| Učitelnice |
 |
(3.9.2021 15:21:33)
Dobrý den,
dcera bude mít 21 měsíců a nařekne ani slovo. říká jen babababa a výjimečně tá-ta, zvuky zvířátek jen bůů,bééé. Na vlak dělá šššššš a auto brmmmmm. To je vše. Od malička jí ukazujeme v knížkách, čteme, chodíme ven s jinými dětmi, chodíme hudebky pro děti, do hracích koutků a snažíme se jí věnovat. Už mě to velmi znepokojuje. Má časté záchvaty vzteku, má ráda rituály, třeba z videí se jí líbí pouze Fíha tralala a posledních 14 dní vyžaduje pokaždé k jídlu Fíhu, jinak se nenají( dříve jsme do ruky dávali různé hračky). Velmi špatně totiž jí, tak jsme byli rádi, že vůbec něco sní. Má ráda stejná jídla.
Začala chodit v 18 měsících. Někdy si zvláštně hraje. Jede s tatrou a přetočí jí a dělá, že točí volantem. Zkoumá drobné předměty.
Dnes jsme přišli na hřiště a chtěla jen na skluzavku a zbytek se věnovala zkoumání dvířek na hřišti. Často dává kamínky do pusy. Na terase za domem máme štěrk, kde jsou kamínky. Dává si je neustále do pusy. Napomenuji ji a ono to i přesto udělá klidně ještě pětkrát, ikdyž jí to řeknu důrazně. V domě bydlíme cca 4 měsíce a každý den chodíme na terasu a ona ty kamínky neustále dává do pusy!!!!
Často dělá, že neslyší, když ji s manželem voláme, nepřijde ani třeba na popáté. Když někam jdeme, vůbec nikam nedojdeme, jelikož jí to po chvilce nebaví.
Velmi často a bez příčiny se vzteká.
Mám obavu, jestli nemá dětský autismus. Vím, že děti se často vztekají, mají své stereotypy apod. ale že ve 21 m neřekne ani máma a táta, už nám přijde divné.
Volala jsem doktorce, ta mi řekla, že pokud se to do 2 let nezlepší, ta mluva, máme se stavit.
Co si o tom myslíte, jaké máte zkušenosti vy? Děkuji za případné odpovědi. s přátelskými pozdravy.
|
| babi_ | 
|
(3.9.2021 17:34:12)
Normální dítě.
|
|
| Bouřka | 
|
(3.9.2021 17:47:47)
Nic extra alarmujícího mi tam nepřijde. A to jsem matka 2 dětí s PAS. Může být jen svá. Že nemluví ještě nic znamenat nemusí, děti v naší rodině začínají mluvit kolem 3 let.I ty normální  Může tam být jen pomalejší vývoj. I kdyby byl s řečí problém, může to být něco jinèho. Sluch (jak reaguje na zvuky?), vývojová disfázie.... není nutný se hned bát autismu. A mezi náma, lehčí formy PAS sice nejsou procházka růžovým sadem, ale taky ne bůhvíjaké drama. Oční kontakt? Sdílení? Ukazuje?
|
| TaJ | 
|
(3.9.2021 18:17:13)
Bouřko, chtěla jsem napsat něco podobného...holčička je ještě dost malá na nějaké závěry, tyhle věci dělá i spousta "běžných" dětí, včetně toho nemluvení...a taky to píšu jako máma dítěte, které je někde na hraně mezi dysfázií a PAS, ale myslím, že u nás to bude spíš PAS. Nicméně žádná tragédie, funguje v pohodě, jen má prostě svoje zvláštnosti a specifika...
|
|
| Marika Letní | 
|
(3.9.2021 18:41:49)
"Že nemluví ještě nic znamenat nemusí, děti v naší rodině začínají mluvit kolem 3 let.I ty normální"
Jo přesně. I později než ve 3 letech a pořád šlo o normální dítě, bez jiných opoždění.
|
|
| Učitelnice |
|
(3.9.2021 21:35:50)
děkuji za podporu. Slyší dobře, to zkoušela i doktorka a ukazuje taky, oční kontakt je v pořádku. Mě to zaráží hlavně, že neřekne žádné slovo, tak proto mě napadl ten autismus. Samozřejmě i ty další věci, co jsem zmiňovala. V našem okolí její vrstevníci říkají už běžně slova, opakují po rodičích , dokonce i kluci. Tak mě to znepokojovalo.
|
| Karkulína | 
|
(4.9.2021 10:42:48)
To samotné nemuluvení opravdu nemusí nic znamenat. Můj syn si do 2a půl let vystačil s pár slovy, a pak najednou začal mluvit a nestačili jsme se divit. S nadsázkou se dá říct, že od té doby pusu nezavřel a slovní zásobu má neskutečnou 
|
|
|
|
| K_at |
|
(3.9.2021 17:54:52)
No, je to malinké dítě. Do pusy cpou věci i děti výrazně starší. Přijde mi vše v normálu.
|
|
| monam |
|
(3.9.2021 17:59:14)
Myslím, že je docela malá na to, aby přestala dávat kamínky do pusy Autistické děti si hodiny dokáží vyhrát otevíráním a zavíráním dveří. Rovnáním věcí do řad. S mluvením nevím jak jsi objektivní, je fakt že dítě v tomto věku by sice mělo umět okolo 15 slov, ale slovem se rozumí cokoli, co něco označuje opakovaně. A pak je také otázka jak jí rozumíš. Měla jsem dítě, které přesně v tomto věku bylo hodně opožděné, do dvou let se srovnalo. Byl to skok.
|
|
| sally | 
|
(3.9.2021 18:36:16)
nevím, mým dětem je 16 a skoro osmnáct (let) a taky na zavolání nepřijdou ) Zvlášť když volám něco jako "je třeba vyklidit myčku" nebo tak )
Ale žerty stranou.
Rozhodně bych zašla někam se sluchem - protože to může zpomalovat řeč, a může to i vysvětlovat, proč nereaguje. Otázka je, jestli když jí voláte, tak slyší, a nepřijde (ať už proto, že tomu nerozumí, je zabraná do hry nebo cokoliv jiného), nebo jestli vůbec nereaguje (neotočí se, nepřestane se zabývat tou činností).
Chůze v osmnácti měsících je trošku později - ale zase záleží na tom, jak k tomu došlo - děti, které nelezou po čtyřech ale posouvají se v sedě po zadečku (je jich poměrně velké procento) začínají chodit později. Je to prostě jen jiný vývojový systém než klasické po čtyřech.
Zbytek mi přijde, že naopak je zvídavá a jeví zájem o RŮZNÉ věci - klouzačku a klacíky, že chápe souvislosti (to, že chápe, že Tatrovka hračka představuje auto a že auto se řídí je podle mě hodně velký myšlenkový skok a svědčí o představivosti a o tom, že si spojuje souvislosti).
Ve dvou letech by měla používat pár "slov" (jak tu někdo zmiňoval - slovo je i "tútú" místo "auto") a tvořit z nich "věty" ("tata pá" - tatínek je v práci - JE věta).
Co se zvuků zvířat týče - kolik těch zvířat viděla ve skutečnosti? Ono namalovaná kráva (pokaždý jinak) nebo oznámení, že "kravička dělá bú" je poměrně abstraktní - dítě se naučí, že na ukázání určitého tvaru se říká "bů", ale spojitost s živým tvorem to fakt nemá.
Autismus - hledala bych věci typu jestli udrží oční kontakt a jestli interaguje. Jestli přijde se pomazlit, jestli vás třeba přivede k zajímavé hračce, jestli vás zapojuje a nechá se zapojovat do společných aktivit.
Jídlo - jíte společně? Určitě bych zavedla alespoň některá jídla společná - aby viděla, že i vy jíte. Televizi bych k tomu fakt nepouštěla. Najděte u jídla jinou zábavu. Obrázek na talířku, který se objeví, když se část jídla sní, nějaké hry a povídání, možnost jíst sama (tj. dávat jídla, která se dají uchopit do ruky - třeba jednotlivé těstoviny, nebo chleba nakrájený na "rybičky" atd., moje děti milovaly thajské kuře na špejli - grilované kousky na špejli, drželi si špejli a okusovaly. Jablka nakrájená na kousky atd.). Dále jí umožnit jíst průběžně malé kousky. Mít třeba u hraní misku s těmi jablky nebo něčím, co prostě není patlavé a co může jíst rychlostí jeden kousek za deset minut...
Ale rozhodně bych začala tím sluchem. Nemusí to být rovnou "hluchota" - může to být i to, že ona "nevnímá" - a je potřeba jí mírně upozornit (jít do jejího zorného pole, položit ruku na rameno atd.) - a/nebo nerozlišuje v hluku (např. když rachtáš u vaření, tak jí splývá to, co říkáš s rachotem vaření a nerozliší v tom tu řeč). Těch poruch sluchu je víc a nedá se to odbýt tím, že "se lekla, když bouchly dveře, tak to slyší dobře".
|
| Učitelnice |
|
(3.9.2021 21:47:38)
Děkuji Sally. Myslím, že slyší dobře, možná je jen moc zabraná do činností, nevím. Zkusím nějakou fintu. S tím jídlem zkusím nějaké tipy, hrozně mě to štve, že jsme to takto nastavily. S námi nejí, prvně jí dáme najíst v její židličce, potom jíme my. Možná by nebylo od věci zkusit jíst společně.
Kdyžtak v těch 24 m máme jít k mudr, tak bych se popřípadě zmínila o sluchu. Jsem ráda, že se podle všeho vyvíjí běžně, hodně mě to pomohlo. Staví s z lega, umí postavit vláček, krásnej, umí spojit puzzle a apod, tak hrát si i umí. Díky moc.
|
| K_at |
|
(3.9.2021 22:19:16)
...pokud v tomto věku staví a puzzlíkuje, je spíš napřed. A na tu řeč prostě nemusí mít hlavička teď volnou kapacitu.
|
|
| sally |
|
(3.9.2021 23:49:55)
Jestli nejí s vámi, tak to je možná to, co jí brzdí - že jí posadíte do židličky a teď čekáte, co ona předvede... ale děti potřebují svému světu rozumět a vidět, že "u stolu se jí" a že "jí všichni". Pro dítě je fajn, když je "součástí smečky" - součástí dění atd. Někdy ta extra péče je kontraproduktivní, protože je to tlak na dítě i na rodiče (teď se MUSÍ najíst dítě, abychom se POTOM mohli najíst my), místo, aby to plynulo tak nějak že všichni dělají všechno.
A ne, batolata nejsou úplně nejlepší a nejhygieničtější společníci u stolu, ale oni se to stolování naučí nejlíp pozorováním a napodobováním.
A jasně, že si nebudete s dítětem sedat u každého (jeho) jídla, ale třeba snídani a večeři bych viděla alespoň s jedním rodičem.
|
| sally |
|
(3.9.2021 23:58:09)
... jinak moje dítě bylo šílená nežerka, po třech lžičkách (kávových) rýže k večeři mi zvracela a podobně... Nakonec jsme zjistili, že jí natahují kašovitá jídla, a že miluje maso. Takže nastoupila ta grilovaná kuřata na špejli - a třeba sushi (v syrových rybách toho sežrala neuvěřitelné množství - a v "sušárnách" se na ní chodili kuchaři dívat).
Mimochodem - po jedné večeři skládající se ze dvou lžiček, jsem byla tak zoufalá, že jsem se rozhodla do ní nacpat alespoň rybí tuk - vymačkala jsem kapsli na lžičku a šoupla to do ní... a ona naprosto nadšená (tím jsme přišli na to, že miluje ryby) a jednu dobu u nás byl rybí tuk "za odměnu". Nicméně do první třídy nastupovala s tím, že měla šestnáct kilo... nějakou dobu pak chodila na obědy do školní kanceláře - protože v jídelně se nebyla schopná najíst (příliš mnoho vzruchů a dění) a dostávala nutridrinky - na konci první třídy měla devatenáct kilo, což jsme považovali za děsný úspěch.
Tím jsem chtěla říct, že jsou děti "nežerky" - a ne, kecy typu "nech jí hlady, však si ještě ráda něco dá" na ní neplatily... když hladověla, scvrknul se jí žaludek a nejedla pak vůbec nic. Prostě dítě bez pocitu hladu.
|
| TaJ |
|
(4.9.2021 0:09:13)
Sally, tohle dobře znám, mám něco podobného doma v klučičím vydání...do první třídy šel s nějakými 17,5 kg tuším...nechat vyhladovět fakt nepomohlo, jenom to zhoršilo, navíc omezený jídelníček na pár jídel pořád dokola apod...postupem času se to trošku lepší, víc jíst začíná teď ve 13...ale pořád ve srovnání s vrstevníky jí jako vrabec, aktuálně má něco přes 160 cm a 41 kg...ale jinak je zdravý, i krev má v pořádku, jednou za čas ji necháváme zkontrolovat, jestli mu něco nechybí...nemocný nebývá téměř vůbec, tak jednou do roka rýma...ale jídlo jde prostě odjakživa tak nějak mimo něj...a i s tím ruchem v jídelně to má podobně, tam se moc v klidu nenají, takže toho sní o dost míň, než doma v klidu, proto už jsme ho taky z jídelny odhlásili a obědvá doma...v restauraci je to někdy taky problém, ale tam se to většinou daří vyřešit tím, že najdeme nějaký tichý kout, nebo stůl někde trochu stranou, kde je víc klidu...
|
|
| Martina Bergerová |
|
(4.9.2021 14:33:20)
Sally, tos mi připomněla další mateřský bolák - syn jedl velmi hezky, ale byl velice štíhlý - od narození ve druhém percentilu váhy, ale na nadprůměru výšky  Doktorka se čertila kvůli tomu, že do 6.měsíce plně kojím, když kluk vypadá tak, jak vypadá - i v předškolním věku nám pořád vyčítala, že se z topu druhého percentilu nevyhrabeme Marně jsem se zapřísahala, že jí tolik co já (a já mám nadváhu). Nevěřila mi
Dítě pozdě mluvilo, pozdě chodilo, neprospívalo - dle ní.
Nakonec jsme doktorku změnila a byla to ohromná úleva. Mmch, s nástupem puberty začaly synovi růst svaly, na svůj pekáč buchet je ohromně hrdej, nová doktorka chválí, prý má štíhlé děti ráda - navíc info o tom, že totožně tak, jak roste syn, rostli kdysi jeho otec - jí bohatě stačilo, je pohodová - druhý percentil je prý od toho, aby tam některé děti patřily - a je to úplně normální.
Akorát když se ve 12 shlédl ve skinny slim kalhotách, jeho nohy byly jako dráty do betonu a sousedka mě například zastavila s předstíranou účastí a starostí "jestli s ním nebohým dítětem něco děláme".
|
| sally |
|
(4.9.2021 16:46:41)
Marťasíno, doktorka byla kráva.... já jsem měla úžasnou pediatričku, při každé naší návštěvě "žasla" nad tím, jaké krásné, úžasné a šikovné děti máme a jaká jsem skvělá matka (zpětně si uvědomuju, že to nejspíš říkala naprosto všem, ale pro mě to byly totální lázně - jedno dítě narozené o dva měsíce dřív a druhé strašně hubené, to člověku na sebevědomí moc nepřidá).
A k tomu, aby na nás nevolala sociálku (dcera se narodila čtyřkilová, v roce ale měla jen osm) jí stačilo povykládat veselé rodinné historky (dětskou "hubenost" máme v rodině po generace, a po generace s tím válčíme s doktory a úřady a máme spoustu veselých i méně veselých historek). Plus tvrdila, že malá je zdravé veselé dítě a nevypadá na problém. Jako udělali takové ty nejjednodušší testy na celiakii a alergie a krevní obraz atd... abychom všichni měli potvrzeno, že se nic nedějě.
A bylo to fakt úplně jiné, než když pak začala hubnout v sedmé třídě (kombinace několika zdravotních problémů) - musela jsem dát doktorce za pravdu - ta našedlá příšerka s kruhama pod očima, která se mi tři měsíce potácela doma, byla něco úplně jinýho, než řádící hubené batole.
|
| Martina Bergerová |
|
(4.9.2021 17:29:56)
bylo to o nervy, já jsem tak hrozně ráda, že je tohle už za mnou - já ji chápu, měla starost, ale když jsem si z manželovy zdravotní dokumentace vypsala jeho výšku/váhu od narození, a dala to do grafu - byl prostě totožnej s tím synovým - prostě syn roste podle svého dvoumetrového metrákového otce - ale ani to pro ni nebyl argument
Syn asi cítil, jak jsem z doktorky už dopředu napnutá a čekám zase obvinění, cítil napětí mezi dr.a mnou, a například odmítl ukazovat obrázky, říct básničku apod. Už jsem jenom čekala, až mu z koutku úst začne mimovolně téct slina - aby ukázal, že fakt MÁ problém
|
|
|
| monam |
|
(4.9.2021 17:27:32)
Marta si i 2p není od toho, aby na něm někdo byl. Co je npod 3p a nad 97 je od toho, aby to lékař řešil. Být jen odběrem krve, pokud to stačí.
|
|
| monam |
|
(4.9.2021 17:27:32)
Marta si i 2p není od toho, aby na něm někdo byl. Co je npod 3p a nad 97 je od toho, aby to lékař řešil. Být jen odběrem krve, pokud to stačí.
|
| Martina Bergerová |
|
(4.9.2021 17:37:24)
monam, já bych se tomu nebránila, taky mě trápilo, že je tak hubený, ale zase jsem věděla, že krásně jí, sladkosti baští jen v malé míře a jinak je pohodový - prostě jsem si myslela, že nejsme adepti na sociálku
Monam, na tříleté prohlídce jsem nahlásila, že syn prodělal neštovice, že jsem ho zkusmo nechala v únoru s holčičkou s neštovicema, abychom to měli odbyté - to bylo něco, to je prý parádně blbý nápad - jenomže já se bála, aby neštovice nepřinesl ze školky, až budu těhotná (kvůli riziku pro plod). Prodělal to v pohodě. Ale doktorka ho prohlédla a o malém pozůstatku po první velké neštovici - takový dolíček na břiše - prohlásila, že jí to spíš připomíná popáleninu od cigarety. Dost jsem to ořvala, to mi přišlo fakt přes čáru.
|
| monam |
|
(4.9.2021 18:00:54)
Marťasíno, ale já nepsala nic o sociálce, psala jsem o vyšetření počínajícím ideálně odběrem krve kvůli celiakii, anémii, štítné žláze.
My máme doktorku asi v pohodě, nikdy nám žádné zanedbávání ani nenaznačila. Ale ejstarší dítě chodilo tři roky k jiné a tak v pohodě nebyla, takže si dokážu předdstavit, že když je doktorka kráva, je to blbé.
|
| Martina Bergerová |
|
(4.9.2021 18:14:18)
monam, ona to s tou sociálkou byla nadsázka, vžila jsem se do toho, co jsem tehdy cítila, bylo to fakt strašný, já jí vlastně uvěřila, že on i já nejsme v pořádku
Já byla vždycky holčička, co poslouchala autority (učitelku, matku, lékařku), tehdy jsem proti tomuto druhu nedůvěry nebyla vůbec rezistentní
Víš, kdyby nám tehdy vzala krev, uklidnilo by to mě i ji Ale ona to nikdy neudělala, jenom pravidelné pindání o tom, že je to sice skoro třetí percentil, ale ve skutečnosti úplný vršek druhého percentilu, což je rizikové Že nepřihlíží ke stejné křivce (váha/výška), kterou jsem sestavila z karty MM, to mě hodně mrzelo. Nebo že mi nevěří, že syn krásně jí Uvolnila jsem tehdy zcela konzumaci sladkostí, jenom abychom se teda přehoupli do třetího percentilu , jenomže on prostě snědl jeden sloupek čokolády, zbytek zabalil, že prý na později. Takovou klapku má dodnes: "děkuju, bezvadnej koláč, ale víc než jeden kousek už nechci"
|
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(4.9.2021 9:59:37)
Určitě jíst společně, ale počítej s tím, že může chtít to, co máte na talíři vy. Takže si servírovat jídla, která může i malé dítě.
|
|
| Marika Letní |
|
(4.9.2021 11:28:51)
" S námi nejí, prvně jí dáme najíst v její židličce, potom jíme my."
Proč? To je imho úplně špatně. Základ je společné jídlo.
|
|
|
|
| Marika Letní |
|
(3.9.2021 18:39:30)
Ještě jí nejsou dva roky. Nic neobvyklého. Snad jen zkontrolovat sluch, jestli máte pocit, že neslyší. Ale může to být ponořením do činnosti, že nevnímá okolí. To mají i starší. I dospělí.
|
| Učitelnice |
|
(3.9.2021 21:53:12)
Děkuji všem účastníkům konverzace za pozitivní zprávy a pohled na věc. Moc mi to pomohlo!!!! Každé dítě má asi své tempo. Díky moc
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)