| Gavašetka | 
 |
(19.12.2024 12:25:21)
Zajímalo by mne, jestli jsem už definitivně stará konzerva, když mi vadí např. špatné i/y v oficiálních prezentacích různých organizací? Když má špatně webovky řemeslník, tak to přejdu a hlavně doufám, že mi dobře opraví kapající kohoutek, ale když jde o letáky, webovky, FB stránky organizací, kde v podstatě všichni absolvovali humanitní VŠ studium, tak mě to vždycky překvapí. Teď jsem koukla na webovky jedné z organizací, kde jsem nějakou dobu pracovala a opakovaně mají spojení "děti by měli"... A i další chyby. Dělají dobrou práci, tak mi přijde škoda, že tohle se dlouhodobě nedaří vyladit (už v době, kdy jsem tam byla, jsem často "prudila", že by to chtělo před zveřejněním udělat korektury).
Jedním z vysvětlení by mohlo být, že lidi už nečtou, tak to nemají "nakoukané". A taky možná postoj, že zase o tolik nejde.
Vadí vám to? Přehlížíte to? Je vám to fuk?
Je mi samozřejmě jasné, že sama taky dělám chyby, často ve spěchu. Nebo už si taky nejsem jistá, jak něco má být, typicky jde o čárky.
|
| ~•~Missy~•~ | 
|
(19.12.2024 12:37:28)
Taky mi to vadí a taky jsem konzerva. Myslím, že důvod je mix všeho, co jsi napsala. Na gramatice se nelpí, beztak je strašně složitá a ideální by bylo všechna íčka sjednotit. Vše je rychlé, takže se pořádně nečte, na korektory nejsou peníze a když jeden vidí neustále špatně napsaný text, logicky dojde k pochybám, jak je to tedy nakonec správně.
Není mi to fuk a vždycky mě to práskne do očí, ale žijeme v době, kdy je spoustě lidem dost věcí úplně jedno. Majitel, ředitel té které organizace by se měl zastydět a vyhodit toho pisálka s chybami nebo ho poslat na kurzy češtiny, místo toho zamhouří oči "dyk o nic nejde, se to přejde".
|
| Monika |
|
(19.12.2024 13:37:33)
Missy, jo ty "špatné vzory dneska" mi přijdou taky důležité. Dcera nedávno řešila, že udělala chybu ve slově "zpoždění", napsala na začátku s. Já zrovna v tomto neumím úplně dobře poradit ta oficiální pravidla (asi je to "změna stavu"?), řekla jsem jí, že kdyby četla, tak by věděla, že lépe to vypadá se "z". Ona ale tvrdila, že jí to právě přijde od pohledu povědomé se "s" - nakonec jsme došly k závěru, že to slovo asi nejčastěji vidí ve WA komunikaci s kamarádkami a ve skupině spoluhráček, tj. ty vzory budou asi velice všelijaké 
|
| Federika | 
|
(19.12.2024 13:47:50)
Moniko,já to dětem vysvětluju jako "změnu stavu" případně jim u těhle sloves říkám, že když ze slovesa nedokonavého udělá sloveso dokonavé, pak píšu "z"
Jinak hrubky mě bolí. Ale radši neopravuju, nic neříkám,nemá to smysl.
Vidím velké rozdíly ve školách ve výuce gramatiky. Moje dcera nadávala na základce, teď je ráda,že gramatiku řešit nemusí, i na výběrovém gymplu mají děti diktátů čtyřky, pětky, ona měla učitelku, která an to fakt šlapala.
Na FB často úpím a i při poslechu veřejnýho projevu-ach ty vazby
|
| Monika |
|
(19.12.2024 14:22:32)
Federiko, "když ze slovesa nedokonavého udělá sloveso dokonavé, pak píšu "z" - Federiko, tomu teda říkám rada za všechny peníze
|
| Federika |
|
(19.12.2024 14:26:23)
Moniko,
já je připravuju na přijímačky a slovesa dokonavá nedokonavá ovládají dokonale.-)
|
| Sugar+3 | 
|
(19.12.2024 21:01:10)
Federiko, ale funguje to na 100%?
Treba padat - spadnout (v s/z obcas plavu, ale zrovna tady jsem si jista, ze s je spravne).
|
|
| Sugar+3 |
|
(19.12.2024 21:01:42)
Federiko, ale funguje to na 100%?
Treba padat - spadnout (v s/z obcas plavu, ale zrovna tady jsem si jista, ze s je spravne).
|
| Federika |
|
(19.12.2024 21:30:44)
Ne, nefunguje. Ale v těch "S/Z" je právě tolik výjimek, že je třeba.aby si to uvědomovali. Nefunguje totiž ani "změna stavu". Oni si tu změnu stavu právě nejlíp zapamatuju a pak samozřejmě napíšou třeba "zcvrknout se, zhnít, zhořet". To změna stavu je, ale jde o slova, která označují zánik, zmenšení objemu a píše se tam "s". Takže je učím víc pravidel a i to, že u některých slov prstě pravidlo není, musí si je zapamatovat.
Třeba "zpověď, zkoumat..."
|
| Federika |
|
(19.12.2024 21:46:07)
A moje nejoblíbenější slovo je "strávit"
Strávit oběd, strávit někde prázdniny, strávit hnusnou poznámku od sousedky...
Naprostá většina je přesvědčená, že minimálně v jednom případě se to píše se "z".
|
|
| Alena |
|
(20.12.2024 8:15:35)
"Takže je učím víc pravidel a i to, že u některých slov prstě pravidlo není, musí si je zapamatovat." Pravidla s/z funguji tak obskurne, ze skoro postradaji smysl, tady se to prakticky musi nakoukat/ zapamatovat, povazuju to za nejvetsi pravopisny opruz.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(20.12.2024 8:34:30)
za mne jsou největší opruz velká písmena, hlavně v geografických názvech... od školních let se to měnilo tolikrát, že vlastně dnes nikdy nevím, jak to zrovna má být... kdy místní považují horu za horu a kdy za Horu
|
| Beat | 
|
(20.12.2024 8:59:00)
Rose ano, za mě taky jsou velká písmena tou největší pakárnou. Ostatní mám načtené, nikdy jsem neměla s gramatikou problém, ale velká písmena nesnáším.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(20.12.2024 8:56:06)
Missy, ano 
|
|
|
| Stará husa |
|
(19.12.2024 12:44:30)
Mně vadí hrubky všude, nejen v oficiálních textech. Chápu, že někdy se člověk může ukliknout, zvlášť, když píše rychle a nečte to po sobě. Taky se mi to stane. Ale někdy to je jak pěst na oko. Hrubky typu vydět, mi místo my, výřivka, děti šli, to mi vadí strašně. Držím se, abych to nekritizovala, protože na to jsou lidi háklivi a mají pocit, že když se zabýváš formou, tak se nezajímáš o obsah. Ale kolikrát mě to až fyzicky zabolí.
|
| Monika |
|
(19.12.2024 12:49:45)
Stará huso, já mám někdy o problém poznat, co to vlastně někteří klienti píší - ta slova vypadají úplně k nepoznání s některými chybami  Ale to se mi líp chápe, že někdo to prostě neumí, ale holt komunikuje, když řeší své soukromé věci. Ty různé "veřejné" texty mi vadí o hodně víc ...
|
|
| Slonisko | 
|
(20.12.2024 0:05:12)
Vydět je moje častá chyba, protože podle vzoru slyšet Většinou to opravím, ale už mi to párkrát při odpovědi zákazníkovi uteklo. A nedávno se to povedlo i synovi, asi je to dědičný  . Bojuju s mě/mně to si vždycky musím odvodit.
A samostatná kapitola je angličtina, od té doby co jsem nastoupila do firmy a anglicky komunikuju hlavně s maďarama, tak píšu občas jak hotentot.
|
| Lei | 
|
(20.12.2024 8:28:37)
Slonisko, na to měly děti ve škole takovou pomůcku: “ vidět, viset, vítat, vinit, vinout, viklat, vířit” a každé to slovo doprovázely gesty rukou, učily se to jako básničku, ke které mávaly, kázaly prstem, dělaly rukou vír… ne, že by ses to měla učit , ale stačilo by pro tebe “vidět, vítat” (když někoho vidím, vítám) a bylo by 
|
| Alena |
|
(20.12.2024 10:14:23)
“ vidět, viset, vítat, vinit, vinout, viklat, vířit” tohle uz je pro me uplne absurdni, vyroba "antivyjmenovanych slov" jde proti principu slov vyjmenovanych. Deti maji ovladat veskery pravopis do pate tridy a nefunguje to. Vetsina to neni schopna takhle brzy pojmout, stravi se tim more casu a ve vysledku to nadrti uchazeci o viceleta gymnazia, kteri to casto stejne neudrzi. Videla jsem v knihkupectvi karty, ktere "prekladaly" vyjmenovana slova, protoze jim dnesni deti uz casto nerozumi - nepouzivaji slova jako nachomytnout se, mytit, sychravy, takze memoruji slova, ktera nechapou. Myslim, ze dojde k nejakemu pravopisnemu zjednoduseni (tak jako doslo aspon trochu u velkych pismen), nebo bude spatny pravopis neco bezneho.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 10:53:39)
Aleno, souhlasím, že dnešní děti už nerozumí některým vyjmenovaným slovům, mimo školu se s nimi nikde nesetkávají. Ale aktivní znalost resp. neznalost pravopisu těchto slov ani nepovažuji za problém, člověk je za celý život pravděpodobně nebude nikdy psát. Ani já jsem myslím nikdy v životě nepotřebovala napsat třeba slovo "pýr" a další. To je podle mě na uvážení učitelů, jak moc se budou soustředit zrovna na tato slova. Podstatné je naučit děti funkční gramotnosti, hlavně číst a číst a co nejvíce správný jazyk "nakoukat" a naposlouchat.
|
| Čumča. | 
|
(20.12.2024 11:08:17)
vyprávěla mi učitelka, co učila moje děti, že dennodenně prvňáčkům vysvětluje česká slova - taková, co jsou v prvouce a písance (už v první třídě ) - díky bohu za interaktivní tabuli, třeba u toho pýru dětem hned ukáže fotku té traviny
|
|
| Alena |
|
(20.12.2024 11:19:45)
"Ale aktivní znalost resp. neznalost pravopisu těchto slov ani nepovažuji za problém, " to ja take ne, ale venuje se tomu v nekterych skolach neumerne mnoho casu, ktery pak muze chybet jinde.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 12:55:46)
Aleno, jojo, také považuji za zbytečnou ztrátu času pilovat do nekonečna pýr, Bydžov, babyku, dmýchání... když ta slova děti neznají a setkání s nimi jim v životě hrozí zcela okrajově.
|
| Koníček mořský | 
|
(20.12.2024 14:09:54)
A to je náhodou smutný, že dneska děti nevyplejí pýr, nezasadí babyku, nezajedou do Bydžova, nerozdmýchají oheň...
Ale máte pravdu, že časy i doba se mění a měla by se měnit i pravidla českého pravopisu podle aktuálnosti.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 14:24:54)
"měla by se měnit i pravidla českého pravopisu podle aktuálnosti."
Ne, neměla.
Pravidla klidně mohou zůstat, ale výuka by měla směřovat k tomu, aby děti dokázaly jazyk funkčně používat.
Psát v diktátu správně babyku, dokolečka od třetí do deváté třídy (nebo tak nějak), je plýtvání časem. V tom čase by se měla výuka soustředit na jevy, s nimiž se děti budou frekventovaně setkávat v reálném životě (na rozdíl od babyky). Třeba aby věděly, že se používá "vyvarovat se něčeho" a "vyhnout se něčemu". Aby měly načtenou běžnou slovní zásobu, běžné gramatické jevy, aby získaly pro jazyk nějaký cit a nemusely pro každou větu lovit v hlavě našprtaná pravidla. Aby uměly srozumitelně a správně formulovat a s porozuměním číst. A tak dále...
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.12.2024 14:38:48)
já bych uvítala, kdyby se jazykovědci soustředili i na vytváření nových pravidel, zahrnujících i nový způsob mluvy... do češtiny proniklo nebývalé množství anglicismů a usazují se v běžné komunikaci, ale tak nějak nadivoko... uvítala bych pravidla, jak se tedy reaguje na "emaily", provozují se "cally", jestli vidíme chyby v "logách" nebo "lozích"... nechce se mi líbit představa rezignace na naše skloňování, ale na druhou stranu skloňování anglicismů je opravdu peklo
|
|
|
| neznámá |
|
(20.12.2024 14:27:12)
Moje děti také pýr neznaly, musela jsem ukázat, znaly jen pejr.
Mě to smutné nepřijde, jazyk se přirozeně vyvíjí. Babyku jsem ve věku dětí neznala ani já a ani jsme ji ve vyjmenovaných slovech neměli.
Bydžov asi děti znají. Ale asi pro moje děti jsou zlo slova po M - mýtit, dmýchat, smýkat- to byl boj.
A teď koukám, že v některých verzích je i "mykat", to bych nevěděla ani já, natož moje děti.
Chvilku jsem přemýšlela, jestli mykat souvisí s osobou, známe vykání, onikání a mykání, že by byl někdo pohlaví MY.
Jo a velký boj byl u nejstaršího u slova "vidle", neustále psal "vydle", protože dle je přece slovo.
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(20.12.2024 14:48:21)
Ropucho,
já myslím,že se dnešní učitelé na slova jako "pýr" nesoustřeďujou.Učí se je ve vyjmenovaných slovech, řeknou si, co to je, když děti nevědí a hotovo, zrovna ten pýr moc problémů nedělá,snadno si to zapamatujou.
Čeština je těžkej jazyk a pokud se tím člověk zrovna neživí, počítá se s tím,že toho spoustu znát nebude. Vyloženě hrubky ale nemusí dělat nikdo.
|
|
|
| Lei |
|
(20.12.2024 13:23:55)
Aleno,
mně tohle přišlo takové praktické...samozřejmě to není seznam antivyjmenovaných slov...ale některá se odvodí snadno (ves - víska, věž - vížka), v některých se tolik nechybuje (více, víko...), ale vydět a vyklat je k vidění mnohem spíš.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 9:09:39)
Huso, člověk se uklikne na klávesnici. Ručně chybu nenapíši, to se mi nestalo od základní školy, rukopis je pevně zafixovaný. Ale na klávesnici se mi to občas stane a leknu se, až když to vidím.
A souhlasím, že upozornění na chybu je bráno nevrle, obrátí se proti tobě a jsi za trapného sťourala, přesně jak píšeš.
|
|
|
| Monika |
|
(19.12.2024 12:47:12)
Vadí mi to, kromě "hrubek" jsou často používány špatné pády - někdy asi vlivem nářečí, jindy netuším proč. Podle mě nejde o to, že by lidé byli v používání češtiny horší než dřív, myslím, že celou historii existuje hodně lidí, co to nezvládá nejenže na 100%, ale ani třeba na 90. Myslím, že dneska prostě píše podobné texty kde kdo a nenechá si udělat žádnou kontrolu, prostě zveřejní nějaký svůj výplod a je to. Však to jde přeci zase opravit, že jo (na rozdíl od textů které se třeba nákladně tisknou atd. Všechno se dělá rychle a co nejlevněji (proč platit nějaké editory, taky mám maturitu z češtiny ...). Přitom by kolikrát stačilo nechat text přečíst jedné alespoň trochu schopné osobě - cizí chyby vidíš lépe než vlastní, někdy třeba i přečíst text znovu druhý nebo další den ...
|
| Muumi |
|
(19.12.2024 14:13:10)
Moniko, já myslím, že lidi psali špatně vždycky. Akorát neměli tolik příležitostí někam psát a ostatní ty hrůzy nemohli číst. Dneska se každý může vypisovat na sociální sítě a připadá nám, že se negramoti namnožili exponenciálně.
Já správcuju skupinu pro rodiče nedonošených dětí a neustále se tam píše "malí je úplně zdraví", a naopak "korygovaný věk" (na to už jsem skutečně alergická.
|
| Monika |
|
(19.12.2024 14:30:41)
Muumi ano, přesně to jsem chtěla říct. Někteří se prostě ta pravidla ani nikdy nenaučí a to dokonce včetně některých maturantů,další zapomenou ...
|
| Federika |
|
(19.12.2024 14:38:46)
Kupodivu ale často pozoruju,že dosažené vzdělání není vždycky měřítkem. Znám spoustu lidí, vyučených, středoškolsky vzdělaných a píšou bez chyb. A naopak.
Spíš si říkám, že je dneska přece možnost si ten text nechat po sobě zkontrolovat a veřejně nikdo hrubky nikam psát nemusí.Když už teda ví, že ty hrubky dělá.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 9:16:26)
"často pozoruju,že dosažené vzdělání není vždycky měřítkem"
Souhlasím.
Je to ostatně vidět i tady, tady píše drtivá většina lidí hodně dobře a nejsou všichni vysokoškoláci.
Naopak čtu bídnou češtinu od různých veřejně vystupujících vzdělaných lidí, u nichž je vidět, že nejde o překlepy, ale setrvale se projevující neznalost a neobratnost.
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(19.12.2024 13:03:23)
taky mi to vadí, spoustu let jsem dělala korektury a jsem na chyby háklivá. Tady ne :)) toto beru jako mluvený slovo, kde jde o výměnu informací a někdy i hodně rychlou reakci, ale na oficiálních věcech to razí do očí.
Nedávno dostal můj muž pracovní smlouvu, kde bylo několik překlepů, nesmyslů, špatně napsaných odkazů v rámci smlouvy (odstavec 3 řádek 5 místo odstavec 5 řádek 3), nabídli jsme jim korekturu smlouvy :) nezareagovali na to, zbabělci
A přitom firma, která spolupracuje se školami.
Korektoři si totiž chtěli nechat za práci zaplatit, zadarmo to nikdo dělat nebude
|
|
| Půlka psa | 
|
(19.12.2024 13:43:39)
Humanitní lidi kolem sebe nemám. Kolem mě je Matfyz nebo ČVUT a taky věty typu "naše dvě vývojářky naprogramovali XYZ a dnes sme to nasadili na produgční servr a zpustili".
V oficiálních textech chyby asi spíš nevídám. Možná tam jsou, ale třeba je jen nepoznám.
|
| Monika |
|
(19.12.2024 13:45:55)
Půlko, já zase často vidím od "sportovních lidí", že "děvčata se zúčastnili turnaje"
|
|
| Čumča. |
|
(19.12.2024 15:43:20)
jenomže z pohledu komunikace to správně je, a to je nejdůležitější, jazyk slouží primárně ke komunikaci
I to "přijdu dýl" je v podstatě komunikačně ok.
|
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(19.12.2024 13:44:40)
Vadí. Chyby ve vyjmenovaných slovech a shodě přísudku s podnětem určitě nejsou dobrou vizitkou. Oficiální text by měl někdo zkontrolovat.
Sama dělám hodně překlepů a jsem schopná udělat hrubku z nepozornosti i v tom, co ovládám dobře. A bohužel, mám tendenci vidět,co má v textu být a ne co tam je, u svých textů, ale i u cizích.
S čárkami si už nejsem úplně jistá. Kdybych je doplňovala v testu, asi bych to zvládla celkem přijatelně, ale nejspíš ne bez chybičky. Jenže při psaní na ně zapomínám. A když píšu rukou, dokonce klidně zapomenu napsat třeba čárku nad č.
|
| Gavašetka |
|
(19.12.2024 14:56:28)
S čárkami taky ne, zvlášť u těch těsných/volných přívlastků. Doby, kdy jsem byla expert na větný rozbor, a tudíž i na ty čárky, které věty oddělují, jsou už zhruba 50 let pryč))
|
|
|
| Muumi |
|
(19.12.2024 14:09:46)
Tak abych byla opravdový grammar nazi, tak si troufnu tvrdit, že nebývá špatně ani tak gramatika, jako spíš pravopis:).
Ke gramatice - tady na Kladensku se zásadně říká "(v)o přestávku, (v)o matiku, v(o) víkend". Když napíše paní učitelka na prvním stupni dětem do notýsku, aby si "o prázdniny odpočinuly", tak teda trochu pozvedám obočí:). A zrovna jsem si přečetla na Facebooku magistrátu, jak se Kladeňáci bavili "o třetí adventní víkend":). Ale asi jsem teda divná já, když to nevadí ani ve škole.
|
| Gavašetka |
|
(19.12.2024 14:57:20)
Tak teď jsem začala ještě hledat, jak to je s tou gramatikou
|
|
| Žžena |
|
(19.12.2024 15:02:42)
Muumi,
já zas rostu z textů, které zjevně psal nějaký jihočech, kde zaměňuje "déle" za "později". Protože u nich je "přijdu dýl", a mají pocit, že když ve smyslu "později" napíšou spisovné déle, tak je to správně.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(19.12.2024 15:24:08)
Přijdu dýl je jihočeský?
|
| neznámá |
|
(19.12.2024 15:59:39)
"Přijdu dýl" se tu nejednou řešilo a používá se to kromě Moravy celá ČR. Na vysočině se chodí dýl, tak já budu dál chodit/platit/malovat..... dýl.
|
|
|
| Koníček mořský |
|
(19.12.2024 15:26:07)
A některý zase přijdou spíš. Jako dřív. Ale to asi nejsou Jihočeši.
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 3:13:15)
Spíš se chodí na Moravě ("Dojdi spíš"). Dýl ne ("pozdíš").
Nejvíc pozor si musím dávat v komunikaci s Čechy na slovo chudá... "Nalož jí pořádně, ona je taková chudá..."/"Pěkně jsi schudla"... (psáno a mluveno se s - zhubla je jasně se z, ale schudla musí být se s, pěkně). To Češi zpravidla vytřeští oči.
Od jednoho Ostravaka jsem zas slyšela, že on by si dal tu kytku (nad tácem s masem). To jsem fakt nepochopila.
Já to mám snadný - půl života jsem prožila v Čechách a půl na Moravě, takže mě překvapí máloco. Vůbec netrvám na spisovné češtině, naopak - prvky v místním nářečí se mi líbí.
|
| Gavašetka |
|
(20.12.2024 9:45:41)
Kytka není jen ostravský, ale obecněji moravský výraz pro "kýtu". Takže pán asi labužnicky přemýšlel, jak mu ta kýta masa bude chutnat...
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(19.12.2024 15:49:37)
Přijdu dýl mi vadí strašně, stejně tak ptát se na otázky nebo používat místo dá nechá, třeba nechá se říct. ÁÁ, to úplně rostu!
|
| neznámá |
|
(19.12.2024 16:00:43)
Počkej, "nechá" také někomu vadí? To jsou věci.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.12.2024 16:14:01)
To by mě nenapadlo, že nechá je špatně.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 9:26:28)
"Přijdu dýl mi vadí strašně, stejně tak ptát se na otázky nebo používat místo dá nechá"
Huso, "dýl" je pro mě normální, ale "ptát se na otázky" a "nechá se" ve smyslu "dá se" jsou zhůvěřilosti tahající za uši, s tím souhlasím
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(20.12.2024 14:36:28)
Kvůli toho, místo kvůli tomu, tady občas čtu, odkud to je?
|
|
|
| žiraf | 
|
(20.12.2024 15:06:44)
K té otázce - už jsem taky slyšela i viděla "zodpovědět na otázku".
A vždycky mě naštve doplňující tabulka u dopravní značky "Mimo dopravní obsluhy". Tady nechápu, že se sejde člověk, který toto požduje, a druhý, ktrerý to vyrobí.
Prostě vazby často kulhají :-(.
|
|
|
|
| Vítr z hor | 
|
(19.12.2024 18:17:31)
Muummi, když to začaly používat moje děti, startovala jsem na ně, že to je zanedbaný bilingvismus. Považovala jsem to za jeden z agramatismů, které bilingvní děti občas páchají. No a pak to na mě na třídní schůzce vytasil jejich matematikář
|
|
|
| Nella+2 | 
|
(19.12.2024 14:59:56)
Vadí mi to. Nejvíc mi vadilo když byla hrubka ve zprávě od učitelky prvního stupně.
|
|
| Gavašetka |
|
(19.12.2024 15:03:12)
A pak se ještě vyskytují špatné vazby, tam bych viděla vliv asi hlavně angličtiny. Typicky: vyvarovat se (u nás) koho, čeho, zatímco mí kolegové vytrvale používali "vyvarovat se čemu". A když jsem to viděla napsané x-krát a slyšela vyslovené také x-krát, začala jsem pochybovat a sama sebe skoro opravovat na tu špatnou variantu.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 9:29:26)
Gavašetko, ano, "vyvarovat se čemu" se rozmohlo velice a velice mě to dráždí.
|
|
| žiraf |
|
(20.12.2024 15:10:14)
Souhlasím, do češtiny se cpou i doslovné překlady - "Mějte hezký den", "Dva týdny zpátky" - místo Před dvěma týdny.
Bolí to.
|
| neznámá |
|
(20.12.2024 15:21:19)
Dva týdny zpátky používala už moje babička a prababička a používám to také, to není doslovný překlad.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.12.2024 15:43:59)
"Dva týdny zpátky používala už moje babička a prababička a používám to také, to není doslovný překlad."
jj také to tak znám už od babičky... brala jsem to jako převzaté z němčiny (asi?)
|
| Gavašetka |
|
(20.12.2024 17:52:45)
I z ruštiny: 2 týdny nazad.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(20.12.2024 22:16:19)
I z ruštiny: 2 týdny nazad
2 týdny tamu nazad
|
|
|
| neznámá |
|
(20.12.2024 18:01:17)
Z ruštiny nevím, spíš ne.
Němčina asi spíš, všechny moje příbuzné sloužily na místním zámku nebo u někoho, asi stejně jako všichni z našeho kraje.
Nicméně to není žádná novinka, za ty generace už je to tu vžité. Používám to běžně.
Pročetla jsem to tu a pobavilo mě, že Moraváci nechápou "přijdu dýl" a přitom "chodí spíš"
|
|
|
|
|
|
| Koníček mořský |
|
(19.12.2024 15:09:52)
Mně to ani nevadí, ani to nepřehlížím, ani mi to není fuk. Vlastně mi to někdy dělá i dobře. Třeba nedávno jsem četla v práci takovou kontrolní zprávu, byla tam krásná hrubka a já vlastně měla radost.
Vlastně mám radost vždycky, když je v oficiálních textech nesprávná gramatika. Mám radost, že jsem ji objevila, tudíž jsem za chytrou, a pak mám radost, že je někdo taky za blbýho.
Z toho mám radost vždycky, dělá mi to divně dobře. Asi mám nějaký migrák.
Víc mi vaději jiný věci - třeba nenávist, bezohlednost, krutost, prezentace hovadství na soc.sítích a tak. Gramatika je už jen taková třešnička.
|
|
| Čumča. |
|
(19.12.2024 15:32:43)
když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že podle nechybovosti textu se pozná, jaký člověk je - ale ono to nevypovídá vůbec o ničem, lidé talentovaní na techniku, IT atd. to prostě nevnímají, necítí - opravdu bezchybně ovládá češtinu jen menší část populace, takže by se ČJ měla zjednodušit a některé jevy zrušit - vůbec nic by se nestalo
pokud průměrný žák stráví češtinou 9 let a nenaučí se ji dokonale, je něco špatně, toho času, který tomu věnoval, jde využít líp
|
| Federika |
|
(19.12.2024 15:35:07)
To je blbost, Čumčo, teda aspoň to, jak jsi to napsala.Lidé talentovaní technicky, IT, atd můžou ovládat i češtinu dokonale, to se přece nevylučuje.
|
| Čumča. |
|
(19.12.2024 15:49:45)
já nenapsala, že se to vylučuje, já napsala, že i/y necítí, spíš to mají nadřené (vždyť to jsou tisíce hodin češtiny) - a tvrdím, že to za dřinu nestojí
|
| Federika |
|
(19.12.2024 16:09:27)
I tak s tebou nesouhlasím. Proč by to ti, co jsou nadaní na IT a matematiku, měli mít vydřený?
Vydřený to může mít ten, kdo to moc nechápe, nemá nadání na jazyky.Ae nesouvisí to s tím,že je nebo není nadaný na IT a matiku.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.12.2024 16:14:41)
To je ale nesmysl.
Vydřený, vždyť je to pár pravidel. Jak může někdo "cítit", jaký kam patří i/y ?
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 3:02:51)
Nejen cítit, ale i slyšet.
Moje dítě třeba psalo správně i/y jako malé... Až se začali učit ve škole pravidla, tak to začalo plést ve velké míře.
Strašně mě to štvalo. Furt jsem mu říkala, spoléhej na cit a sluch - je to liška nebo lyška? Kitka nebo kytka? Kdyžtak si to řekni nahlas...
ty to neslyšíš?
Mám ale určitou zkušenost s tím, že Moraváci slyší i/y líp, než Češi - resp. že v řeči líp ty rozdíly vyslovují (melodie hlasu), děti v tom vyrůstají, takže to pak taky líp slyší. Ale je to jen můj subjektivní názor...
|
| Alena |
|
(20.12.2024 8:11:59)
"Mám ale určitou zkušenost s tím, že Moraváci slyší i/y líp, než Češi - resp. že v řeči líp ty rozdíly vyslovují (melodie hlasu), děti v tom vyrůstají, takže to pak taky líp slyší. " Nevim, co slysi Moravaci, ale Cesi i/y po obojetnych souhlaskach v reci nerozlisuji, takze to "slyset" nemohou.
Proto tahle veta "je to liška nebo lyška? Kitka nebo kytka? Kdyžtak si to řekni nahlas..." na me pusobi jak z nejake nonsensove knizky pro deti. Liska nebo lyska se vyslovi uplne stejne, kytka ma navic tvrdou souhlasku, tam snad neni co resit.
|
| Čumča. |
|
(20.12.2024 10:59:54)
Aleno, proč jsi vždycky (ale opravdu vždycky) taaaak strašně ostrá, když někomu oponuješ? Neumíš nesouhlas vyjádřit nijak jinak než tak, že dotyčného ponižuješ, zesměšňuješ...Ty si sem nechodíš povídat, ale chodíš vymýtit faktické Schlamperei
Copilot: V některých moravských nářečích skutečně existuje rozdíl ve výslovnosti mezi "i" a "y". Zatímco ve standardní češtině se tyto hlásky vyslovují stejně, některé moravské dialekty zachovávají historický rozdíl, kde "y" může být vyslovováno tvrději než "i"https://en.wikipedia.org/wiki/Czech_orthography
|
| Alena |
|
(20.12.2024 11:11:10)
Cumco, na mem prispevku neni ostreho zhola nic, hrozne jsem se tomu rozlisovani sluchem divila, je to jak zjineho sveta (ale to neni urazlive, je to jen konstatovani). Nejsem zvykla cpat do textu hromady smajliku.
Jestli v tom ctes nejake ponizovani ( to uz je uplne absurdni), tak je tvuj vyklad textu.
|
| Čumča. |
|
(20.12.2024 11:22:48)
a jéjej, takže o tom fakt nevíš, napadlo mě, že ti to nedochází, že to není úmysl
ty opravdu často uvádíš věc na pravou míru, ale děláš to tak, že zároveň pisateli, který byl nepřesný, dáš nějaké hodnocení, zpravidla hodně negativní, zesměšňující - hele, jde to i bez toho, zkus to někdy
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.12.2024 12:01:17)
"zároveň pisateli, který byl nepřesný, dáš nějaké hodnocení, zpravidla hodně negativní, zesměšňující - hele, jde to i bez toho, zkus to někdy"
to mě celkem zaujalo... schválně hledám a nemůžu to hodnocení (u kytky lišky, ani jinde v téhle diskuzi) najít... pomoz mi...
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 19:36:44)
Díky.
Jsem ráda, že i umělá inteligence uznává to, co my víme "přirozeně". Jen si tedy myslím, že to až tak řídký jev není, aspoň teda na té Moravě... Myslím, že většina Moraváků to prostě slyší. Bylo by zajímavé zjistit, jestli je to fakt řečí nebo sluchem - čili zda i Čech v řeči Moravana to slyší, nebo jestli jen Moravan u Moravana nebo naopak Moravan to slyší i v řeči Čecha...
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 19:49:00)
Ono to nejspíš pochází z blízkosti slovenštiny, která je přirozeně měkká, takže tam je měkké i hodně měkce vyslovované - Boli (takové to liii) ste tam? Tam by nikdo tvrdé y nenapsal, protože to je prostě hovadina...
(Pozn. odborníka - spisovná slovenština je měkká - středoslovenská, tvrdší výslovnost do toho přináší bratislavské a trnavské nářečí, které je přirozeně tvrdší).
"Pri písaní I/Y po spoluhláskach D, T, N nám pomáha výslovnosť. V slabikách, ktoré vyslovíme mäkko píšeme I, a v slabikách, ktoré sa vyslovia tvrdo, píšeme tvrdé Y, porovnaj: divák, hladina, dedina ale dych, dym; ti, tiež, tiaž, piati ale ty, tyč, motyka, piaty, oni, nik, sloni ale ony, slony, Nýrovce.
Spoluhláska L sa dnes v skupine LI čoraz zriedkavejšie vyslovuje mäkko, takže v tomto prípade sa na výslovnosť spoliehať nemôžeme. Aj preto v niektorých príručkách nájdeme aj tzv. vybrané slová po písmene L: lyko, lysý, lýtko, lyžica, lyže, blýskať sa, blyšťať sa, mlyn, plyn, plyš, vplyv, plytký, slýchať, vzlykať, zlyhať."
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 19:52:33)
Možná že Češi, co jsou blíž německých hranic, jsou víc "postižení" tvrdou němčinou, proto vyslovují tvrději...
|
| Monika |
|
(20.12.2024 21:20:36)
Dari,Němci si prý myslí, že tvrdě mluvíme oproti Němčině my (Češi i Moravaci), Rusové ještě tvrději A Češi prostě vyslovují všechna i/y stejně a velká část Moravaku myslím taky ...
|
|
| Stará husa |
|
(20.12.2024 22:01:20)
Dari, moje maminka pocházela z Českého Těšína a tam se tvrdé a měkké i ve výslovnosti liší. Alespoň za jejího dětství to tak bylo. Když se v roce 1938 museli odstěhovat do Brna, tak se divila, že se tu ve škole učí vyjmenovaná slova. Na co, vždyť to slyším! Ale Brňáci to neslyšeli. Zato slyšeli čárky nad písmeny, což dělalo problémy mojí mamince.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(20.12.2024 21:15:38)
Dari, jen dodám, že to není o sluchu, ale o výslovnosti kdyby tenkrát synovi diktovala pražanda, byl by mu sluch k ničemu, musel by si to přeříkávat sám
|
|
| Alena |
|
(20.12.2024 21:58:53)
"Bylo by zajímavé zjistit, jestli je to fakt řečí nebo sluchem - čili zda i Čech v řeči Moravana to slyší, nebo jestli jen Moravan u Moravana nebo naopak Moravan to slyší i v řeči Čecha..." Moravan to u Cecha urcite neslysi, Cech vyslovuje po obojetnych souhlaskaych i a y stejne.
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 22:26:50)
takže myslíš, že řekneš mikina a myš úplně stejně? Nebo my jdeme a dej mi?
Nebo je ten rozdíl jen tak malý, že ho někdo neslyší?
Já nevím - celou školku, základku a gympl jsem chodila u Prahyyy (15 let), VŠ v Brně (6 let) - takže jestli neslyšej ani Brňáci, tak celkem 21 let v "neslyšícím" prostředí a poté už jsem na pravé Moravě (24 let), a rozhodně to v řeči rozlišuju (přirozeně) a slyším. Jo, Moravák jsem dýl, to je jasné, ale zase ty základy jsem nabírala v Čechách.
|
| Federika |
|
(20.12.2024 22:33:49)
Dari,
čeština prostě nemá tvrdou a měkkou výslovnost.Jestli někdo tak mluví, vyslovuje to špatně. A pokud vysloví "y" ve slově kytka tvrdě, pak ve slově "kinetika" to vysloví měkce, jen proto,že zná pravidla,ví,že je tam měkké i" a z nějakého podivného důvodu má špatnou českou výslovnost. Učit se podle toho děti nemůžou a rozpoznávat podle výslovnosti taky ne.
A nevím ,jestli jsi myslela jen vyjmenovaná slova, ale třeba u příčestí minulého :"Houfy vojáků nasedly do vlaku" vyslovíš to "nasedly" prostě plně stejně jako ve větě" Vojáci nasedli do vlaku", přestože v tomhle případě je to slovo "nasedli" s měkkým "i".
Prostě čeština je jazyk, kde se tvrdé a měkké "i-Yů vyslovuje naprosto stejně. A je to tak správně.
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 22:38:37)
Ano, i ve shodě podmětu s přísudkem to vyslovujeme odlišně...
Vojáci přijeli x vojačky přijely. Dokonce i děti skákaly.
Nikdy bych neřekla holky plakali. Rvalo by mi to uši.
|
| Federika |
|
(20.12.2024 22:40:28)
Tak to mluvíš česky špatně.
Měkká výslovnost je jen po měkkých souhláskách/(ž,š,č,ř, c,j,ď, ť, ň...)
Jinak prostě ne. Je to špatně.
|
|
| Federika |
|
(20.12.2024 22:41:27)
Takže u té věty "Houfy vojáků skákaly do vlaku" si nejdřív uvědomíš, jaké tam patří "i-y" a pak to podle toho vyslovíš?
Blbost.
|
| Půlka psa |
|
(21.12.2024 0:58:24)
Nevím, odkud je Dari, ale Ostraváci a okolí tvrdí, že to slyší a vyslovují. Moraváci odjinud plus Češi ne. Sama tomu nerozumím, ostravštinu znám jen pasivně a celkově nechápu, jak by to mělo fungovat, ale několik mi to tak tvrdilo. Jako, že cyp a cíp vyslovují jinak a není to v délce. Nechápu, jen tlumočím, co mi tvrdili.
|
|
| Čumča. |
|
(21.12.2024 1:14:09)
Fed, pro tebe je nějaká základní životní jistota, aby to na Moravě s použitím dialektu neměli někde trochu jinak? Že tě to tak dráždí
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(20.12.2024 22:34:25)
A ne, rozdíl není "malý", rozdíl v češtině není vůbec žádný.
|
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 22:35:30)
No jo, je to o lidech...
Teď koukám na nějaký film a ta herečka fakt říká y i tam, kde je i...
Zatímco ten herec, který s ní má dialog, ten to říká moc pěkně...
Nikdy jsem si toho takhle nevšimla.
|
| Federika |
|
(20.12.2024 22:38:01)
Pokud ten herec rozlišuje při výslovnosti měkké a tvrdé "i-y", dělá to špatně.Má nesprávnou výslovnost. Čeština jako jazyk totiž tohle nezná, nepoužívá.
|
|
|
| Alena |
|
(20.12.2024 23:24:09)
"takže myslíš, že řekneš mikina a myš úplně stejně? Nebo my jdeme a dej mi?
Nebo je ten rozdíl jen tak malý, že ho někdo neslyší?" Nemyslim, vim :) Predstava, ze bychom jako Cesi vyslovovali y a i jinak a pritom to neslyseli, postrada logiku. Prece nejdrive slysis a pak teprve vyslovujes. Jazyk se uci dite poslouchanim, nebude vyslovovat nic, co neslysi.
|
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(20.12.2024 19:33:06)
To byl příklad - kytka,kitka
A ano, my to opravdu slyšíme. Že ty - Čech - ne, není úplně můj problém...
Sama jsem psala, že mám zkušenosti s tím, že Češi i/y slyšet neumí (dobře, tak je neumí rozdílně vyslovit), my ano.
Moje dítě v první třídě psalo správně i/y podle sluchu zcela automaticky, mýlil se v minimu případů...
Jak se začali učit pravidla - hlavně vyjmenovaná slova a tím pádem i slova, které v životě neslyšel, tak začal dělat strašně moc chyb i ve slovech, která dříve psal správně automaticky.
Když měl doplňovat doplňovačky, tak tam sekal chyby. V diktátu ne.
To, že něco neznáš, neznamená, že to neexistuje.
slyšíš Krabice nebo Krabyce? Furt pro mě to bylo jednodušší, než s ním řešit, aby si přeříkal všechna vyjmenovaná slova a přemýšlel, jestli to není k něčemu příbuzné... (v době, kdy se to učili, dneska už to má nějak zafixované, ale ten sluch na i/y je podle mě lepší a důležitější).
|
|
|
|
|
|
| žiraf |
|
(20.12.2024 15:15:22)
Souhlasím (a přihřívám si polívčičku) - mám VŠ IT směru, a živila jsem se i korekturami, kde se v původních překladech hemžily vakuové trubice (elektronky), vakuové čističe (vysavače) a pod. Diplomky, u nichž jsme dělala korektury, byly vesměs chváleny za kvalitní češtinu (což mi přišlo smutné, že text bez chyb stojí za pochvalu).
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 9:32:20)
"lidé talentovaní na techniku, IT atd. to prostě nevnímají"
To je nepravdivá paušalizace, Čumčo. Urazila bys řadu techniků s perfektním jazykovým citem.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(19.12.2024 16:21:54)
Vytáčí mě to hodně. Taky jsem schopná napsat různý hrůzy, ale pokud to jde ven, dál než na Rodinu, přečtu si to pečlivě a opravím.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 8:53:45)
Ano, vadí mi to, jsem stará konzerva a stará škola zatížená na jazykovou správnost.
Těžko se smiřuji se současným všeobecným ležérním přístupem k jazyku.
Nevadí mi to v neformálním styku, tam beru nářečí, slang, anglicismy... Ale v oficiální rovině chci slyšet a číst jazyk na úrovni.
|
|
| Faidra Lannister | 
|
(20.12.2024 9:35:43)
Od doby, kdy jsem v pracovním inzerátu narazila na požadavek na "vinikající úroveň češtiny," mě už nic nepřekvapí.
|
| Ropucha + 2 |
|
(20.12.2024 9:58:34)
Faidro
Já vzpomínám, jak jsme seděli na uvítací schůzce rodičů na prvním stupni ZŠ a budoucí třídní učitelce mého dítěte v proslovu ulétlo něco jako "s našimi chlapcemi". Trochu jsem se vyděsila, u člověka, který má děti učit základům češtiny, je to přece jenom nešťastný přeřek. Ale chápu, že se stane, a obzvlášť v nejnevhodnější chvíli.
|
|
| Muumi |
|
(20.12.2024 10:59:54)
Když ještě jezdily kloubové Ikarusy, tak u zadních dveří byla cedulka "nouzový vipinač je pod krytem". Tu tam ovšem asi napsali Maďaři:).
Jako letorka jazyků jsem se zcela reálně setkávala s vysokoškolsky vzdělanými lidmi, co například vůbec nechápali, co to je sloveso. Přitom museli odmaturovat z češtiny... To je pak docela potíž, když učíš jazyk, co má v zásadě pevný slovosled, ale vysvětluj pravidlo "sloveso na druhém místě", když ten člověk ve větě sloveso nepozná:).
|
|
|
| 77kraska |
|
(20.12.2024 14:12:52)
s tim bych se jeste smirila
mne strasne vadi v radiu, ze mluvi tak, ze tomu nemuze rozumet clovek, ktery neumi anglicky...treba starsi lidi...a nemyslim nejake prihlouple komercni radio, ale Cesky rozhlas Plus...tam jsou rozhovory s odborniky, ja chapu, ze odbornik pouziva v praci anglicismy, ale nemohl by aspon v radiu mluvit srozumitelne?
nebo mi vadi pojem "resilience" - proc se v cestine nezavedl pojem odolnost? nebo houzevnatost? nebo nezlomnost? to jsou vedatori lini neco vymyslet?
|
|
|
V její náručí
Vánoce na pláži? Proč ne!
Vitamíny a doplňky stravy pro podporu početí: Co opravdu funguje?
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)