřítomný. Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: "Nic". Ptala jsem se ho, jestli je naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného a že si nemám dělat starosti. Když už jsme jeli domů, řekla jsem mu, že ho miluji, ale nevěnoval tomu pozornost. Jednoduše nechápu, proč mi neřekl: "Také tě miluji". Když jsme došli domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila a že už se mnou nechce nic mít. Jen nepřítomně seděl a koukal do prázdna. Pak jsem si šla lehnout. Přišel o 10 minut později a k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Pak jsme se milovali. Avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami daleko ode mne. To bylo na mne příliš, tak jsem se rozhodla, že si otevřeně promluvíme, ale on již spal. Než jsem usnula, tak jsem plakala. Nevím, jak to půjde dál. Jsem si skoro jista, že má jinou. Pak můj život nemá skoro žádný smysl.
JEHO deníček:
Sparta sice prohrála, ale večer jsme si prima zašukali.
|
|
| NovákováM |
|
(29.12.2019 23:53:33)
velmi přesný a tak to přesně chodí.
Žiju s třemi muži. Jednoho jsem si vzala, dva porodila. Na to jsou knihy, divadelní představení, lovci, sběračky, ženy z Venuše, muži z Marsu, .. atd.. ale ono to tak v základu je.
Mnoho mužů funguje tak, že se nic nedozvíme, když se narovinu a dost přesně nezeptáme, podobně nic neudělají tak, jak si přejeme, pokud neobdrží přesné pokyny (nebo se jen pohybuji mezi podobnými)
Být v situaci zakladatelky diskuze, tak se prostě zeptám. Nicméně předpokladem je, že případně budu srozuměná s odpovědí, která se mi nebude líbit.
Přijde mi to jako rozhodnutí, zda si na testy HIV dojdu nebo ne, když jsem se chovala rizikově. Chci trpět a bát se pořád nebo vědět hned - přenést se přes to, nějak to zpracovat a žít dál po svém?
Mne doufání a čekání nebavilo nikdy. Ale může to mít jinak...
|
| NovákováM |
|
(30.12.2019 0:32:51)
Jinak já tohle nesnáším, nenávidím a vnímám jako citové vydírání a jako pojistku.
Udržuji si ji v nějaké naději, kdyby to nevyšlo s jinou, tak se k ní holt vrátím... No, není to ono, ale co už, přeci nebudu bez ženské...
A naopak. No není takový jako Franta, ale je docela prima, má peníze, stará se o mně hezky, tak, kdyby Franta nevyšel, tak si Pepu nechám, než potkám někoho jako Franta nebo lepšího než Franta.
Jenže problém je v tom, že jsem si o to zhruba rok dost těžce koledovala sama. Byla jsem na něho vlastně nepřetržitě naštvaná a dávala mu to dost najevo, ona je to dlouhá historie
No tak toho třeba má dost.. A budeš pak jiná? Jakože otočka? Odešel, udělal bububu a ty se změníš. Pominul důvod naštvanosti?
Dospělá ženská, pokud jsi.. a chová se jak puberťák.
|
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)