| Zufi. | 
 |
(29.9.2021 8:34:44)
Adolf Hitler, italský diktátor Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a francouzský předseda vlády Édouard Daladier dojednali Mnichovskou dohodu o odstoupení československého pohraničí (Sudet) Německu.
Můj oblíbený Martin Niemöller - jeden z nejvýraznějších protestantských odpůrců nacismu.
Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.
|
| darinaa |
|
(29.9.2021 10:35:48)
Taky jsem dlouho nečetla historii, trvalo mi desítky let se odprostit od toho, jak nám ji nalívali ve škole, v datech, bez souvislostí. Ty mi to vždycky připomeneš. Strohý, většinou zkopírovaný popis a cizí slova.
|
| Markéta |
|
(29.9.2021 11:56:34)
Tak se rozepiš v souvislostech a bez cizích slov. Ráda si to přečtu.
Zuffiny příspěvky chápu vždy jako krátké připomenutí nějaké významné události, nic jiného za tím nehledám.
|
| darinaa |
|
(29.9.2021 13:32:45)
To bych si také ráda přečetla. Já se historii nevěnuji, nemohu proto v tomto oboru přispět nějakým zajímavým komentářem s profesionálním a lidským nadhledem, který se u učitele po desítkách let praxe předpokládá.
|
| Markéta |
|
(29.9.2021 13:39:19)
OK, já myslela, že máš co říct k tématu Mnichovské dohody.
|
|
|
|
| Zufi. |
|
(29.9.2021 15:11:14)
Já nestojím před žáky, já jen připomínám....
|
|
|
| libik | 
|
(29.9.2021 10:52:41)
Zufi, a vzhledem k tomu, co následovalo, víme, že ustupovat agresi se nevyplácí, byť (objektivně vzato) Sudety byly dost německým krajem 
S přihlédnutím k dějinám mezinárodního politického systému neslyším po těch letech "Zrady zvon", ale věřím, že to pro předky muselo být ponižující a že to , bohužel, ovlivnilo i poválečné cítění voličovo
|
|
| Lei | 
|
(29.9.2021 11:08:40)
Zufi, zrovna včera jsem se (neplánovaně, a tím víc náhoda vzhledem k daným událostem) ocitla na zámku Červený hrádek, a tam jsem si přečetla na infotabuli o tamním setkání anglického vyjednavače W. Runcimana s představiteli Sudetoněmecké strany. Runciman zprvu preferoval autonomii Sudet v rámci Československa, ale nakonec se ve své zprávě přiklonil k nám známému řešení...
Kopíruji z Wikipedie:
"Čeští úředníci a policisté, kteří nemluvili německy vůbec nebo jen velmi špatně, byli ve velkém počtu jmenováni do čistě německých okresů, čeští zemědělští kolonisté byli podporováni v tom, aby se usidlovali na pozemcích předávaných v rámci pozemkové reformy uprostřed německé populace, pro děti těchto českých vetřelců byly ve velkém budovány školy, obecně se věří, že české firmy dostávaly přednost při udělování státních zakázek a že stát poskytoval práci a pomoc Čechům mnohem ochotněji než Němcům. Myslím si, že tyto stížnosti jsou do značné míry oprávněné. Ani v době mé mise jsem u československé vlády nezjistil ochotu k nějaké adekvátní nápravě.
Všechny tyto a další stížnosti byly posíleny důsledky hospodářské krize v sudetském průmyslu, který tvoří velmi důležitou součást života obyvatel. Zcela přirozeně byla z následné chudoby obviňována vláda. Z mnoha důvodů, včetně těch shora uvedených, převládal do doby před třemi či čtyřmi lety mezi sudetskými Němci pocit beznaděje. Novou naději jim však poskytl nástup nacistického Německa. Za daných okolností považuji jejich žádost o pomoc u svých soukmenovců a jejich konečné přání připojit se k říši za přirozený vývoj."
|
| Konzerva | 
|
(29.9.2021 15:35:04)
Takže oškliví Češi měli na svém území úředníky, kteří mluvili česky. A Němci, co žili na českém území a neuměli česky, se pak na úřadě nedomluvili. Opravdu chudáci.
|
| Monika |
|
(29.9.2021 16:03:14)
Konzervo, oni ale ti "Němci na českém území" žili třeba od 14. nebo 15. století, často jako první lidé, co na těch místech žili - byli tam zváni, aby kolonizovali nová území, obvykle zalesněná. A jednalo se o území Českého království, to ano, ale národnostně se to tehdy nijak zvlášť neřešilo. A dlouho holt nebyli nuceni se učit česky (přesto jich to dost dělalo, stejně jako se Češi učili německy - bylo to praktické), když v době habsburské monarchie byla němčina úřední jazyk ... A pak se najednou ocitli v nějakém Československu a asi není nic zvláštního, že se necítili úplně komfortně a k tomu ještě hospodářská krize ...
Ta situace prostě nebyla nijak jednoduchá a nelze se úplně divit, že někoho (zejména v zahraničí) mohlo napadnout "právo na sebeurčení národa", které ovšem často bývá v rozporu se "státní suverenitou" - takových případů je fůra i dnes (spousta národnostních menšin žije historicky dlouhodobě na území "cizích" států) a pořád to nemá ideální řešení ...
|
| Konzerva |
|
(29.9.2021 16:12:34)
Moniko,
když žili na českém území od středověku, tak tím spíš by už měli být dvojjazyční. No dobře, chápu že obrození přišlo až v 19. století, ale za těch 20 let, co bylo Československo, se dalo leccos stihnout, kdyby chtěli. Jenže oni nechtěli. V tom byl ten hlavní problém.
Já si prostě myslím, že když někdo žije v cizí zemi, tak se má přizpůsobit jejím pravidlům a jejímu jazyku. Obecně, ať jde o jakoukoliv zemi.
A pokud jde o ty úředníky. Nemyslím si, že by stát schválně vysílal do Sudet ouřady, co neuměli německy. Podle mne se tam prostě nikomu nechtělo, tak byli rádi, že sehnali aspoň někoho, kdo tam šel. To je jako tvrdit, že stát schválně vysílal na Podkarpatskou Rus učitele, co neuměli rusínsky.
|
| Monika |
|
(29.9.2021 16:23:09)
Jaké úředníky poslalo Československo do sudet, to netuším. Je fakt, že v té době by snad všichni úředníci měli německy umět, protože za Rakouska-Uherska to bylo nutné. Je ovšem možné, že se do Sudet moc nikdo nehrnul, tak tam poslali nějaké nové rychlokvašky??? Plus už úplně vidím, jak někdo "nerozumí německy" schválně. V těchto věcech jsou myslím takoví jedinci ve všech národnostech. A jinak Češi, kteří žili v oblastech s převahou češtiny a nechtěli "dělat kariéru", tak taky německy obvykle neuměli, přestože žili v "cizí zemi", tj. v tom Rakousku-Uhersku. To ve skutečnosti fakt není rozdíl ... Rozdíl byl v tom, že do 1918 byli Češi menšina (v rámci R-U) a po 1918 většina (a to snad dokonce jenom se Slováky dohromady!) v rámci ČSR a menšinou se stali Němci. Přitom vlastně žili "pořád na tom stejném místě jako po staletí". Fakt to není (nebylo) úplně jednoduché a černobílé.
|
|
| Košík_růží |
|
(29.9.2021 16:35:07)
Ani tehdy nebylo nic černobílé. Když totiž už Josef II. blahé paměti seznal, že nemůže mít bojeschopnou armádu, neb v armádě se hovoří cca 20 jazyky a řada vojáků prostě rozkazům nerozumí, poznal, že bez reforem to nepůjde, a taky že by měl být jen jeden úřední jazyk, a to německý. Jenže pak přišel konec 18. století, "jaro národů", myšlenky francouzské revoluce a následně národní obrození. Ne jen v Čechách, ale v kdejaké zemi národnostního slepence, kterým byla habsburská monarchie. A protože Němci se nechtěli vzdát určité nadvlády, bylo na problém zaděláno, m.j. i proto, že se nechtěli učit jazyk "podlidí", nejen Čechů, ale i dalších národností.
Takže národní obrození, jak ho známe my, bylo vlastně protistátním činem (a proto byl třeba internován Havlíček), neboť nakonec propagovalo právo národů na sebeurčení až případně do odtržení. A proto byla jednání na konci 1.sv.války nesmírně složitá, protože bylo jasné, že Habsburská monarchie válku nepřežije, a šlo o to, který stát posléze vznikne a jak bude velký. Kořeny Mnichova sahají hodně hluboko, možná až k Rudolfovi Habsburskému.
|
| Rodinová | 
|
(29.9.2021 16:40:22)
S timhle pohledem na historii sahaji koreny Mnichova mozna az ke konci vlady Premyslovcu 
|
| Monika |
|
(29.9.2021 16:43:52)
Já bych tedy řekla, že za to může praotec Čech, přivedl "na naše území" málo lidí, resp. ti se málo množili, nedokázali zaplnit "kotlinku" a proto pak Přemyslovci zvali ty "němce" (s malým n, protože to byli příslušníci různých národností)
|
|
| Košík_růží |
|
(29.9.2021 17:36:32)
Možná ještě dál, protože Universita Karlova mělo při svém založení 4 národy, většinu měli de facto Němci. Když ale dekret Kutnohorský přiznal většinu rozhodovacích pravomocí Čechům, Němci se nakrkli, odešli do Lipska a tam založili univerzitu novou. Prostě česká kotlinka byla dvoujazyčná a oba národy se hodně dlouho handrkovaly o nadvládu. Po r. 1620 ale na dlouhou dobu převládla němčina. Němci se ještě dneska těžko smiřují s faktem, že si někdo dovoluje brebentit po svém.
|
|
|
|
| Občasný host |
|
(3.10.2021 9:03:32)
Němci by u nás dvojjazyční byli. Ovšem - za Rakouska i dost "českých" šlechtických rodů mluvilo německy. Němčina byl úřední jazyk. Potom tu byla území, kde se prostě mluvilo německy, protože Němci tam měli většinu. A Židé, ti mluvili spíše tou němčinou. Ono za první republiky tu nebylo k Němcům moc přátelství, což pak vede k opaku, že se drží té němčiny a začnou se vzhlížet k říši za hranicemi, která jim nabízí ochranu. Nakonec i příklon dosti lidí v Německu k nacismu byl o tom, že Německo bylo po první sv. válce velmi tvrdě potrestané, vysoké válečné reparace, bída. Ano, byli zaslepení, nechtěli vidět některé negativní věci, ale to samé bylo u nás, jen se jednalo o ideologii komunismu a říši na východě. Myslím, že u nás žilo za první republiky více německy mluvících obyvatel, než tu bylo Slováků. Proč se razila idea československého jazyka - a němčina nebyl úřední jazyk. Lepší by bylo uznat češtinu, němčinu, slovenštinu a možná krajově i maďarštinu. Němci mohli mít podobné pocity jak naši lidé v době obrození. Frustrace a vzhlížení se v cizí říši. Němci u nás i v Německu mluvili prakticky stejně, což ovšem nejde tvrdit o češtině a ruštině.
Jinak čistě prakticky, já bych byl maximálně opatrný nechávat u nás bydlet Rusy. Rusko dávno v době, kdy si hrálo na kamarády Evropy a Nato, dokonce společná vojenská cvičení, tak tehdy tvrdilo, že bude hájit zájmy etnických Rusů v kterékoli zemi. Němci se stali pátou kolonou Třetí řiše nejspíš v důsledku toho, že si připadali v naší zemi diskriminovaní. Rusové žijící u nás, ty mohou kdykoli fungovat jako pátá kolona Ruska. To je osvědčená ruská taktika.
Němci se nacismu zřekli, Rusové své rozpínavosti nikoli. To je zásadní rozdíl.
|
|
|
| Občasný host |
|
(3.10.2021 8:51:30)
Ano, byl to myslím Přemysl Otakar II, za něj docházelo k masové kolonizaci českého území etnickými Němci. My máme komunistickou výchovu, resp. sovětskou indoktrinaci, kde z Němců jsou dělaní nepřátelé, živily se různé slovanské mýty ap. Ve skutečnosti byl český panovník jedním z volitelů císaře. Tj byl ve svazku států, nešlo o říši, ale spíš svazek, kde vládl každý sám. I titul krále pro českého knížete přišel od německého císaře. Byli jsme s Němci spojeni dlouhá století i předtím, co se u nám Němci na pozvání českých panovníků ve větším usazovali.
Větší problém, dle mého názoru, byla nadvláda Habsburků a Rakouska nad českým královstvím. Jeden čas prosazovali germanizaci, čeština měla být nejspíš zapomenuta. I když to bylo spojené spíše s vytlačováním latiny.
Příklon ke slovanství? Největší omyl, což poznal k K. H. Borovský. Rusko on poznal velmi dobře. Omyl je ale i myslet si, že Poláci k nám mají blízko. Dříve se nechávali slyšet, jak nás mají rádi a mrzí je, že to není i naopak. Dnes jsou spory naší vlády kvůli jejich dolu, který zakázala i EU. Poláci k nám projevují nenávist, např. někteří restauratéři se nechali slyšet, že neobslouží české hosty. I dříve tu byly spory o malá pohraniční území, kde Poláci se nezdráhali použít sílu. Přitom sami Poláci poznali, jak se k ostatním slovanským národům mají Rusové.
Slovanství - Rusové utlačují koho mohou, jazykově podobné národy, tj. Slované, to je skvělá záminka. Dříve vraždili v Polsku, dodnes mi není jasná nehoda letadla s polským prezidentem - na památku dřívější události, kde Rusové vraždili polskou elitu. Ukrajinci nyní poznávají, co jsou Rusové zač. Přitom ty dva národy mají k sobě jazykově i historicky blízko, je tam i genetická příbuznost. My s Rusy máme minimum genetické příbuznosti, na rozdíl od Němců. S Němci máme společné i různé zvyky, kulturu, jazykově je mnoho obratů přeloženými germanismy, ač si to málokdo uvědomí (myslím, že i obrat "jde o to" - do němčiny lze doslova, v angličtině by nikdo tomu nerozuměl). I kuchyně je velmi podobná, fakticky kulturně máme k Němckům blíže než ke Slovákům. Geneticky, krom toho, co jde ověřit v laboratoři, tak jen kolik je slovanských jmen v Rakousku a Německu a naopak, kolik je zase německých jmen u nás. Tyto dvě země jsou nám asi kulturně a historicky nejblíže, až potom jsou nějací Poláci nebo Slovensko.
|
|
|
|
|
| Liaa | 
|
(29.9.2021 13:43:50)
Já jen připomenu - ne proto, že bych někoho chtěla chytat za slovo, ale protože je Zufi učitelka a mohlo by se jí to hodit - že mnichovská dohoda se píše s malým písmenem.
Namísto oficiálních názvů některých dokumentů se velmi často používá spojení přídavného jména utvořeného od jména města, kde se obsah projednával nebo byl schválen, a podstatného jména dohoda, smlouva, úmluva, deklarace. Způsob psaní je v praxi značně rozkolísaný: maastrichtská i Maastrichtská smlouva, římská i Římská smlouva, bruselská i Bruselská smlouva, schengenská i Schengenská dohoda, lisabonská i Lisabonská smlouva, boloňská i Boloňská deklarace, a proto lze tolerovat oba způsoby psaní. Tradičně se píše mnichovská dohoda.
|
| Zufi. |
|
(29.9.2021 15:10:26)
Díky, máš pravdu.
|
|
|
|
V její náručí
Slovanské tance – Antonín DvořákČeské Budějovice 
Třikrát Hradišťskou stráníPlzeň-město 
Tauridy – jasný listopadový meteorický rojPraha-východ 
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Slovanské tance – Antonín Dvořák
Třikrát Hradišťskou strání
Tauridy – jasný listopadový meteorický roj
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)