Piggy |
|
(25.8.2020 14:31:19) Prarodiče chtějí přepsat/odkázat nemovitost (pravděpodobně v SJM) jednomu ze svých vnoučat. Zároveň mají 2 žijící potomky, kteří žijí řádným životem... Dále prarodiče by měli mít nějaký malý majetek v podobě nějaké částky na účtu a staršího auta, takže by to nebylo tak, že by ti potomci nedostali nic. V případě přepsání nemovitosti za života prarodičů na to vnouče, mohou ti ze zákona neopominutelní dědici (zejména ten, který nemá to obmyšlené vnouče) toto úspěšně napadnout? Postačí v tom případě darování nemovitosti za života, závět sepsaná u právníka?
A jak by to bylo v případě kdyby takto tu nemotivost (v SJM) chtěl řešit za života jen 1 z prarodičů? Musí souhlasit druhý z prarodičů nebo je to tak, že každý má prostě svou polovinu, se kterou si dělá co chce? Obmyšlené vnouče by dostalo polovinu nebo by bylo vše úplně jinak?
|
Persepolis |
|
(25.8.2020 14:35:45) Rodiče si za svého života mohou se svým majetkem nakládat dle libosti, takže ho klidně můžou prodat a utržené peníze roztočit v Las Vegas nebo je věnovat kočičímu útulku anebo nemovitost darovat vnučce.
|
Persepolis |
|
(25.8.2020 14:38:19) Jiná situace by nastala, kdyby v době smrti byla nemovitost stále jejich a oni ji odkázali vnučce prostřednictvím závěti. nejsem ale právník, takže tady fakt nevím, ale pokud jsem si stoprocentně jistá, že pokud nemovitost přepíšou ještě za svého života, tak oprávnění dědicové mají smůlu, protože už nemají co dědit. Můj tchán přepsal za života svoji půlku domu na mého manžela(svého syna). V té době byl ženatý, ale majetek byl jeho, nabyl ho ještě před manželstvím, takže to nebylo SJM a stoprocentně to udělal bez souhlasu ženy, ta se o tom dozvěděla až po tchánově smrti, nevím jestli by to mohl udělat i v případě, že by dům byl v SJM
|
...j.a.s... |
|
(25.8.2020 17:11:59) A co je vede k tomu dát dům jen jednomu vnoučeti? I když si prarodiče mohou dělat s majetkem co chtějí, tak v rámci dědictví vnouče B, které má v budoucnu zdědit pouze peníze může požadovat, aby vnouče A už nic nedědilo, protože už za života prarodičů dostalo dům.
|
Rašeliník |
|
(26.8.2020 0:32:09) Požadovat může, ale to je tak celé. Pokud rodiče darovali dům za života dítěti A, bude v rámci dědictví mít rovněž dítě A nárok na peníze společně s dítětem B...
|
Rašeliník |
|
(26.8.2020 0:39:24) Ledaže by takový dar dítě A dostalo do tří let před smrtí rodiče. Pak by se takový dar dal započítat ve vztahu k ostatním dědicům. Proto je nejlepší postupně darovat vše, a svá práva si zajistit kupř. břemenem. Pokud chceme nějaké z dětí “vydědit”
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(25.8.2020 15:10:44) Za života se žádní neopmenutelní dědici neřeší, rodiče mohou dát co chtějí komu chtějí. Ale pokud je ta věc v SJM, musí s převodem souhlasit oba. Oni nemají každý půlku, ale společně celou věc.
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(25.8.2020 15:12:17) přesně tak - vlastník si během svého života může dělat se svým vlastnictvím co chce tj. i darovat. Vzhledem k tomu, že jde o vnučku tak by se ani v případném dědickém řízení neřešilo, že A dědí, B dědí a C dostane jen pár šušňů, protože se mu započítá podíl, který již dostal za života. To se zohledňuje u dědiců ve stejné dědické skupině.
Rodiče obmyšleného vnoučete jsou správcem jeho majetku do plnoletosti. Ostatní POTENCIÁLNÍ dědicové na to mohou mít tak akorát svůj vlastní názor.
Nikdo se mě na to neptal, ale přesto... nepřestává mě udivovat myšlenka "rodiče nemůžou se svým majetkem NIC, protože je to naše".
|
...j.a.s... |
|
(25.8.2020 17:16:51) Janinko, já třeba netvrdím, že prarodiče si nemohou s majetkem dělat co chtějí, ale přijde mi divný, aby za života dali nemovitost pouze jednomu a druhým "přislíbili" peníze. V době, kdy je dost náročné získat vlastní bydlení, takhle podarovat jen jedno vnouče - nechápu. Já jsem víc pro fér přístup. Buď si to prarodiče prohýří celé - OK anebo to nechají do dědictví všem vnoučatům.
|
Monika |
|
(25.8.2020 17:53:00) J.a.s., ty si můžeš se svým majetkem naložit podle svého fér přístupu, někdo třeba považuje za fér něco jiného a nebo mu je fuk, jestli je to fér, ale chce svůj dům prostě darovat oblíbené vnučce (nějaký důvod to obvykle má). Někdo by asi považoval za víc fér ten kočičí útulek nebo dům prochlastat s tím, že nezdědí nikdo nic, což možná víc vyhovuje české povaze (když nemám já, ať nemá ani sourozenec). Ale dědeček třeba nechce, aby se dům jednou dědil po kouskách a nakonec se o něj nestaral a třeba tam ani nebydlel nikdo...
|
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(25.8.2020 15:38:16) Ne, není nárok, za života si může člověk se svojí nemovitostí (nebo manželé dohromady) nakládat podle svého uvážení. Ale bylo by férové, pokud nemovitost darují jednomu vnoučeti, aby zase peníze zdědily ty ostatní. Bylo by dobré to vyřešit dědickou smlouvou u notáře.
|
Martina, 3 synové |
|
(25.8.2020 15:47:26) aby zase peníze zdědily ty ostatní
Třeba žádné peníze k dědění nezbudou: dědek s bábou stihnou všechno rozfofrovat než umřou.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(25.8.2020 15:50:00) No tak stihnou no. Když bude co dědit. Ale jinak si samozřejmě můžou dělat, co chtějí. Dát majetek i peníze třeba cíkrvi adventistů sedmého dne.
|
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(25.8.2020 15:51:25) chápu, že to navrhuješ pro zažehnání případného rodinného sporu, ale peníze rodičů jsou opět jen jejich a mají je s největší pravděpodobností ne pro děti, ale pro svoje potřeby "kdyby se něco pos…" nebo pro zaplacení potřebné péče ve stáří. Myšlenka ve mě opět evokuje styl "na peníze se nesmí sáhnout, protože ty se budou dědit"
|
|
|
P.T. Cruiser |
|
(25.8.2020 15:52:08) Stalo se v mém velmi blízkém okolí - dva synové byli po smrti své matky velice nemile překvapeni, že v podstatě nebylo co dědit. Když jim zemřel otec a byl k dědění poměrně velký majetek nejen SJM otce a matky, ale i jeho osobní, domluvili se s matkou, že dědit bude pouze ona a oni si "počkají". Pak už jaksi ale téměř nic nezbylo. Po právní stránce bylo všechno OK, matka hospodařila se svým vlastním majetkem. Rozchodili to oba.
|
|
Federika |
|
(25.8.2020 17:22:35) Darování za života stačí. Napadnout-napadnout to ti neopominutelní můžou ale jaksi, za života si člověk může darovat cokoli komukoli. Přihlíží se k tomu nějak jen v případě, že by po zemřelém zůstal majetek a ten se rozděloval mezi dědice, pak to může být bráno. v úvahu.
|
|
rišulka |
|
(25.8.2020 23:09:03) je tu vůbec nějaký právník, někdokdo to ví "najisto"? Jak šel Nový OZ, myslím, hodně se tu o tom psalo. Tehdy jsem pochopila, že jak si to udělají, tak to mají - pokud je závěť, je prostě nade vším, jednoduše řečeno.
A já s tím souhlasím. Nemyslím, že být s někým v rodinném poutu předurčuje jakési právo na dědictví, ani na fair play se v tom nehraje. Proč taky? Jsou to jejich peníze, majetek, není to o spravedlnosti, ale o svobodě - staroušci dají bráchovi feťákovi, bo aby se srovnal a postavil na nohy, anebo bráchovi, bo smažka je stejnak ztracený.. Přece nežijem čekáním na dědictví, co má být za řeči?!
|
Begonie |
|
(26.8.2020 1:10:35) Hlavne je cely dotaz uplne zmateny, tady ani pravnik moc nepomuze. "Prarodice chteji prepsat/odkazat nemovitost pravdepodobne v SJM..." - tak prepsat za zivota nebo odkazat po smrti (a jako odkaz nebo jako podil z dedictvi?, to jsou 2 ruzne veci).
A "pravdepodobne v SJM" - jestli je nemovitost v SJM nebo podilovem vlastnictvi, to se da celkem snadno zjistit nahledem do katastru. A od toho by se pak odvijel "souhlas" 2. manzela. Obecne, kdyby mel kazdy svoji 1/2, mohl by si s ni delat, co chce, klidne kazdy prepsat na nekoho jineho. V pripade zaveti uz rozhodne zadny souhlas 2. manzela nepotrebuje k nicemu. Klidne muze pojednat i o cele nemovitosti (protoze kdyz je v SJM, tak je vlastne jeho) a otazka se pak bude resit u notare (a z vlastni zkusennosti vim, ze dost blbe), protoze barak je toho, co o nem pojednal v zaveti a zaroven i prezivsiho manzela.
Napadnout se to samozrejme da - potomci muzou tvrdit, ze stari rodice uz byli tak nemocni a pomateni, ze nevedeli, co delaji a pak jsou z toho leta se tahnouci nechutne spory a soudy.
"Postačí v tom případě darování nemovitosti za života, závět sepsaná u právníka?" Postaci k cemu? A co? - darovani za zivota a zavet u pravnika jsou samozrejme 2 ruzne veci. K jednomu nepotrebujes druhe.
Pokud na byt vysledkem to, aby nemovitost melo vnouce, tak nejjednodussi a nejmene napadnutelne reseni je prevest ji na nej za zivote celou. Do dedictvi pak jde to, co zbyde (auto a penize) a o to se (po vyporadani SJM) deli poz. manzela a deti, vnouce uz v tom nefiguruje.
Kdyby se nemovitost prevedela az zaveti, tak vzhledem k tomu, ze je nepravdepodobne, ze by oba prarodice zemreli najednou, by se ta zavet musela fakt sikovne napsat, to si skoro nedovedu predstavit. Protoze kdyz umre jen 1 z manzelu a maji majetek v SJM, tak to se vyporada nejdriv a do dedictvi jde to, co zbyde. A kdyby celou nemovitost ziskalo vnouce, z ceho by vyplatilo podil pozustaleho manzela? Navic tam jsou deti jako nepominutelni dedici a ti maji narok na 1/4 sveho zakonneho podilu. Ten by se jim taky musel z neceho vyplatit. A z ceho, kdyz tim dalsim zbyvajicim majetkem by byla 1/2 starehp auta a 1/2 naky nevelky castky penez (protoze ta 2. pulka by byla toho prezivsiho manzela)?
|
|
...j.a.s... |
|
(26.8.2020 13:28:06) Rišulko, tak každý, koho rodiče hodlají odrbat na dědictví nemusí být zrovna nemakačenkem a feťákem. Stačí, když jim potomek není dost dobrý. Pokud si rodiče vydělali svůj majetek, tak beru, že si s ním můžou dělat co chtějí. Ale pokud je to majetek po předcích, který do poslední koruny dostali a v průběhu života se o něj starají, tak by bylo fér, kdyby ho poslali do další generace bez toho, že toho či tamtoho z potomků "vydědí", aniž by potomek byl pochybnou existencí.
|
|
|
|