| Vanda+4 | 
 |
(1.4.2005 23:46:11)
Ahojky jsem v 34 tt a 16 měsíců pom operaci mozku, chybí mi v zadu na hlavě část velká lebky asi 3cm, s tohoto důvodu vážně přemýšlím o porodu císařským řezem, mimo jiné se můj mrňousek asi ve 30tt otočil ze sprvné polohy zpět do polohy KP, už má přes dvě kila a nevím zda se otočí zpět...takže už jsem domluvená v porodnici a císař bude téměř na 100%
Můžete mi někdo poslat mailem nějaké informace o plánovaném císaři (termín, kdy ho většinou dělají, přípravu před, cvičení po a jiné typy) Díky moc Lin linda.cihakova@seznam.cz
|
| Marcela+Tomík(9/03) | 
|
(2.4.2005 10:09:06)
Ahoj, psát o plánovaném SC je na dlouho. Jestli tě něco konkrétního zajímá, napiš mi na mail. M.
|
|
| Bigbítek-Lin + Lucínek 4.5.05 | 
|
(2.4.2005 18:53:55)
příspěvek "plánovaný císař" jsem psala já, ale nemohla jsem si vzpomenout na své heslo, proto jsem to napsala přihlášená jako moje sestra Vanda
|
|
| Pole levandulové | 
|
(5.4.2005 22:56:37)
Ahoj, mne delali cisare tento patek /1.4./, mela jsem ho cele tehu planovany kvuli operaci oci. Tesila jsem se, ze nebudu mit porodni bolesti, maly bude rychle na svete atd. V patek rano jsme v poradne naplanovali datum 12.4., nic nenasvedcovalo porodu, no a v pul pate odpoledne mi praskla voda, tak se rezalo urgentne, v pul devate vecer, bolesti jsem mela po 5 minutach a jsem rada, ze to netrvalo dele.
Samotna operace se protahla kvuli krvaceni srustu, ale udelali to skvele, komplikace zadne, jizva neni skoro videt, dnes rano nas pustili domu. Priste chci rodit opet cisarem.
Pohyb byl dost hrozny v sobotu rano, vyhnali mi z postele do sprchy, vse sama atd., ale dneska jsem byla schopna bez potizi sma odridit cestu domu autem, dojit k pediatricce a normalne se pohybovat po byte - a to teda nejsem zadna hrdinka.
Myslim si, ze to je hodne o psychice, tim, ze jsem to tak chtela, jsem s hojenim potize nemela. Kdybych to brala jako prohru, ze nerodim normalne, urcite by to bylo horsi. Pokud by te jeste neco zajimalo, muzes mi napsat na meil pod nickem.
|
|
| Marcelína | 
|
(6.4.2005 8:25:58)
Taky jsem měla plánovaný císař - ve 32. tt se mi "rozjela" symfýza, bolelo to jak čert, nemohla jsem chodit, asi bych vůbec nebyla schopná tlačit, navíc měla gynekoložka obavu, že pokud by nešlo vše hladce, mohlo by se to rozjet ještě víc. Termín porodu jsem měla 23.7., 11.7. jsem byla na kontrole v rizikové poradně a protože jsem se už začínala pomaličku otevírat, naplánovali jsme císař na 14.7. (mohla jsem si vybrat i datum :-)), takže jsem vůbec nezažila porodní bolesti a vlastně ani "poslíčky". Přijali mě den předem, udělali potřebná vyšetření a v den porodu ráno přifrčel manžel, šli jsme do porodního boxu, tam mi natočili KTG, pak mě převedli na operační sál (nevím jak v jiných porodnicích, u nás ve Zlíně je to všechno na jednom místě) a manžel zůstal v přilehlém novorozeneckém boxu. Cíšař mi na přání dělala ve spinální anestézii, takže jsem všechno vnímala, a když malou sestřička ošetřila, hned mi ji přinesla pomazlit. Po skončení operace nás sestřička všechny tři vyfotila do rodinného alba :-), mě odvezli na pokoj a manžel zůstal s malou ještě 2 hodiny v novorozeneckém boxu a celou tu dobu si ji choval. Byl z toho úplně naměkko. Pak mi malou přinesli a přiložili, a to pak ještě několikrát během dne, jinak byla u sestřiček na novorozeneckém pokoji. Vstávala jsem 12 hodin po porodu - taky na přání, obvykle se vstává až za 24 h, ale šlo to bezvadně, vnoci mi malou taky nosili na kojení a od dalšího dne jsem ji měla u sebe. Zašili mě úžasně - "na knoflíky", navíc mám jizvu asi 1 cm pod hranicí ochlupení. Teď jsem byla párkrát v solárku a světe div se - jizva je dokonce opálená jako okolní kůže, takže na první pohled není vůbec vidět. Domů jsme šli 5. den po porodu, steh mi vytáhla porodní asistentka 7. den. V šestinedělí jsem se radši ještě šetřila a sem tam jsem polehávala, ale jinak vše bez problémů, teda až na tu symfýzu - mělo to odeznít po porodu, ale nakonec to přestalo bolet až po dvou měsících pravidelné rehabilitace, v dceřiných pěti měsících, a trošičku to bolí pořád a asi bude už vždycky :-(
Moje kamarádka, která rodila normálně a docela bezproblémově, měla naopak s hojením šití nastřižené hráze takové potíže, že teprve rok po porodu jí sex přestal dělat problémy.
Ono je to prostě asi případ od případu jiné a jak píše Skramuška, je to hodně o psychice. Já jsem moc ráda, že jsem rodila tak, jak jsem rodila, byl to pro mě úžasný zážitek. Špatně snáším bolest, takže nějaký protrahovaný spontánní porod by pro mě byl určitě traumatizující.
Omlouvám se, jestli jsem to vzala moc podrobně, ale tak si to prostě pamatuju a vždycky budu :-)
Přeji Ti bezproblémový porod a zdravého mimíska! M.
|
|
|
V její náručí
Krojový plesUherské Hradiště 
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Orchestr na dotek – ŽestěPraha 1 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Šediváčkův longRychnov n/K 
Krojový ples
Zimní běh na Blaník
Orchestr na dotek – Žestě
Ledové sochy na Pustevnách
Šediváčkův long
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)