| Dari79 |
 |
(19.5.2022 21:39:38)
Mám syna, to se tu ví. Chtěla jsem i druhé dítě, holčičku ideálně, muž to odmítl, dlouho jsem se snažila ho přemluvit a přesvědčit, nešlo to... Ve 40 (svých) jsem to vzdala s tím, že už je fakt pozdě, rozumově jsem si to zpracovala, žiju úplně normálně, hormony se mnou necloumaj, nekoukám cizím do kočáru, nekradu mimina... prostě jsem na to zapomněla.
Ale - mám teď těhotnou kamarádku-kolegyni, která je jen o rok mladší, takže rodit bude v 42 letech... a už ví, že to bude holčička. A její manžel je z toho nadšený, dojatě slzel u ultrazvuku atd... Ona taky zatím má jednoho chlapečka...
A mě je blbě. Nemůžu to ani slyšet, nemůžu se po pravdě na ni ani pořádně podívat (na břicho). Nechci se s ní o tom bavit, nechci poslouchat, co jí říkali na kontrole, nechci si prohlížet fotky z ultrazvuku. Když mi řekla, že to bude holčička, skoro jsem se rozbrečela, rychle jsem převedla řeč někam jinam a během asi 3 minut jsem odešla. Nedovedu si představit, že pak budu nedejbože "muset" "obdivovat" to mimino. Nebo až potkám toho jejího a ten bude nadšeně vykládat, jak je šťastný a tak...
Ona za to samozřejmě nijak nemůže, já rozumově vím, že je to "můj problém"...
Cítím se asi tak, jako kdybych chodila na IVF a furt nic a kámoška mi vykládala, že je popáté těhotná a že do toho vlítla, ani neví jak...
Chápu, že bych měla být "nadšená" a zajímat se a "sdílet to prožívání a tu radost", ale já fakt nemůžu. Přejde mě to?
|
| Martina Bergerová |
|
(19.5.2022 21:50:06)
To mi přijde jako hodně silné emoce. Já bych zvážila své další těhotenství, řekla bych o svých pocitech manželovi... Jestliže zážitky tvé kamarádky odstartovaly to, co popisuješ, odkrylo to něco, co jsi násilně potlačila - tím se to ale nezmenšilo, žije si to teď vlastním životem...Já bych na tvém místě chtěla další dítě , a teď už bych si tím spíš nenechala tuhle šanci vzít. Kamarádce bych to řekla na rovinu, že ti její události odkryly něco, co nemáš pod kontrolou...je to ženská, pochopí tě.
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(26.5.2022 8:54:11)
Přesně tak 
Narovinu kamarádce říct, co se s Tebou děje. Fakt to pochopí.
Máme partu holek, všechny máme syny. Jen jediná dcerku. Já jsem vždy chtěla syny, po holčičce jsem netoužila. ALe jedna z kamarádek hystericky plakala, když se maličká narodila. Normálně vzlykala nahlas, že ona chtěla dcerku. Ještě dlouho škemrala o alší těhotenství. A NIC.
Dneska říká, že si počká na vnučku 
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(19.5.2022 21:50:12)
V zájmu udržení své psychické pohody bych našla milou psycholožku, s ní to postupně zpracovala, ať tě to nedrtí. Rozumově to zjevně víš, pocitově to nedáváš, není ostuda nechat si pomoci, aby ti bylo dobře, protože děti kolem tebe jsou a nejspíš i budou nadále, tak proč sama sebe trápit. Vyhnít bych to nenechávala, ať to pak nevyleze jinde.
|
| Martina Bergerová |
|
(19.5.2022 21:59:50)
"Vyhnít bych to nenechávala, ať to pak nevyleze jinde"
ano, souhlas - jestli to nyní vylezlo s takovou intenzitou, je potřeba o tom mluvit, potlačit to znovu není řešení - to chlapi efektivně potlačují, my ženské to neděláme, neumíme, nefunguje to....
|
|
| Dari79 |
|
(19.5.2022 22:03:04)
Jiný děti mi nic nedělaj. Cizí mimina mě nikdy nebrali. Jsem ráda, že moje dítě je už velké (5. třída), že je všechno v klidu. Netoužím po tom mít mimino, jsem ráda, že i to moje už je vyrostlé.
Muže nepřemluvím, nepřemluvila jsem ho tenkrát, dneska už je to naprosto mimo mísu.
To bych se max. musela rozejít a najít si někoho úplně jiného, ale to je naprosto absurdní... (to jsem popravdě zvažovala před těmi 5-6 lety, ale i tenkrát jsem to zavrhla, že kvůli nějakému teoretickému miminu nezničím rodinu svému dítěti a můj muž je vlastně furt nejlepší chlap v mém životě, akorát holt nechce to druhé dítě...).
Píšu to sem právě proto, že to nemůžu říct nikomu - mužovi nejmíň, ten by na mě v lepším případě nechápavě hleděl. S kámoškama prostě řešíme už jiné věci - školy, školky (u mladších), kroužky, budoucí studium dětí, dovolené, rekonstrukce baráků...
Chci jenom vědět, jestli mě to přejde, nebo jestli o tu kamarádku "přijdu", protože prostě to nebudu dávat. Já vím, že se to ukáže časem samo.
|
| Monika |
|
(19.5.2022 22:05:36)
Dari, ale já myslím, že dobrým kámoškám to říct můžeš, i když zrovna řešíte jiné věci - můžeš jim to říct jako něco, co tě překvapilo a probrat to s nimi cca tak, jako jsi to napsala sem, ne?
|
|
| vlad. | 
|
(19.5.2022 22:06:26)
Dari, je to jako každá jiná hluboká bolest, časem přebolí  Pole má ale pravdu, řeš to s někým, kdo ti pomůže tím projít, třeba i s AD 
|
|
|
|
| *Kate* | 
|
(19.5.2022 21:55:00)
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(19.5.2022 21:57:27)
Dari, to je mi líto ! Nevím, jestli to přejde. Obávám se, že nemusí... a plně s tebou soucítím. A umím si i představit ty výčitky, které máš proto, že by ses přeci měla radovat a ono to nejde.
Jednou jsem tu něco řešila a ptala jsem se tehdy (jako nevěřící) na něco jako zda má cenu se modlit za něco, co už je vyřešeno, jen já ten výsledek ještě nevím. A holky mi tu odpověděly, že to asi ne, ale že má cenu se modlit za sílu přijmout ten výsledek, ať bude jakýkoliv. Ono člověku koneckonců stejně nic jiného nezbyde, ale někdy se s něčím holt nikdy nesmíříme, jakkoliv tu realitu musíme přijmout. Tak ti moc přeji najít v sobě sílu najít mír v této věci a cítit ho i uvnitř v duši !
|
|
| Monika |
|
(19.5.2022 21:59:24)
No, a jak dlouho už to trvá (že víš o tom těhotenství a celé situaci)? Já bych podle svých zkušeností se stresovými a emočně náročnými situacemi řekla, že se na to časem aklimatizuješ a bude to O.K., ale 1) každý jsme jiný a za 2) netuším, jak moc jsi musela tu svou touhu po dalším dítěti pohřbít. Pokud se to nebude lepšit, asi bych to té kamarádce vysvětlila, jak se cítím. Já myslím, že jestli ona je vyrovnaná, tak to pochopí a Tobě se zase, když jí to řekneš, možná uleví?
|
| Monika |
|
(19.5.2022 22:04:02)
Tedy, neříkala bych jí, že se nemůžu ani podívat na její břicho a takové podrobnosti. Jenom, že mě to samotnou překvapilo, že ve mně to její těhotenství probudilo lítost z nenaplněné touhy po 2. dítěti a špatně to nesu, tak ať se nezlobí, že třeba nedokážu úplně projevovat nadšení, protože ve mě nějak převažuje (sebe)lítost ...
|
|
| Dari79 |
|
(19.5.2022 22:28:35)
První sdělení o tom těhotenství jsem zpracovávala tak týden - 14 dnů... Pak už jsem měla pocit, že dobrý.
Dneska mi oznámila, že to bude holčička a že muž byl dojatý (na tom ultrazvuku). Zas mě to srazilo. Já jsem ráda, že oni jsou šťastní. Ale mě jako by praštil někdo palicí. Jako tenkrát, když jsem se rozcházela se svým prvním s hlubokou bolestí v srdci a ségra tenkrát byla těhotná a mluvila o svatbě.
Ano, jiní mají více dětí, i ty holčičky a to mě nic nedělá.
Mě nejvíc sráží ta strašná paralela - ona byla prostě jako já, a teď ona má tu (moji) holčičku a šťastného chlapa k tomu. A taky "už je stará". A to dítě nezmizí. A já se prostě bojím, že pokaždý, když tu její holčičku uvidím, budu myslet na tu "svoji", která nikdy nebyla a nikdy nebude. (jiné holčičky jiných známých a kamarádek mi tohle nedělají, fakt se nedojímám a nebrečím nad každou holkou, kterou vidím. Ani nad každou mámou, která má víc než 1 dítě).
|
| K_at |
|
(19.5.2022 22:34:07)
Dari, je možné, že to bude jen pocit po dobu těhotenství. Potom to zmizí. Ale je zvláštní, že prostě tohle vyvolala tahle konkrétní kamarádka... Je mi to líto.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(19.5.2022 22:40:28)
Dari, nechápu, proč s ním o tom nemůžeš mluvit - dobře, bude se tvářit nechápavě - no a co? Říct blízké osobě o svých pocitech není ještě poukaz na to, že to ta osoba plně pochopí, a je potřeba s tím počítat, ale mluvila bych o tom...
Je mi 42 a myšlenkou na další dítě se zaobírám dost často, resp. moje tělo by ho chtělo, projevuje se to tak, MM odmítá, ale rozum ví, že ne Nikomu ale nedovolím, aby mi ty "dveře" k dalšímu těhotenství zcela zavřel, ani manželovi ne, a to je fakt fakt zlatej...
|
|
|
|
| K_at |
|
(19.5.2022 22:06:00)
Rozumím. Je mi 43. Nemám srovnané to, že mám jedno dítě. I když je to dost rozumné z mnoha hledisek. K tomu řešíme s dcerou to, co řešíme. Kolegyně má vnouče. Jiná má mimi neteř. Kamarádky mají minimálně 2 děti. Řeší lásky svých náctiletých. My řešíme "srágory". Všechno najednou. Včetně možnosti, že ani vnouče nebude. A dcera nebude za pár let dcera, ale kdosi neznámý. Takže ti fakt rozumím a je to na ...jo, úplně na hovno. Sorry.
A ANO, CHLAP TO NECHÁPE. Je to nesdělitelný. Tyhle mateřský věci. 
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(19.5.2022 23:01:01)
kat, já jsem se nemohla srovnat s tím, že máme jenom 2, já jsem potřebovala ještě další, a protože to ze zdravotních důvodů bylo riziko, pro mě ale hlavně pro dítě, vyřešili jsme to jinak, já bych brala i čtvrtý, ale to už zasáhl i můj rozum, nejen manželův, nezvládli bysme to, ani finančně, ale ani nijak jinak, už bysme ublížili těm dvěma starším, už ten třetí byl dost dlouho na hraně, tím, jaký byl
i teď mě občas napadne, že by nebylo špatný vzít si další, ale už jsem asi pohodlná, nechce se mi teď do povinností znovu dokola,
třeba to budu za pár let vidět jinak
|
|
| Kahlan+5 | 
|
(21.5.2022 21:12:14)
Kat, my resime s dcerou to samy. Je to epidemie:-( A jo, to, ze mame jeste 4 dalsi je mala útěcha. Pro vas to musi byt asi jeste těžší:-(
|
| K_at |
|
(21.5.2022 21:34:22)
Kahlan, jo. Já to vidím u jejich spolužaček. Najednou jsou ve třídě asi 4. Je mi líto, že to taky řešíte. Je to....
|
|
|
|
| libik | 
|
(19.5.2022 22:19:50)
Ještě máš čas, zkus to.
Chlap se poddá, vždyť tě má rád
Jinak přejdou "všechny" věci, já nemám zkušenost s touhou po dítěti, v tomto ohledu mě měl PB rád, ale přešly mě jiný věci..
|
| Dari79 |
|
(19.5.2022 22:34:34)
Nepoddá, bojovala jsem asi 3 roky... brečela, prosila, přemlouvala, poslouchala argumenty, proč ne a snažila se je rozumově vyvracet, slibovala, že "se vyspí", že "se budu starat klidně i sama", vyvracela, že on už je starý (že já jsem stará, to si netroufl nahlas říct). Nejedla jsem prášky s tím, že já dítě chci, a jestli on ne, tak ať si to zařídí...
Jediné, co jsem nezkusila, protože na to žaludek nemám, bylo ultimátum (čili nikdy jsem neřekla nahlas, buď dítě nebo rozchod - i když v hlavě jsem nad tou možností přemýšlela) a "podfuk" - čili nelhala jsem, že beru prášky a nebrala jsem je... Jo a taky jsem nezkusila otěhotnět jinak (třeba náhodný sex v báru) a "hodit" to na muže... Nebo jsem nepropichovala kondomy... 
Snahu jsem zabalila o 40. narozeninách.
Ano, kdybych otěhotněla, tak bych byla šťastná (a to i bez ohledu na tu kámošku), ale prostě bez součinnosti chlapa to nejde.
|
| Martina Bergerová |
|
(19.5.2022 23:11:56)
Dari, z toho, co píšeš, mi vychází spíš potlačené negativní emoce vůči manželovi, které nyní vytryskly, když manžel kamarádky dítě pozitivně přijímá - to spíš a silněji než vlastní nenaplněnou touhu po dítěti...to by ses rozněžňovala nad ostatními miminy...
Není tohle ten zásadní určující moment? Jen hádám
|
| Lei | 
|
(21.5.2022 8:19:39)
Marťasíno, možná na tom něco je. Já chtěla třetí, muž ne, časem prozřel a to já už byla "stará", resp. za věkovou stopkou, kterou jsem si stanovila, mrzí mě, že nemáme větší rodinu, ale tím, že vím, že i on ví, že v pravý čas zaváhal, se to uhladilo a víme, že se máme radovat z toho, co je a jak to je.
|
|
|
| libik |
|
(19.5.2022 23:39:38)
Dari, on nebude špatnej chlap, prostě to nedohlédne.., nerozumí.
Mně se poslední dítě stalo náhodou po pětiletém nabízení se (měla jsem pocit, že by měl mít vlastní dítě, sama jsem měla dvě) a on byl pragmaticky proti i při pozitivním těhotenském testu(bylo mu 49, mně 39) a vydrželo mu to až do prvního utz.
Nestavěla bych to tak principiálně a obešla bych ho, nějak, elegantně, ne nevěrou, ale netrvala bych na součinnosti od první vteřiny..prostě zařiď pohodu a náhodu.(ty propíchaný šprcky jsou podle mě mýtus )
Může se nějakou dobu šklebit, ale fotr bude dobrej.., jde o tebe, nejsi sedmnáctiletá romantička.
|
| zerat | 
|
(20.5.2022 9:32:47)
libiku, touto cestou bych se bála jít. Za prvé bych se cítila jako podvodník, za druhé bych spustila snahu a byla bych strašlivě zklamaná když by se nedařilo, ještě si pamatuji to neštěstí když přišla MS... Já bych asi snažení dobře schovat nedokázala U kamarádky manžel chtěl další dítě, já nevím, kolik jí bylo - tipuji něco přes 40. Ona to nakonec vyřešila podvazem vaječníků (při jiné gyn. operaci), protože se opravdu bála, že on jí to dítě udělá stůj, co stůj. Není to fér takto podvést partnera Taky nejsou všichni chlapi stejní, jeden vyměkne u UTZ, jiný přece taky nemusí
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 10:57:26)
"protože se opravdu bála, že on jí to dítě udělá stůj, co stůj. Není to fér takto podvést partnera"
zerat, o tom žádná, jasně že to bude spojené s pocitem viny
Na druhou stranu, to trápení, když roky toužíš po dítěti, smlouváš, zoufale vyjednáváš a brečíš - od chlapa je to právo veta taky "zásahem", který tomu vztahu zasadil - nerozumím tak úplně tomu, že to své ženě udělá a konzistentně trvá na svém NE
|
| zerat |
|
(20.5.2022 11:58:54)
Toto musí s mužem vydiskutovat zakladatelka. Co nebo proč partnera blokuje v pořízení dalšího dítěte. Ale pokud dítě nechtěl před lety, tak dost pochybuji, že se teď bude cítit zdravější a čilejší a vhodnější pro miminko. Vždyť i čím je žena starší, tím hrozí víc komplikací... A pokud si to dobře vybavuji, tak zakladatelka někde psala, že měla překotný porod? Kdo ví, třeba i toto může jejího partnera blokovat
|
|
|
|
|
| Kahlan+5 |
|
(20.5.2022 13:05:32)
Dari, je mi opravdu lito, co prozivas:-( U nas byla situace obrácena, manzel o 4. a 5. stal vic a musel mne přemlouvat. No a mel pravdu, oba jsou bozi Důvodu proti bylo milion, důvodu pro malo, ale nakonec jsem si proste rekla, ze do toho pujdu a vsechno se nejak podda. Nechapu tvého manzela, druhe dite neni nic extrémního Chapu Tebe, ze jsi to nakonec vzdala, ty diskuse musely byt bolestivé. Mluv o tom s manželem, mluv o tom s kamarádkou, st tam na pozadí nevznikají dalsi bolesti. Jinak mne bude ta par mesicu 45, benjaminkovi je pul roku a v porodnici se vzdycky ptali, jestli je muj prvni Vse proběhlo stejne jako v 25 letech. Vlastne mi prijde, ze bych dala i seste
|
| Ruth | 
|
(20.5.2022 13:11:32)
Kahlan
|
| Ruth |
|
(20.5.2022 13:25:53)
Tož kdo jinej by měl mít hodně dětí...
|
|
|
|
| libik |
|
(20.5.2022 13:25:40)
Kahlan, to je krásné
|
|
| ...j.a.s... |
|
(20.5.2022 14:37:35)
Kahlan a chtěla bys napsat něco z toho, čím tě přesvědčil? 4. a 5. dítě je velký rozdíl. Rodina potřebuje větší byt, větší auto. Už to není jako mít 2. nebo 3. dítě. A taky pokud žena vypiplá přes všechna těhotenství, porody, kojení 3 děti, tak absolvovat to pak ještě 2x je dost.
Co tě přesvědčilo? Já si to nedovedu představit. Že ženská nechce moc ani 4. dítě a manžel ji nakonec přesvědčí i na 5. Možná je tvůj muž velmi schopný argumentátor a měl by jít na pivo s manželem Dari.
|
| Kahlan+5 |
|
(20.5.2022 16:41:52)
Jas, stručně řečeno, láska k manželovi. Nic jineho si nepřál, je strasne super, doma dela vse, tedy skoro, ale fakt i to, co běžné resi zenska plus tedy mi těhotenství dela vyloženě dobre, ani jednou mi nebylo spatne, porody jsou fajn, dva do vody a tri císaře, ale v poho, bez bolesti, 5x plné kojeni bez problemu, miminka sikovna, deti natesene na sourozence, zadna žárlivost mezi detmi, pohodlne věkové rozdily mezi detmi, nejstarsi syn je dospěly ted u pátého, u 4. mu bylo 12. Auto mame velke uz par let, bydlení v pohode. No mezi 4. a 5. jsem mela operaci patere, mam tam šrouby, take operovanou krecovou žílu, ale jinak dobry Jo a vsechny deti jsou tulive, maminku zboznuji, tak proc si to neznasobit, ze A take to čtvrté je tak super a tak moc nam to tu rozsvitila, ze jsem riskla to pate
|
| Lei |
|
(21.5.2022 8:22:08)
Kahlan , krása. Člověk si představuje, jaké by to bylo, a jiný to prostě žije. Ať se vám nadále daří.
|
| Kahlan+5 |
|
(21.5.2022 8:57:23)
Lei, diky moc Zrovna vcera jsme jeli cela rodina za nejstarším synem do Londýna, kde studuje, a to, jak se na nádraží vsichni objimali, bylo fakt dojemny Bydlime vsichni u nej v pidi byte, tak je to v 7 trochu divočina, ale super.
|
|
|
|
|
|
| Saamajna |
|
(20.5.2022 18:04:34)
Dari,
Ty jsi nad tim "premyslela" hodne a dlouho, novy racionalni argumenty uz neznam...
Vlastne vsechno tu uz zaznelo.
Ale neco novyho mam: kdyz jsem byla s prvni dcerou s brichem, vesla jsem jednou do tureckyho pekarstvi nakoupit. A prodavacka, mlada holka, mi radostne hned gratulovala.
A kdyz slysela, ze to bude holcicka, tak uplne povyskocila a neskutecne nadsena mi znova gratulovala.
Divila jsem se proc, vzdyt to je jedno.
Pry "Ted budete mit pritelkyni/ kamaradku na celej zivot!!"
Tehdy jsem to nechapala.
Ted jo, mela pravdu. Ten vztah s dcerou je jinej...
V okoli mame hodne paru starsich sousedu, 80 - 93 let.
A synove s rodinama se u nich objevuji fakt malokdy.
Dcery furt.
Sousedi hned vedle meli 4 syny, vsichni vystudovani - reditel skoly, 2 doktori, pravnik.
Kdyz bylo akutne potreba, starala jsem se ja, chodila kazdej vecer kontrolovat a rozdelovala leky, obcas nakupovala atd.
Reditel bydli PRIMO naproti pres ulici.
Pan soused pred rokem v 94 zemrel, pani je odsunuta do pecovaku ve vedlejsim meste...
Sousedka z druhe strany komentovala: "A to vychovala ctyri deti!"
Pro ni samozrejme 😉 plati to samy, maji jednoho syna, dali mu velkej pozemek vedle, on si tam postavil obr dum, tri deti.
Pred par lety dostal nabidku do Berlina, manzelka zavelela a stehovali se. Ted lita kazdej tyden do prace do Vidne. A rodice jsou tady sami.
Ja taky neresim tchyni a tchana, maji dalsi dve dcery, jejich vec.
Biologicky se prece davaji nektery geny jenom v zenske linii a nektery jenom v muzske.
Citim spojeni s zenskym pribuzenstvem me mamy, pres otce nic.
...
Mozna zkusit tohle "racionalne" vysvetlit manzelovi?
Ze mas pocit, ze "nepokracujes"...?
|
| K_at |
|
(20.5.2022 18:10:41)
Saam, možná že si ti rodiče trochu za tu výchovu "úspěšných chlapců" mohou sami.... Jako nevím. Můj táta pečoval s mámou - o tchýni. I o svou matku. Můj muž a jeho bratr pomáhali s dědou. Můj bratr je ve velmi aktivním vztahu k rodičům. A i jiným příbuzným. mít dceru není rovno "mám kámošku". Fakt ne.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 18:24:32)
Saamajno, máš pravdu, to s tou ženskou linií - vztah matka/dcera je fakt unikátní, může být těžké se vyrovnat s tím, že tohle neprožiješ, příšerně jsem se bála mít dceru (radši pět kluků), a dcera je fakt slaďouš - a mmch já se bála, že to nedám (moje ženská linie je patologická) a manžel by nejraději druhé dítě nepořizoval - dneska se to před ním nesmí zmínit (myslím, že se za to stydí)
|
| Liaa | 
|
(20.5.2022 18:34:38)
Vztah matka-dcera je unikátní a vztah matka-syn je unikátní a vztah otec-dcera je unikátní a vztah otec-syn je unikátní. A ani žena, která nevede s partnerem o počtu potomků spory, jaksi nemá žádnou jistotu, že bude mít dceru. Není na to nárok.
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 18:39:01)
moment, Liaa, máš dceru?
|
| Půlka psa | 
|
(20.5.2022 18:41:58)
Na vztazích s holkou mi nepřijde nic unikátnějšího než na vztazích s klukem. Všechny děti jsou unikátní.
|
| Stará husa |
|
(20.5.2022 18:48:31)
Půlko, to se pozná až v dospělosti dětí. Já mám taky s dcerou bližší a intimnější vztah než se synem, i když je mám oba stejně ráda.
|
|
|
| Liaa |
|
(20.5.2022 18:49:39)
Martasíno, mám. I syna. 😉
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 18:44:22)
Liaa, ale jinak máš pravdu, třeba je to pro mě unikátní, protože jsem díky tomu opustila svůj velkej strach, což bylo neskutečně úlevný, to si neumíte představit - ale ano, jinak je to vztah dítě-potomek jako každý jiný, to uznávám.
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 18:32:34)
Saamajno, ještě jsi mi připomněla reakci naší kolegyně v práci, která když MM líčil náš průběh prvního porodu, kojení atd., tak mu skočila kolem krku, objala ho, měla slzy v očích (nebyli jsme si s ní do té doby nijak zvlášť blízcí) - MM byl v rozpacích a někdo mu vysvětlil, že ta kolegyně o první dítě přišla, na to ještě o dvojčata (vždy v batolecím věku),
nakonec tedy dvě děti mají - ale pro takovou mámu to fakt bude vždycky TÉMA, vysvětluj jí, že druhé dítě nechceš, protože se chceš vyspat, stresy v práci, věk, možná proležený 3.trimestr - ta bude vždycky vědět svoje a možná si bude klepat na čelo
|
|
| Monika |
|
(20.5.2022 18:34:22)
Saamanjo, to je hezká teorie, ale přeci i kdyby Dari manžel "povolil", tak to úplně klidně může být druhý kluk???
|
| Saamajna |
|
(20.5.2022 20:16:19)
No prave, to je to blby.
Reseni je na to jit uplne racionalne, v reprodukcnim centru, vyberem embrya.
Ja jsem vpodstate "lesana", pokud mozno nechat prirode volnej beh.
Ale:
Po desetileti jsem umele kondomy branila poceti, nekolikrat i vzala postinor.
Nechala jsem se parkrat operovat, brala antibiotika, zubar mi vyrabi umely zuby, nosim bryle.
Kolik zbyde "prirody"...?
S druhym ditetem jsem dlouho nemohla otehotnet a tak po letech "lehcich" stimulaci jsme se rozhodli to JEDNOU zkusit "nasilim", vse, co je mozny a pujde.
Abychom toho pozdeji nelitovali.
Kdyby se tehdy muj doktor branil mi vlozit vice embrya, nez se tady vlastne smi, tak jsme jeli tam, kde se dela po delsi kultivaci vyber.
Nakonec to vyslo prirozene a rodila jsem taky prirozene (doma, do vody) ve skoro 44.
Manzel od Dari by se mohl vydat osudu a nechat to na prirode. Pravdepodobne to stejne nevyjde ale Dari ho za jeho pochopeni bude milovat az do smrti.
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 20:27:43)
Saamajno, nepřijde mi, že je to zdravotní portfolio nějaký drama 
Kdežto v sousedství máme případ darování vajíčka mladou ženou, kterou motivovalo čistě těch 20tis odměny - a v ženské i mužské linii mají samou rakovinu x generací zpátky - nechááápu, že se v reprodukčním centru po tomto nepídili
|
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 20:35:31)
"Manzel od Dari by se mohl vydat osudu a nechat to na prirode. Pravdepodobne to stejne nevyjde ale Dari ho za jeho pochopeni bude milovat az do smrti."
tak to jsem se bála sem napsat, ale myslím si totéž - když chlap udělá ústupek tohoto typu, bude z toho v budoucnu profitovat - ta jedinečnost toho ústupku se ve vztahu projeví, a každé dítě je obecně velkým pojítkem manželů
|
| K_at |
|
(20.5.2022 20:38:04)
Marťasíno, určitě....pokud je chlap tak trošku psycho, tak to tak udělá... Hra na plození potomka jako budoucí mega výhoda. Kriste pane.
|
| libik |
|
(20.5.2022 20:48:41)
Kat, ono se pravděpodobně po čtyřicítce netěhotní na lusknutí prstů
|
|
| Saamajna |
|
(20.5.2022 20:54:14)
Kat
"pokud je chlap tak trošku psycho, tak to tak udělá... Hra na plození potomka jako budoucí mega výhoda. Kriste pane."
Ne hra.
Nevim presne, jak to popsat.
Snad:
Vytvorit co nejlepsi podminky, udelat co muzu.
Financne, rodinne, komunikovat a verit parnerovi...
A nad tim zbytkem odevzdat kontrolu jinam.
A duverovat.
Neco jako DEJ SE VULE PANE.
Ze vsechno mame pod kontrolou je stejne iluze.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 21:00:37)
"pokud je chlap tak trošku psycho, tak to tak udělá... Hra na plození potomka jako budoucí mega výhoda"
Kat, ty bys mohla být patronem Rodiny.cz - proč psycho, proč hra na plození, mega výhoda?
Kdykoli manžel v něčem ustoupil kvůli mě, na úkor svého pohodlí, byla jsem mu fakt vděčná, moc to oceňuju, a taky si to dlouho pamatuju a nemrzím se kvůli běžným každodenním blbostem
|
| K_at |
|
(20.5.2022 21:04:26)
Marťasíno, protože to je jeden z možných výkladů tvého příspěvku. Pokud by partner PŘEDEM TAKTO PŘEMÝŠLEL, má ženská výrazně větší problém, než touhu po dítěti.
“tak to jsem se bála sem napsat, ale myslím si totéž - když chlap udělá ústupek tohoto typu, bude z toho v budoucnu profitovat - ta jedinečnost toho ústupku se ve vztahu projeví, a každé dítě je obecně velkým pojítkem manželů"
Normální chlap buď dítě chce, nebo ho nezavrhuje. Pokud ho nechce, byl by cvok, kdyby k tomu svolil.
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 21:13:44)
Kat, možná to je jeden z možných výkladů, já se nechci hádat, já už nevím, jak bych vyjádřila, jak to cítím Prostě se na to koukám podobně jako Libik dneska dopoledne a podobně jako Saamajna
A výrazy houstnou: psycho, cvok atd.
|
| K_at |
|
(20.5.2022 21:22:33)
Marťasíno, jsou to výrazy označující nějaký stav. Pokud ti nejsou po chuti, tvůj problém.
|
|
|
| Marika Letní | 
|
(20.5.2022 21:50:54)
"pokud by partner PŘEDEM TAKTO PŘEMÝŠLEL, má ženská výrazně větší problém, než touhu po dítěti.
“tak to jsem se bála sem napsat, ale myslím si totéž - když chlap udělá ústupek tohoto typu, bude z toho v budoucnu profitovat - ta jedinečnost toho ústupku se ve vztahu projeví, a každé dítě je obecně velkým pojítkem manželů"
Normální chlap buď dítě chce, nebo ho nezavrhuje. Pokud ho nechce, byl by cvok, kdyby k tomu svolil."
A pokud by s tím takto kalkuloval, je to manipulátor. Mít dítě jako domnělý ústupek proto, abych mu tu jeho "velkorysost" manželka "dlužila", je hnus.
|
| K_at |
|
(20.5.2022 21:52:39)
Mariko, koukám, že máme stejné uvažování v tomto
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 22:00:28)
jo, máte, ale moc bych se tím nechlubila, dámy
našly jste patologii tam, kde není a nebyla
|
| Marika Letní |
|
(20.5.2022 22:31:38)
Nejspíš máme odhad na manipulativní chování. A to k chlubení klidně je, kdyby se někdo chlubit chtěl. 
|
|
|
|
|
| libik |
|
(21.5.2022 0:19:46)
Kat, nebo je to tak, že chlap je hlučnější, přímořařejší, sebevědomější a ženská ustoupí a ještě tomu dá psychologický důvod, jakože "vztah"
|
| K_at |
|
(21.5.2022 10:55:58)
Libiku, aha, to samozřejmě může být taky konstelace. A proč je "vztah" v uvozovkách? Ten chlap a vztah nemá žádnou jinou hodnotu než aby zplodily děti? Ale netuším, kolik mužů je hlučnějších a přímočařejších.....jistě ne všichni. Můj jistě ne. A pokud je to narážka na mě, tak jistě pro mě má cenu vztah sám. Asi by bylo blbý, kdyby ne. To bychom spolu již dávno nebyli. A kdyby nechtěl dítě vůbec, nejsme spolu 100%.
|
| libik |
|
(21.5.2022 11:55:57)
Kat, pro mě je vztah bez uvozovek to, že jeden zahrne do svých potřeb i to, aby se druhý cítil dobře, ať už jde o plození dětí nebo cestování.
Jinak já jsem nepostřehla z jakého důvodu máš jedno dítě, jestli to bylo zdraví, přání manžela nebo tvoje, takže se v žádném případě nemohu dělat žádné narážky na tebe.
|
|
|
|
|
|
|
| Liaa |
|
(20.5.2022 20:41:28)
“ každé dítě je obecně velkým pojítkem manželů”
Co postižené děti a muži odcházející od rodin?
|
| K_at |
|
(20.5.2022 20:45:23)
Liaa, no asi tak. Prostě přání otcem myšlenky.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 20:50:29)
ach ano, ti také existují, taky siamská dvojčata, paterčata atd. - a jejich výskyt je samozřejmě to zásadní, na co člověk myslí, když zvažuje mateřství
|
| Liaa |
|
(20.5.2022 20:54:52)
No to právě vidím, že nemyslí. ;)
|
| K_at |
|
(20.5.2022 20:58:03)
Liaaa, no....co bych ti k tomu řekla.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(20.5.2022 19:08:01)
Uff... Sorry, ale to je blbost
Moje dcery jsou obě vyloženě do manželova rodu, syn do mého... Jestli něco pokračuje, tak já pokračuji v synovi, muž v dcerách
Miluju svoje holčičky, víc ovšem rozumím synovi, s ním jsem víc na jedné vlně, s ním se víc hádám (vidím se v něm)...
Sestra má jen jedno dítě, dceru, přesto spolu nevycházejí, ani děti/vnoučata je nesblížily...
A třeba můj táta se o své rodiče postaral, 3* týdně jezdí za svou mámou... Život je fakt pestrý, takovéhle škatulkování je nesmysl
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 20:11:11)
Rose, každý jistě rád slyší, že ho máš za blba
Musím se Saamajny zastat, vydařený vztah matka-dcera mi docela vyléčil mé ryze ženské problémy, žasnu jak je nezatížená takovým tím rodinným marastem - skrze ni mi nevadí, co jsem v dětství měla já, protože pohled na ni, jak je šťastná, je takovej ozdravnej
A můj manžel vyrůstal bez otce, matka mu celkem nepomohla tím, jak o otci referovala - a mám pocit, že vydařený vztah MM-syn ho taky poměrně uklidnil - on se v něm ohromně vidí, rozmazluje ho, přitom syn je víc po mě
|
| Liaa |
|
(20.5.2022 20:13:54)
Marťasíno, když o někom řeknu, že tvrdí blbost, neznamená to, že ho mám za blba. Tak prosím nepřekrucuj.
|
|
| Liaa |
|
(20.5.2022 20:13:55)
Marťasíno, když o někom řeknu, že tvrdí blbost, neznamená to, že ho mám za blba. Tak prosím nepřekrucuj.
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 20:19:10)
Liaa, ok, beru, ale já to prostě nemám ráda, přijde mi, že to v diskuzi je při hraně, já to nedělám - je x míň konfrontačních reakcí než "uff, to ale blbost"
|
|
|
| libik |
|
(20.5.2022 20:42:24)
Marťasíno, mně tedy připadá malinko zvláštní přisuzovat dětem terapeutickou roli, to dost zavazuje k údělu "nesmím zklamat maminku" a to žádné dítě nepotřebuje.
Já jsem z dětí velmi šťastná, ale dávno mi došlo, že jejich životy jsou jejich životy.
|
| Martina Bergerová |
|
(20.5.2022 20:54:15)
Libik, my si děti nepořizovali za tímto terapeutickým účelem, to mě dopředu ani nenapadlo, prostě jenom vedlejším produktem spokojeného rodičovství může být to, že přestaneš řešit, čeho se ti jako dítěti nedostalo - a to proto, že se toho dostalo tvým dětem, což všechno nějak maže...
|
|
|
| Pruhovaná | 
|
(21.5.2022 6:20:11)
A každý, kdo tak moc toužil po dceři a nemá ji, zajisté rád slyší, že teprve dcera je to pravé, kampak s klukama 🤦
|
| Saamajna |
|
(21.5.2022 6:38:10)
Pruhovana,
Ja si zase prala kluky, umela bych to s nima lip. Znami na zacatku tehotenstvi mi taky potvrdili, ze jsem absolutne "klucici mama".
No a mam 2 holky.
Napsala jsem to sem jen jako moznej argument pro Dariniho manzela. Aby byl schopnej ji "pochopit".
Hele a taky pro me typicky: nabizim logicky argumenty pro reseni, neresim, jestli ji to "zrani" a ona si chtela vlastne jen postezovat... a tak ma clovek jen "naslouchat"...
|
|
|
| Kahlan+5 |
|
(21.5.2022 8:48:53)
Pruhovaná, asi tak. My mame oboje na stridacku, tri kluky a dve holky, s každým je to uplne jine, ale kluci na mne nedají dopustit, jsou mazlici, proste zlaticka. Starsi dcera v pubertě, bojuje hlavne se sebou a osmiletka je zlaticko, ktere ma tatínka otoceneho kolem prstu Ale ona ma smysl pro spravedlnost, tak nas zahrnuje láskou oba stejne a ted tedy přidala i miminko, zbožňuje ho snad vic nez nas. Kluci holky je to jedno, každé dite je super. U toho většího počtu je super, ze co nema jedno, ma některé dalsi, tedy dobre i spatne))
|
|
| Pole levandulové |
|
(21.5.2022 10:04:21)
Pruhovaná, to já klidně přiznám, že ač mám syna i dceru, tak takový ten splavnější a samozřejmější vztah mám se synem. Dcera je skvělá, ale je svá, tvrdohlavá, já taky, tak někdy narážíme, i když se obě snažíme a věřím, že vztah máme hezký. Se synem ale nic neřeším, tam prostě jedem na stejné vlně, domluva o čemkoli je s ním rychlá, u dcery musím přemýšlet, jak na ní. Ta má zase to samé co já se synem s manželem, ona je povahově víc kopie jejich rodiny, tak zase on nemusí moc přemýšlet, jak na ní, jde mu to samo. Zajímavé je, že s manželem se spolu domlouváme stejně snadno jako já se synem, nemáme komunikační šumy.
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(21.5.2022 10:27:07)
Chtěla jsem kluka a holku a mám to tak , i za cenu velkých zdravotních komplikací.
Že musím mít ještě dceru jsem věděla, ale bála jsem se, že bude stejně hyperaktivní a nespici, že podruhé to nedám a skončím v blazinci, odhodlavala jsem se 6 let.
Kdyby se dávaly už skolkové děti, tak je mám po 2 letech. Každý rok jsem cítila velmi bolestně, že narůstá věkový rozdíl a pořád tu holčičku nemám.
Rozumím si s oběma. Syn je po mně a po mém tátovi, s dcerou si rozumím proto, že jsme holky, ta je celý MM. Neměli jsme rozpory
ani v jejich pubertě, prostě k sobě patříme.
Moje máma to štěstí neměla, klukovsky sportovní typ má za dceru secesní paničku po tchyni
|
| Stará husa |
|
(21.5.2022 10:47:05)
Já jsem zažila touhu po dítěti ze začátku manželství, kdy nám nešlo otěhotnět, měla jsem nějaké zdravotní problémy a bála se, že nikdy mít dítě nebudu. Do toho kamarádka z gymplu porodila holčičku, to jsem ji strašně záviděla. No, pak se dítě podařilo, chtěla jsem mít holčičku a měla ji, druhé dítě jsem měla jen proto, aby první nebylo jedináček, tam už jsem žádnou touhu po dítěti nepociťovala, bylo to čistě rozumové rozhodnutí. Bylo mi jedno, co to bude, ale když jsem měla chlapečka, tak jsem byla ráda, že mám od každého jedno. Pak už jsem měla strašný strach, že bych mohla otěhotnět potřetí a byla jsem rozhodnutá jít na interrupci, kdyby se to stalo. Naštěstí nestalo.
Jinak obě děti byly zvláštní a jiné než je běžné, doktorka vždycky říkala, vy máte deti-osobnosti, v dětství hrůza, ale v dospělosti čiré potěšení a opravdu to tak je. Syn je víc odtažitý, nezavolá mi, jak je rok dlouhý, to musím já nebo skorosnacha, hovor s ním po telefonu je jednoslabičný, s dcerou jsme si bližší, i se mi víc svěřuje a jezdíme spolu na dovolené, hlídám ji psa, občas spolu někam jdeme a tak. To se synem nikdy. Ale morčata jsem jim taky několikrát hlídala a rok u mě bydleli. V podstatě jsem spokojená.
|
|
|
| Marika Letní |
|
(21.5.2022 11:59:47)
"A každý, kdo tak moc toužil po dceři a nemá ji, zajisté rád slyší, že teprve dcera je to pravé, kampak s klukama 🤦"
Jo jo sůl do ran, jen do toho. Všem, co mají méně dětí než chtěly a už je pozdě, všem, co nemají dceru, kterou chtěly. No co už.
|
| Martina Bergerová |
|
(22.5.2022 0:04:10)
"Jo jo sůl do ran, jen do toho. Všem, co mají méně dětí než chtěly a už je pozdě, všem, co nemají dceru, kterou chtěly."
Mariko, tohle já nedělám a ani v tomto případě se to nestalo.
Zkus sem někdy napsat nějakou vlastní zkušenost, něco osobního, radost nebo starost, a pokus se na ostatní dopředu nekoukat jako na lidi s negativními motivacemi.
Není ničím přínosné, když převážně jen audituješ reakce jiných a záštiplně prskáš.
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(21.5.2022 23:54:56)
"A každý, kdo tak moc toužil po dceři a nemá ji, zajisté rád slyší, že teprve dcera je to pravé, kampak s klukama"
Pruhovaná, brzdi, napsala jsem svůj příběh, který je možná nestandardní, ale mě se to takto stalo Dari jsem napsala povzbudivé věci, moc jí přeju, aby se víc netrápila. Nicméně nebudu lhát a psát sem, že mít dceru je vopruz. Význam synů jsem nijak nesnižovala.
|
|
|
|
| Saamajna |
|
(20.5.2022 20:20:21)
Rose, muzeme si o tom popovidat, az budou tvoje holcicky dospely.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.5.2022 21:44:12)
Saamjano, té starší holčičce je přes 20... Žije teda zatím s námi.. je dost dospělá? klidně si pojď povídat
|
| Stará husa |
|
(20.5.2022 22:04:04)
Rose, já jsem se s dcerou paradoxně nejvíc sblížila, když jí bylo 26+, bydlela už sama, měla dokončenou VŠ, práci, byla úplně samostatná a úplně dospělá. Ve 20 byla ještě dítě.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.5.2022 22:15:23)
Huso, ale já mám s dcerou fakt krásný vztah, sice jí tak úplně nerozumím, ale to není nijak na škodu, já nemám ambice vidět jí do hlavy (synovi do ní vidím poměrně dobře)
já mám ráda ten její náhled, její myšlení, názory, životní styl, hodně se ode mne liší, ale je to obohacující a myslím, že pro obě
|
| Stará husa |
|
(21.5.2022 10:28:28)
Rose, u nás ani syn, ani dcera mi nejsou povahově a myšlením nějak zvlášť podobní, něco že mně mají, i z BM, ale že by byli, jako by nám z oka vypadla, to vůbec. A ani vzhledově ne, jsou daleko hezčí, než my oba.
|
|
|
|
|
|
| petluše | 
|
(21.5.2022 5:37:59)
Já jsem si pořídila tchýni. Opravdu. Ne vzhledem, ale povahou, je jiná než já. Syna chápu,máme mnoho společného. S babičkou se první 4 roky vídala párkrát za rok,mnoho nemohla odkoukat. Unikátní vztahy jsou se všema dětma.
|
|
| petluše |
|
(21.5.2022 6:22:03)
Já jsem si až s dcerou uvědomila, že mi babička nedělá některé věci schválně. Ony mají stejné myšlenkové pochody. Ale taky stejně stoji maji stejná gesta. Milují společnost,ruch,hlavně ať se něco děje..
|
|
|
|
|
|
- debatovaly jsme o situaci "tři roky ho prosím, brečím, že silně toužím po dalším dítěti" - to je docela jiný příběh
, povídáme o životě... děti už máme velké. Jsem opravdu ráda, že jsme toto zvládly, ale bojím se, že kdybych se druhého dítka nedočkala, tak by naše kamarádství skončilo nebo bych musela vyhledat nějakou pomoc... 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)