| Monika |
 |
(28.5.2025 12:35:12)
Marketo, ale zase uznej, že být ve 42 dědečkem je extrém a ne situace, se kterou bys měla srovnávat, ne?  Manžel to druhé dítě chce nebo nechce? To bych já osobně viděla jako zásadní, abyste ho oba chtěli a ne zvažovali, jestli je to "rozumnné".
|
| c Marketa95 |
|
(29.5.2025 0:11:24)
Ne, to opravdu neuznávám, děda měl mámu v 21 letech, ona mě též, na rodičovství po dvacítce nevidím nic extrémního.
Manžel by druhé chtěl, já také, jen se bojím, jak bude v budoucnu zvládat.
|
| K_at |
|
(29.5.2025 8:04:49)
Marketo, I vy někteří tady, chcete naplánovat něco, co nelze. Rodičovství přece není o tom, jestli můžu s dítětem brázdit sjezdovky a jezdit na bruslích.
Marketo, vy si zkuste uvědomit i to, že ten s problémem můžete být v budoucnu klidně vy.
Jsou maminky, které tu navzdory nízkému věku už nejsou. Mladí otcové, kteří odešli. Mladí rodiče, kteří mají dítě vyžadující celoživotní velkou péči.
Prostě chcete záruky tam, kde neexistují.
Chcete oba. Máte asi zázemí. Mluvíte o tom. Víte, co to je mít dítě.
Víc toho nevymyslite. 
|
| Beat | 
|
(29.5.2025 8:21:22)
Kat, jo, to je jasny. Nikdo nevíme dne ani hodiny. Ale ideální věk pro rodičovství je proste téma, jak je vidět z počtu komentářů.
Za me jsou podstatny neoddiskutovatelné zdravotní a obecné předpoklady. To, ze někdo napíše :mela jsem dite po 40, je zdravé a geniální a ja to zvládám levou zadní , pro me neni relevantní informace.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(29.5.2025 8:38:29)
kat, jasně, trocha fatalismu je asi pro život nezbytná... ovšem současnost nám dává docela dost prostředků, jak svůj život směrovat alespoň plus mínus nějak podle vlastní volby
a se svobodnou vůlí a vlastní volbou jde ruku v ruce pocit zodpovědnosti... já to váhání chápu - sama bych si řekla, že když tolik váhám, je to znamení... ani ne tak znamení shůry, jako spíš zevnitř... že mě nějak brzdí vlastní hlava, podvědomí...
druhá věc je, že neexistuje obecně platná pravda, nejsou žádné tabulky... vždycky půjde o konkrétní lidi... za sebe bych se opírala o genetiku, předpoklady podle předků a rodinných predispozic... a především se neupírala k období po narození dítěte, ale na dlouhodobý horizont - je jedno, jestli si člověk dokáže jít hrát na pískoviště s batoletem, ale není jedno, jestli pro něj bude oporou v pubertě a při vstupu do samostatného života (a to je něco, na co se rádo zapomíná při podobných diskuzích)
|
| Buřt |
|
(29.5.2025 8:41:38)
To jo, Rose, ale ta podpora při vstupu do samostatného života už přece není fyzická, ale mentální, někdy i hmotná. To na věku zas tak nezáleží, ne?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(29.5.2025 8:51:43)
"už přece není fyzická, ale mentální, někdy i hmotná. To na věku zas tak nezáleží, ne?"
tak to opravdu nesouhlasím... především mentální podpora je podle mne opravdu hodně závislá i na věku... popravdě mám dojem, že cca kolem padesátky se ta mentalita člověka začne měnit dost a po šedesátce ještě výrazněji... jasně, tady jsou všechny dámy a jejich okolí svěží a fresh a vypadají o 10 let mladší a cítí se v 50 lépe než ve 20, ale široká realita je prostě jiná...
třeba švagr, je mu 62, fyzičku má celkem ok, ale dědkovatí mu hlava - je nerudný, snáz se unaví, neudrží pozornost, nevlastní dcera ho začíná snáz rozčilovat (je jí asi 9), nerozumí tomu, co ji baví, nechce se už učit nové věci, ujíždí mu vlak a on se ho už nechce snažit dohnat... začaly mu vadit vysoké tóny, špatně snáší její ječák (na druhou stranu ječák má holka po mamince, takovou si ji našel  )... myslím, že to je nakonec mnohem větší problém, než kdyby si s ní nezahrál fotbal - ten s ní hraje pořád
|
| c Marketa95 |
|
(29.5.2025 9:15:14)
Ano, puberťák nepotřebuje fyzickou podporu, ale psychickou. Videla jsem na svém tátovi, jak se s padesátkou hodně změnil, začal být nervózní, protivný, výbušný...
|
| Buřt |
|
(29.5.2025 9:33:36)
Rose, máš pravdu, chlapi se fakt po padesátce stávají nerudnějšími, ztrácí trpělivost. Dost překvapeně to sleduju na svým tátovi, je mu lehce přes 60, miluje děti, nebo teda vždycky miloval, ale teď na poslední vnoučata od bráchy najednou už vůbec nemá trpělivost, pořád se rozčiluje kvůli blbostem - dost nás to všechny překvapuje. Ale fyzicky je zase zcela fit 
|
| Buřt |
|
(29.5.2025 9:37:58)
Dnes na mě někde vyskočila z médií Hana Třeštíková, je jí 43 let, každým dnem má porodit první dítě z umělého oplodnění, dítě tedy nebude mít otce.
Jak se na to díváte?
Já sjí rozumím, taky bych toužila po dítěti, kdybych ho neměla. Jsem ráda, že to jde, i když nepotkala vhodného muže ve správný čas. Značka ideál to není, ale třeba někoho ptoká v dalších letech. Asi bych to tedy chtěla udělat před čtyřicítkou, ale asi pořád čekala...
|
| Federika | 
|
(29.5.2025 10:16:21)
Buřte,
jak píšeš, značka ideál to není, ale proč ne...
Děti dnes běžně vyrůstají v neúplných rodinách všelijak namíchaných rodinách,mají péči, nemají péči, je o ně dobře postaráno, není o ně postaráno vůbec. Věk matky otce, umělé oplodnění, úbytek testosteronu u otce všechno to jsou vlastě maličkosti
Důležité je, aby dítě bylo vychováváno. s láskou, obklopené lidmi, kterým může důvěřovat, aby nestrádalo fyzicky, psychicky i materiálně...
Nerudní tatínkové bez trpělivosti na dítě můžou být i ti dvacetiletí.
|
| Jerry G. |
|
(29.5.2025 10:33:36)
Důležité je, aby dítě bylo vychováváno. s láskou, obklopené lidmi, kterým může důvěřovat, aby nestrádalo fyzicky, psychicky i materiálně...
Nerudní tatínkové bez trpělivosti na dítě můžou být i ti dvacetiletí.
Federiko,
souhlas. Jeste me k tomu napada, ze dospeli clovek se proste chova podle situace. Idealni to neni uplne nikdy.
|
| Jerry G. |
|
(29.5.2025 10:43:58)
Jeste mi ted doslo, ze MM bylo 58, kdyz jsme si brali domu, tezce traumatizovanou 13 letou pubertacku. Je fakt, ze nas ani jednoho nenapadlo, ze je na to stary.. 
|
| neznámá |
|
(29.5.2025 10:49:57)
Jerry, já mám pocit, že zakladatelka tak uplně dítě nechce, kdyby o něm fakt toužila, tak ho má a neřeší věk partnera, který je v pohodě.
|
| TaJ | 
|
(29.5.2025 12:30:18)
Neznámá, vidím to stejně - kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody...tím jsem se vždycky řídila, když jsem se u něčeho nemohla rozhodnout. Tam, kde jsem pořád viděla nějaké mínusy, tak jsem si potom vždycky uvědomila, že to vlastně tak nechci. A když jsem něco opravdu chtěla, tak jsem prostě hledala všechny důvody a způsoby, aby to šlo...
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(29.5.2025 10:54:34)
jerry, no jenže v tom je ten rozdíl... když to člověku přijde do cesty, je to úplně něco jiného, než když se vědomě rozhoduje předem
|
| Jerry G. |
|
(29.5.2025 11:15:05)
Rose,
ja jsem byla ctyrikrat na umelem oplodneni kvuli druhemu diteti. Kdyby to vyslo tak mame doma 17 letou bio dceru. Taky jsem absolutne neuvazovala,ze je MM na to stary..
Coz nikomu nevnucuji, kazdy vi nejlip koho ma doma. Jo jeho vrstevnici vedou prima predduchodovy zivot, kdy maji plno sil a zabezpecene deti. No to mi nemame, Ale zas, abychom kvuli tomu ty deti nemeli.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(29.5.2025 11:26:04)
jerry, jasně... tohle jsou stejně vždycky jen obecné řeči 
my máme třetí dítě především proto, že se mi totálně zbláznily hormony z tělíska mirena úplně jsem zešílela a tlačila na muže, že prostě nutně potřebuju třetí dítě nakonec povolil, tělísko šlo ven a že uvidíme... no a během asi dvou měsíců jsem se srovnala, uklidnila, vyhodnotila že to bylo šílenství a že vlastně naše dvě děti jsou právě tak akorát... naplánovala jsem si termín na znovuzavedení nehormonálního tělíska a zjistila, že jsem těhotná to bylo překvapení
a jasně že jsem ráda, že tu naší nejmladší máme, je báječná a skvělá a měli jsme ji prostě napsanou v osudu
ačkoliv tu obhajuju to racio při volbě ne/mít děti, jsem v tomhle sama fatalistka... což ovšem neznamená, že bych ještě někdy riskovala byť jen chvíli bez tělíska (nehormonálního!)
|
| Federika |
|
(29.5.2025 11:32:50)
Já si třeba vůbec nedovedu představit, že bych naše třetí dítě, dceru, neměla. Tu, co jsem měla před 40, byla plánovaná, přesně takhle a nikdy jsem neměla pocit,že jsem do toho jít neměla.
|
|
|
|
|
|
|
|
| neznámá |
|
(29.5.2025 10:37:19)
Třeštíková někde říkala, že se o dítě snažila i dřív, ale nešlo to a také říkala, že to dítě má otce, který se na něj těší, akorát spolu nebudou žít, takže stejně jako rodiče 50% dětí. (nebo více, rozvodl je prý 50%)
Vnímám to jako v pohodě, jsou případy, kdy nechápu, proč mají dítě a řeknu si "chudák dítě", ale tento případ to není ani náhodou.
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(29.5.2025 10:40:35)
"je jí 43 let, každým dnem má porodit první dítě z umělého oplodnění, dítě tedy nebude mít otce.
Jak se na to díváte?"
Dívám se na to jako matka, která měla to štěstí, že si splnila touhu po mateřství přirozenou cestou do třicítky.
Takže nevím, co by se mnou dělalo, kdybych ve čtyřiceti neměla partnera ani dítě.
Teoreticky vzato mi cílené single
rodičovství přijde sibecké, ale třeba bych byla také sobecká, nevím.
|
| neznámá |
|
(29.5.2025 10:47:41)
Tak ono to není běžné single těhotenství, otec kamarád, který bude jako otec i fungovat. Dle mého to může být pro dítě i lepší než když se dva dva partneři/milenci/manželé nedokáží domluvit.
Uvidíme, jak to bude fungovat, ale kdyby neprozradila detaily, tak by to bylo naprosto běžné těhotenství a celkem běžný model výchovy dítěte.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.5.2025 11:05:28)
Neznámá, já vůbec nevím, kdo dotyčná je a jakou má situaci.
Obecně vzato jsem konzervativní člověk, který hledí na různé typy alternativního asistovaného rozmnožování s rozpaky.
Vidím sporné etické otázky a nevím, jestli je argumentem fakt, že i rodiny založené přirozenou cestou nejsou vždycky ideálně funkční.
Ale to je teorie a nevím, co bych dělala, kdyby se mi mateřství přirozenou cestou nevydařilio.
|
| Čumča. | 
|
(29.5.2025 12:41:34)
"nevím, co bych dělala, kdyby se mi mateřství přirozenou cestou nevydařilo."
já tuším, jak by mi bylo, byla bych absolutně zoufalá, tolik let se snažit o dítě je válka o samých prohraných bitvách, musí to být absolutně na mašli, žena možná silně pochybuje o svém ženství, o své existenci, vnímá svoje tělo jako zrádce...
jestli jsem svoje tělo začala někdy vnímat velice pozitivně (do té doby se mi absolutně nelíbilo, úplně blbá jsem byla), tak když vytvořilo zdravé dítě a dál ho kojením zdárně vyživovalo - tehdy jsme se definitivně "spřátelili"
lidí, kteří se tolik let snaží o dítě a marně, je mi strašlivě líto
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(29.5.2025 9:54:47)
Buřt, I muži mají přechod. Ubývá testosteron. Snad údajně to může být i takový výkyv, že může nastat i depresivní stav.
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(29.5.2025 8:51:47)
Rose, ale to ti přece nikdo právě nezaručí. Ten chlap v cca 42 opravdu neví, kde bude za 12-15 let. Nikdo to neví. Navíc teda když už to dítě máš, nezbývá, než prostě nějak fungovat. Což může být ten hnací motor zrovna v jejich případě.
Ale jinak pokud si nejsou jistí, tak je úplně ok prostě druhé dítě nemít. Určitě lze ošetřit aspoň takové ty věci typu pojistka pro dlouhou neschopnost. Pro nějaký fatální úraz atd.
|
| Stará husa |
|
(29.5.2025 9:05:57)
Já si myslím, že buď to dítě chtějí, nebo nechtějí. Tady se nelze rozhodovat pouze rozumem, protože argumentů pro i proti je tak zhruba stejně. A nikdo nemá křišťálovou kouli, aby viděl do budoucnosti, jak na tom bude otec za 10-20 let.
|
| TaJ |
|
(29.5.2025 9:35:02)
Stará huso, přesně tak...a nemůže to vědět ani matka, jak na tom bude za pár let, to neví nikdo z nás, v jakémkoli věku...nikdy nevíš, co se stane. Takže čistě rozumem, to by pak člověk to dítě neměl nikdy...
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(29.5.2025 9:16:47)
kat, když o tom tak přemýšlím, říkám si, že i hypotéku lidé zvažují většinou zodpovědněji, než zda přivést na svět dítě
|
| K_at |
|
(29.5.2025 9:55:43)
Rose, tak to bychom vymřeli asi už před v době lovců a sběračů.
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(29.5.2025 8:44:39)
Přesně tak, až na to, že si myslím, že reálně to dítě nechtějí (nebo aspoň jeden z nich)... Protože když dítě chci, tak nevymýšlím, jak to nezvládnu.
Ale přemýšlím, jak to zvládnu (co práce, co prostory, co peníze, co starší sourozenec, co a jestli babičky...). A nebo nepřemýšlím vůbec, protože ta touha a potřeba je tak silná, že si složitosti nepřipouštím...
Pokud má zakladatelka v hlavě jako ideál koncept, že děti ve 20, tak nechápu, proč si teda rovnou v tom věku nepořídila 2 nebo 3... A nemusela by mít pocit, že jsou na to starý.
I přes desítky ujištění z naší strany, že jiní "staří" otcové to bez problémů zvládají. Tohle ona nechce slyšet - ani jednou nenapsala něco ve smyslu - to je super, hrozně se mi ulevilo, nejsme "tak staří" a i starší tátové to zvládají.
Chce si potvrdit svůj dojem, že jsou staří. Tak prostě jsou. To, že naši chlapi to zvládají, fakt neznamená, že to zvládne ten její. Třeba je fakt ve 40, zrovna ten její "starej a pohodlnej".
Taky se jim může narodit komplikované, nedejbože ne zcela zdravé dítě, nebo bude stačit uřvané a nespavé... Nebo (pro mě nedejbože) extrémně sportovně nadané a bude se s ním furt muset jezdit někde po tréninkách, závodech, soustředěních... Nebo fakt s nějakou poruchou učení a bude se se ním muset dřít škola...
Nebo trojčata.
Nebo jí muž zdrhne za jinou.
Nebo umře při autonehodě.
Nebo ona umře při autonehodě.
Nebo přijde o práci.
Nebo, nebo, nebo, nebo....
Jestli to dítě chcete, běžte do toho. Fakt starý nejste.
Jestli nechcete, tak nehledej hloupé výmluvy, těch se najdou desítky. Vždyť není povinnost mít víc dětí a není nás málo, matek jedináčků... I s jedním dítětem se dá žít moc pěkně. Je naprosto v pořádku říct - hrajeme si s myšlenkou na druhé dítě, ale teď se nám žije moc hezky, nechce se nám vracet do módu plín a řevu, nebo si na dalších 20 let zadělat na nové povinnosti a co kdyby se to nějak zkomplikovalo?
(ale i tak tvůj muž, v rámci krize středního věku, která nejspíš v příštích 10 letech přijde, tě může opustit a pořídit si to další dítě s nějakou jinou, no ne? Nebo tě naopak ta touha po dítěti přepadne za rok, za dva a to už on třeba nebude chtít, že je starý...)
Život přece není předvidatelný a komplikace k němu patří. Ale už dítě máš, tak snad víš, jak skvělá to je věc, i když je to někdy na zabití, někdy ryješ čumáčkem zem únavou, stojí to strašnýho času, peněz, energie, tak to přece 1000x stojí za to.
Jinak ze statistiky z r. 2023 ve věkové skupině 40-44 let u otců je to asi 11% všech otců narozených dětí. Ještě starších otců je to 5,5%. Tj. lze říct, že tvůj muž by byl ve skupině cca 16,5% ze všech otců stejného či staršího věku. To opravdu není žádná rarita. Matek od 35 let výš je dokonce cca 23,5%.
|
| Dari79 |
|
(29.5.2025 8:45:40)
Hele, u té statistiky za r. 2023 mě ale zaujalo toto:
Z podkladového souboru narozených dětí za rok 2023 lze uvést také informaci o dosaženém vzdělání rodičů. Uvedení stupně vzdělání není povinné, neuvedlo jej 7,6 % matek a 17,1 % otců. Z rodičů živě narozených dětí, kteří tento údaj uvedli, mělo základní vzdělání včetně nedokončeného 7,0 % matek a 3,8 % otců, střední vzdělání včetně vyučení uvedlo 11,6 % matek a 21,0 % otců. Na střední vzdělání s maturitou dosáhlo 29,7 % matek a 35,0 % otců, vyšší odborné vzdělání mělo 3,9 % matek a 1,4 % otců. Vysoko-školské vzdělání uvedlo 47,8 % matek a 38,8 % otců.
To vypadá, že rodili (skoro)samí vysokoškoláci
|
|
| c Marketa95 |
|
(29.5.2025 9:19:06)
Ale když člověk něco chce, ještě to neznamená, že zatím jde bezhlavě a bezohledně, ne?
|
| Jerry G. |
|
(29.5.2025 10:00:07)
Marketo,
to vis nejlip sama koho mas doma. MM je 63 a mame doma 20 a 19 deti. Jako obcas mu reknou ´dedo`. Protoze jeho historky, kdyz mu bylo 20 jsou z 80 let. Coz je pro ne pravek, coz jsou moje historky z 90 let vlastne taky Co vnimam trochu jako problem, ze mazel jde za 4 roky do duchod a deti pravdepodobne jeste nebudou finacne samostatne.
Jinak co se tyka pohybu a delani veci spolu, tak MM se synem delal rozhodne vic veci nez treba muj otec s nami. To byl tata v idealnim veku. Dceru, ktera k nam prisla v jejich 13 letech, jsme taky ucili jezdit na kole az my, ukoly s ni delal a dela MM. Venuje se ji rozhodne vic nez jei bio otec, ktery byl o 12 mladsi nez MM.
Jak tu psala Dari, me tu prijde, ze spis hledas, proc to nejde. Na coz mas 100% pravo, to neni povinost mit dve deti. Nebo mozna je tvuj mamzel brucoun uz ted.
|
|
| Dari79 |
|
(29.5.2025 11:35:19)
To máš jistě pravdu a je fajn si to předem rozmyslet.
Ale - touha po dítěti je velmi specifická věc. Když ji opravdu cítíš, tak jde stranou téměř cokoli. To, jestli nakonec vyhraje, i přes tu touhu, rozum, je už věc druhá.
Už jsem to psala - já osobně jsem měla dobu asi 3-5 let, kdy jsem velmi ukecávala, přemlouvala, vysvětlovala, prosila muže, abychom to druhé dítě aspoň zkusili - přesně s tím, třeba to ani nepůjde, ale aspoň jednou nebudeme litovat... Když to rozhodne příroda za nás a dítě nám "nedá", tak ho nutit do žádných umělých pokusů nebudu. Dokonce jsem v duchu zvažovala i to, že se s ním (jinak skvělým otcem mého dítěte) rozejdu... a samozřejmě mě blesklo hlavou i to, jestli by to nešlo "nějak zařídit" formou "nějaké nehody". To, že nakonec vyhrál rozum a dala jsem přednost své slušnosti, stabilnímu vztahu a celé rodině pro své už existující dítě, je druhá věc. Ale ta potřeba a touha byla prostě silná - však ta vede jiné páry k těm nepříjemným procedurám umělého oplodnění, adopcím, pořizováním si dětí i s náhodnými známostmi a někdy i k únosům...
Když opravdu po dítěti toužíš a muž je pro, tak prostě nehledáš, proč to nejde.
Zatím spíš racionálně zvažuješ, jestli jo nebo ne. A tam skutečně roli může hrát leccos. Klidně i to, že máme moc malý byt.
Ale dávala bych si velký pozor s tím, abych svému muži neřekla - já bych dítě chtěla, ale ty už jsi starý, tak nic. Aby ti pak neukázal, že není starý a nepořídil si to dítě s nějakou mladicí .
mě, kdyby někdo ve 42 letech ( a to nejsem chlap) řekl, že jsem stará, tak ho pošlu velice rychle někam... Je pravda, že dneska mi to muž občas v žertu řekne (něco v tom smyslu - no jo, na to ty už jsi stará, přece...) a já mu na to říkám - a ty furt o 9 let starší Ale to je spíš těmi puberťáky kolem - to připouštím , že na spoustu věcí už stará opravdu jsem
|
| c Marketa95 |
|
(29.5.2025 11:59:42)
Ale to si přeci nesmím dovolit nechat se ovládnout touhou na úkor racionality, rozhoduji o životě někoho jiného.
|
| K_at |
|
(29.5.2025 12:17:32)
Marketo, to je přece hloupost. Dítě není matematická rovnice. Emoce jsou dost velká motivace. Ne kupuješ si dům.
|
| Čumča. |
|
(29.5.2025 12:54:52)
Kat, zakladatelka má nejspíš prostě strach To nemusí být přehnané racio, ale fakt obavy...
Já se bála hodně, že "jedno dítě, žádné dítě - teprve u dvou je to zápřah", že to bude holčička a já to nezvládnu , raději bych garantovaného chlapce, že už nejsem zdravá a geneticky to můžu dítěti předat, že nemáme ani dědečky ani babičky atd.
Zakladatelko, podruhé těhotná jsem byla cca ve tvém věku, ovšem mm jen o 2 roky starší, a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí mého života, všemu navzdory - což je tedy ale jen moje story, bez vypovídající hodnoty
|
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 10:30:58)
Právě proto, že nekupuji dům, ale rozhoduji o životě živého tvora, proto by mé rozhodnutí mělo být zodpovědné a zvážené z tisíce stran.
|
| Stará husa |
|
(30.5.2025 10:39:05)
Marketo, já si myslím, že rozhodnutí o tom, zda mít či nemít dítě nemůže být právě jen čistě racionální, že hlavní slovo v tom musí být emoce. Že to dítě musíš prostě chtít. Jasně, že člověk musí zvážit i to, zda jsou rodiče zdraví, zda jsou přiměřeně zajištění, zda se nemusí starat o nemocné rodiče, zda mají perspektivní zaměstnání atd. Ale to hlavní v tom rozhodování je to emocionální - zda to dítě opravdu chtějí nebo ne.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 10:41:27)
Ale co když tomu dítěti člověk ublíží, když si ho pořídí do špatných podmínek.
|
| Stará husa |
|
(30.5.2025 10:45:16)
Právě pokud to dítě člověk primárně chce, měl by zkoumat podmínky, do kterých ho chce přivést. Ne obráceně.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 10:56:20)
Není to sobecké?
|
| Stará husa |
|
(30.5.2025 11:16:44)
Sobecké to není, je to lidské. A kromě toho, i když to dítě chceš, tak si ho do špatných podmínek nepořídiš.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(30.5.2025 12:11:45)
Když dítě chceš, pořídíš si ho i do špatných podmínek. Děti se rodily i za války i za totality.
|
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 12:22:04)
,,A kromě toho, i když to dítě chceš, tak si ho do špatných podmínek nepořídiš."
Spousta lidí mi tu píše, opak, že kdybych ho opravdu chtěla, pořídím si ho hlava nehlava.
|
|
|
| sally | 
|
(30.5.2025 17:01:15)
Markéto,
a není sobecké přemýšlet o tom, že dítě raději ne, že "raději pračku"? (nevím, o jakých špatných podmínkách mluvíš, tak to poněkud odlehčuju)...
Za špatné podmínky považuju situace typu závislosti rodičů, nefunkčnost jednoho z rodičů, dědičné choroby nebo jeden s rodičů ve špatném zdravotním stavu... vlastně všechno je o těch rodičích... nenapadá mě nějaká hranice ohledně majetkových poměrů, která by mě od dítěte odradila.
|
| monam |
|
(30.5.2025 20:54:45)
Já jen čekám, kdy tahle už celkem zbytečná diskuse sklouzne k tomu, jak zbytečné či nezodpovědné je mít děti 
|
| Čumča. |
|
(31.5.2025 0:32:29)
monam, zbytečná mi nepřijde, jsou tu stovky příspěvků...
|
|
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 23:47:07)
Špatnými podmínkami myslím manželův věk.
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(30.5.2025 11:00:19)
Markéto,
a co to je,špatné podmínky?
Strádáte finančně, hádáte se, jste nemocní?
Nikdy neví, co bude, co se stane...
|
|
| Dari79 |
|
(30.5.2025 11:15:12)
Bóže...
Jednak o špatných podmínkách jsi nic nepsala. Ptala ses, jestli je otec ve 42 letech moc starý na mimino.
Shrnuto - objektivně není, subjektivně může být, dělejte si, co chcete.
Jinak k těm špatným podmínkách - nevšimla jsem si, že by se rodily děti jen za ideálních podmínek. Je zodpovědné (viz téma výš Vážného), aby si dítě pořizovaly dva 26ti letí mladí, z nichž ani jeden pořádně nevydělává a holka ještě studuje, nemají ani vlastní bydlení a budou zřejmě tedy alespoň částečně odkázáni na sociální dávky? Jsou to dobré nebo špatné podmínky?
Ještě že nemáme komise, které by před početím posuzovaly (jako třeba při adopcích), jestli jsou rodiče odpovídajícím způsobem staří, zajištění, geneticky kompatibilní, vzdělaní ohledně dětské psychologie a první pomoci atd.
Tu pravou touhu po dítěti prostě necítíš, to není nic špatného. Kdybys ji cítila, tak takhle nediskutuješ. Je naprosto v pořádku, mít jedináčka a žít současným (zřejmě pohodlným) způsobem života bez uřvaného mimina a pokaděných plín, míň místa, míň peněz, vypadnout na pár let z práce... Průser může být jen, když ji ucítíš třeba za 5 let a to už tvůj muž třeba odmítne s tím, že "skoro v 50" je na dítě starý.
Není to spíš tak, že tě do toho tlačí muž a tobě se úplně nechce?
Nebo taky můžeš mít v povaze, věci příliš racionalizovat...To je taky v pořádku.
Spousta lidí se u početí dítěte chová jako naprostí blázni, z úhlu pohledu jiných lidí může být naprosto nepochopitelné, proč si proboha to dítě (nebo právě teď nebo právě s tímhle chlapem... nebo právě s takovým odstupem od toho prvního) pořizují...
Nikdo nechodí v ničích botách, tvoje rozhodnutí, tvůj život, tvoje volba, tvoje odpovědnost. Nechceš, nepořizuj si. Chceš, pořiď si. Ostatní se poddá. I kdybys přemýšlela 2 roky a zvažovala plusy a mínusy, záruku zdravého dítěte, stabilního manželství, štěstí a zdraví až do smrti ti nikdo nedá, dokonce ti ani nezaručí, že místo jednoho dítěte se ti nenarodí paterčata, že
|
| Čumča. |
|
(30.5.2025 14:07:16)
Dari, Markéta tu myslím uvedla, že ji otec měl v 21, o generaci dál taky tak - její manžel je naopak o generaci starší - možná je lehce zaseknutá v této reálii, nic víc...
já na to názor nemám, nevím, jak probíhalo její první těhotenství, rodičovství, jaké mají zázemí a možnosti, jak jsou zdraví a jaký mají životní styl, jak moc velká touha po mláděti oba ty potenciální rodiče ovládá, jak moc velký zádrhel v kariéře je, že jeden zůstane na RD...
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 23:43:15)
Ano, mám zafixováno, že věk čtyřicet plus je věk na dospělé děti případně vnoučata,
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(31.5.2025 4:15:51)
Markéto, takže mít dítě v 38 je ok a o 4 roky později pozdě? Musíš sama slyšet, jak je to legrační... Kdyby to první dítě bylo už v pubertě, chápala bych váhání... Takhle je to o ničem
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 9:57:24)
Bylo mu třicetdevět, teď by mu bylo minimálně 43, samozřejmě že jsem věděla, že je za pět minut 12, proto jsem si říkala, že nesmím být sobec a musíme mít jedináčka, ale teď mě to mrzí. Nepřijde mi na tom nic legračního, čtyři roky se mi zdají dost podstatné, navíc čtyřicítka je pro mě hranice.
|
| Monika |
|
(31.5.2025 10:46:11)
Tak proč jsi vlastně zakládala tuto diskusi? Od začátku se mi to moc nezdálo
|
| Čumča. |
|
(31.5.2025 10:54:20)
Holky, fakt jste neměly nikdy z ničeho iracionální strach?
Já jo, ještě půl roku po obdržení řidičáku jsem si na vozovce při 35km/h připadala div ne jako sniper, co při cestě na nákup může ohrozit 3 děti a několik pobíhajících zvířat....iracionální hrůza, ničím nepodložená, no
To se musí rozchodit, a je to dobrý....
|
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 11:41:58)
Moniko, jo, taky mi přijde, že má Markéta od začátku vlastně jasno, nevím, co od té diskuze přesně čekala...
|
|
| monam |
|
(31.5.2025 11:54:36)
NO přesně. Já už se k tomu asi ani nevyjadřuju, přijde mi to jako ztráta času a krmení trola. Pokud měla zakladatelka 21 letého otce a ona sama měla první dítě s člověkem, kterému bylo nějakých 38, tak ze svého pohledu holt udělala chybu ve výběru. Jí nejde vůbec o ničí názory ani si ty svoje nechce utřídit, chce jen stále dokola opakovat to svoje. Divná diskuse, divné postoje.
|
| Dari79 |
|
(31.5.2025 12:25:52)
Přesně, sama měla 21 letýho tátu a našla si v 25 letech chlapa, co měl 38... Rovnou si s ním pořídila dítě (sama píše, že dřív to nestihla, takže spolu asi nechodili předtím 5 let...).
Protože to bylo "na poslední chvíli" (dle jejích vlastních slov), tak si s ním rychle pořídila dítě.
Teď jí došlo, že její muž je vlastně starej, vlastně skoro děda, vzhledem k tomu, že je jen o pár let mladší, než její vlastní táta...
Tohle řešení nemá.
Zakladatelce bych spíš poradila, aby se zamyslela, proč si našla zrovna tohohle muže, jestliže je pro ni spíš otec než manžel (děda než táta). Třeba si vzpomene na všechny jeho klady, které pro ni měl, když si vybrala pro život zrovna jeho a ne nějakého svého vrstevníka.
Hele, tvůj muž neomládne. Takže - buď skončíte s 1 dítětem. Taky dobře. Nebo zapomeneš na tuhle pitominu, že je starý, a pořídíte si to dítě 2. Nebo se s ním rozvedeš, najdeš si mladšího a s ním budeš mít 2. dítě (a pak si holt můžeš odpovědět, jestli je mladší táta lepší než starší, jestli ten stres s rozvodem spojený za to stál a jestli rozbití rodiny pro starší dítě ti za "dítě s mladším chlapem" za to stojí).
Jiná varianta asi není.
|
| K_at |
|
(31.5.2025 12:37:17)
Dari, krásně shrnuto.
|
|
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(31.5.2025 6:36:09)
Při vší úctě, proč sis teda ty děti nepořídila ve věku 20-30 let, když chceš mít po 40tce vnoučata?
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 10:11:09)
První dítě já měla v 26 letech, dřív jsem to nestihla, druhé jsem si nedovolila chtít kvůli manželově věku, ale teď mě to dohání.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 10:33:34)
A fakt ti přijde 40 letej chlap starej?
Podle mě je to ta akorát
A ve 26 jsem já třeba na děti ještě vůbec nepomýšlela.
Máš tu hranici jinde, no, tak to za tebe nikdo nevyřeší.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 10:40:21)
Ne, čtyřicetiletý chlap mi přijde jako chlap v nejlepším věku, ale ne na dítě, protože až bude to dítě v pubertě a stále bude potřebovat jeho oporu už v nejlepším věku nebude.
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 11:17:19)
Markéto, mému manželovi je 55, synovi 17 a podporu v tátovi má skvělou, mají spolu pěkný vztah, manžel na tom sice není se zdravím úplně skvěle, ale pořád se zvládá synovi věnovat v jeho koníčku, jezdí spolu fotit a po výletech, zatím manžel jako řidič, ale za chvíli, až si syn udělá řidičák, tak se role otočí a bude na výletech řídit on. A i kdyby manžel teď nemohl řídit, tak prostě tady pro syna je a vždycky ho bude podporovat. I když s ním nikdy nelyžoval, ani nejezdil na kole apod.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 13:42:56)
To je moc fajn, ale mému muži by bylo minimálně 60, když by mělo dítě 17.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 13:59:48)
Markéto,mému manželovi je skoro 59 a má doma 17 letou a zvládal by to stejně, i kdyby měl třeba desetiletou.Děsila bych se maximálně toho, kdybych věděla, že nemáme šanci se nějak zabezpečit, protože třást se o to, jestli zaplatím nájem se třema děti abych asi nechtěla.
O "zvládání" otce bych teda strach neměla,,to fakt není často otázka věku.
Jo, kdybys psala, že otcovi bude 70, řekla bych ti-proč ne, ale počítej s tím,že vychovávat budeš spíš sama.
|
|
|
|
| Federika |
|
(31.5.2025 11:39:20)
Tak můj manžel by ti řekl, že on je taky v nejlepším věku Bude mu letos 59.
A stará se o tři děti, ale puberťáci a dál potřebujou spíš občasnej servis a peníze, už kolem nich jinak skákat nemusí
|
|
| K_at |
|
(31.5.2025 11:44:07)
Marketo, a chápeš, že super táta může být i táta na vozíku, nebo nějak jinak handicapovaný? Že mít tátu, který je přítomný, angažovaný, k tomu ještě třeba vzdělaný a chytrý a psychicky i emočně normální, je už i tak fakt luxus? A nemusí běhat, lyžovat, bruslit, chodit túry?
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 12:01:01)
Kat, přesně, můj manžel, i přes svůj věk a zdravotní omezení, dává a vždycky
dával synovi mnohem víc, než jemu dával jeho vlastní táta v mnohem mladším věku a v dobrém zdraví.
|
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 13:55:23)
Ale jak můžu vědět, že můj muž bude psychicky a emočně normální i ve starším věku? Můj táta byl také ve čtyřiceti skvělý člověk, ale po padesátce se z něj stal nerudný a cholerický člověk... Znám víc chlapů, kteří se s chlapským přechodem, změnili k horšímu.
|
| K_at |
|
(31.5.2025 14:03:41)
Marketo, ok. Vysvětlí tvému muži, že dítě nechceš, neboť on už je jednou nohou v hrobě. A jakou má tvůj muž jistotu, že za 12 let nebudeš mít 150kg, depresi a nebudeš sedět doma a dívat se do stropu? Nebo že mu neodejdeš za 3 roky s někým - ideálně o 10 let mladším, než ty.
Ty sis vybrala svého manžela dobrovolně. Ale evidentně ne v dobrém i zlém. Z mladého chlapa děláš uz předem dědka. Je mi ho líto.
Jsi téměř o 20 let mladší než já, ale ani moje tchýně 80+ nemá takovýhle tetkovský omezený myšlení. Chudák tvůj chlap.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:17:56)
Nemyslím si, že jednou nohou v hrobě, posouváš mi něco co jsem nenapsala. Neřeším kolik je mu nyní, ale řeším následujících dvacet let.
Nejde mi žádnou jistotu, ale o pravděpodobnost.
Vybrala jsem si ho dobrovolně, protože ho miluju, je to skvělý člověk, ale ani skvělý člověk nemusí být dobrý otec, když na dítě nebude být energii.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 17:19:54)
Ale může
A co by nebyl...
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(31.5.2025 17:37:04)
Myslím, že si děláš legraci. Takhle nemůže nikdo uvažovat. Obzvlášť, když už jedno dítě máte.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:42:12)
Nedělám si legraci.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.5.2025 17:45:53)
Markéto, teď už to začíná znít jako výzva "udržím v chodu živou diskuzi po dobu týdne"
|
|
|
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 18:31:50)
Markéto a dobrý otec se měří jen tím, kolik má energie? Můj manžel chodí o holi, vlastně je rád, že vůbec ještě chodí...práci zvládá jen na poloviční úvazek, je v částečném invalidním důchodu. Často je unavený, ale když zrovna není, tak by synovi snesl modré z nebe, mají spolu skvělý vztah. No a když tu energii zrovna nemá, tak to syn pochopí, ví, že pokaždé všechno nejde, chápe to... A kdyby ses ho zeptala, jestli je to dobrý táta, tak by nezaváhal ani vteřinu.♥️
|
| Jerry G. |
|
(31.5.2025 18:39:37)
Taj, 
|
|
| K_at |
|
(31.5.2025 19:01:50)
TaJ, jo. 
|
|
| Termix | 
|
(31.5.2025 19:07:03)
Taj, souhlas.
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(31.5.2025 15:06:37)
Markéto,
no tak můj otčím v padesáti "chytl" krizi středního věku, nakoupil prášky na erekci, obměnil šatník a odletěl s milenkou na Krétu.
Tak to abys děti preventivně asi neměla vůbec. Protože pokud chceš vymýšlet, co všechno se TEORETICKY MŮŽE stát, tak si myslím, že zakopaný pes je úplně někde jinde. A sice v tom, že druhé dítě prostě nechceš. A to je naprosto legitimní. Prostě nechtít. A nikomu nedlužíš vysvětlení. A je to naprosto v pořádku.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 15:07:17)
Ale já ho chci.
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 15:29:42)
Markéto, tak jestli to dítě chceš a manžel není proti, tak do toho běžte a všechno ostatní prostě budete řešit, až to nastane, jestli to vůbec nastane... Kdo opravdu něco chce, tak obvykle hledá způsoby, jak by to šlo udělat...a kdo nechce, hledá důvody, proč to neudělat...
|
|
|
|
| Termix |
|
(31.5.2025 15:28:21)
Markéto, doufám, že už máš pro manžela vyhlidnuté místo na hřbitově. Jak tě tady čtu, ve čtyřiceti nejvyšší čas.
Můj muž se ve věku nás 50 rozhodl vzít další hypotéku a koupit dům. Ke svým dvěma sportům přidal třetí, stejný jako obě naše děti, z nejnižší divizní skupiny se snaží dostat výš. V zimě lyžuje, v létě hraje fotbal.
Někdo je po padesátce na duši mladý, někdo má ve třiceti myšlení starého důchodce.
Pokud chceš druhé dítě, tak si ho pořiď. Pokud ne, tak to nedělej.
|
|
| Renka + 3 |
|
(31.5.2025 16:44:23)
"Ale jak můžu vědět, že můj muž bude psychicky a emočně normální i ve starším věku? Můj táta byl také ve čtyřiceti skvělý člověk, ale po padesátce se z něj stal nerudný a cholerický člověk... Znám víc chlapů, kteří se s chlapským přechodem, změnili k horšímu."
Byť tu jenom záměrně provokuješ, napíšu svoji zkušenost. Můj táta mě měl v 20 letech. Dobrý otec fakt nebyl, nevyzrálý a v té době hodně sobecký. Další děti měl s novou ženou ve 45 a 50 letech. A úplně jiný přístup, dokonce byl daleko trpělivější.
Své první dítě jsem měla s přiměřeně starým mužem, před třicítkou. A víš co? Dožil se jen jednoho roku svého dítěte, protože, co se stane, fakt nikdy nevíš a mládí žádnou záruku nedává. Dítě pak do dospělosti dovedl starší manžel, se kterým jsem měla další děti, jedno ve 40, druhé ve 42 a tyto děti si užily svého tatínka mnohem víc, než první dítě svého mladého, na kterého si vůbec nepamatuje.
Z toho prostě vyplývá, že mládí není záruka ničeho a je to vždy individuální záležitost.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:28:05)
Opravdu neprovokuji, myslím to smrtelně vážně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Termix |
|
(31.5.2025 7:42:46)
Ve věku okolo 40 mi druhé dítě šlo do první třídy. První do třetí. Je mi okolo 50 a jedno dítě na VŠ, druhé na SŠ. Sama se na smrt necítím.
|
|
|
|
|
| monam |
|
(30.5.2025 12:28:22)
"Ale co když tomu dítěti člověk ublíží, když si ho pořídí do špatných podmínek."
začíná mi úplně unikat smysl a směr téhle diskuse. Btw už jedno dítě máte, to žije ve špatných podmínkách? Tak si prostě druhé nepořizujte.
Já jsem jedináček, chtěla jsem více dětí. Kdybych měla jedináčka, byl by určitě zabezečen lépe - měl by svůj pokoj, více možností, více pozornosti rodičů i prarodičů, mohli bychom více cestovat a celkově nakládat s volným časem jinak. Měl by jiné možnosti. Z tohoto pohledu se třeba mají moje děti "hůř". Ovšem lépe a hůře jsou velmi relativní pojmy. Asi bychom se měli lépe někdy v Lucembursku, na Hawai, Kajmanských ostrovech.... pokud bychom neměli smůlu, že bychom se narodili někde do slumu. A i tam se rodí děti.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 12:32:48)
,,začíná mi úplně unikat smysl a směr téhle diskuse. Btw už jedno dítě máte, to žije ve špatných podmínkách? Tak si prostě druhé nepořizujte."
Ne, ale má minimálně o čtyři roky mladšího tatínka, než by mělo případně druhé dítě, kdyby se narodilo.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.5.2025 12:35:17)
počkej, takže vy máte teď cca tříleté dítě? to je ovšem dost podstatná informace
pokud by byl věkový rozdíl cca 4-5 let, tak bych o věku tatínka nijak divoce nespekulovala, tam už je to ve výsledku fuk
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(30.5.2025 12:35:31)
Jedináčka bych určitě nechtěla, tatínek 42 let je u nás v pohodě.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 12:36:18)
42 je mu teď, bylo by mu 43 minimálně.
|
| Jerry G. |
|
(30.5.2025 12:57:30)
Marketo, s co chce manzel?
Jeste bych se zeptala jakou ma zivotospravu? Nekteri jedinci "tatkovati" uz v 25.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 23:19:46)
Manžel žije zdravě.
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.5.2025 12:40:36)
Za mě, první dítě obrátí život vzhůru nohama, další dítě se v tom už ztratí
|
|
|
| Stará husa |
|
(30.5.2025 13:02:13)
O 4 roky starší tatínek je podle mě už fuk. Já myslela, že máte nejméně puberťáka a přemýšlíte o druhém dítěti. Takhle mi to přijde zcela běžné a v pohodě. Ale myslím si, že to druhé dítě asi spíš nechceš a na věk tatínka se vymlouvàš. Ale mít jedináčka není nic špatného. Sama jsem jedináček a vždy jsem byla spokojená.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 13:29:38)
A proč bych se měla vymlouvat? Na jedináčkovi není nic špatného. Naopak se sama před sebou stydím, že to druhé dítě chci.
|
| K_at |
|
(30.5.2025 13:49:04)
Marketo, promiň, co je na tom ke stydeni se? Já nějak ty reakce přestávám chápat.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 23:23:11)
Stydím se za to, že chci dítě s někým, kdo mu nejspíš nebude moci být plnohodnotným otcem a třeba se ani nedožije jeho dospělosti.
|
| K_at |
|
(30.5.2025 23:48:23)
Marketo, mám skoro chuť říct "nerouhej se". Chlapů, kteří v jejich 40+ mají své první děti, je dost. A promiň, to, že ty jsi mladší ti bohužel nezaručuje vůbec nic. Přece nežiješ ve vzduchoprázdnu, musíš mít kolem sebe lidi, kteří mají děti ve věku zhruba 30-40 úplně běžně.
|
| c Marketa95 |
|
(30.5.2025 23:57:48)
Nechci se rouhat, vím že smrt může přijít nečekaně u každého, ale s věkem riziko smrti statisticky stoupá.
Mám kolem sebe rodiče do čtyřicítky ( ale u nich pořád počítám jak staré děti by mohli mít, kdyby je měli ve dvaceti)
po čtyřicítce minimum.
|
| Jerry G. |
|
(31.5.2025 0:06:15)
Ja mam silny pocit, ze si tu nedko dela pr... Ha ha..
|
| Čumča. |
|
(31.5.2025 0:29:38)
Jerry, nepřijde mi, u někoho je to skálopevné přesvědčení, manželovi bych to nevymluvila, čas od času se na to téma nepohodneme, když kroutí hlavou nad tím, že si dva novomanželé kolem 40 pořídí dítě, když mají po jednom z předchozího manželství - vždycky mu to vymlouvám, (když jsou evidentně oba zamilovaní, šťastní, finančně zcela ok, tak proč ne) vždycky marně, kdoví čím to je
|
|
| K_at |
|
(31.5.2025 6:51:41)
Jerry, taky mi to tak začíná připadat. A jestliže má zakladatelka takovéto intenzivní postoje, tak měním názor a rozhodně tedy druhé dítě ne. Co kdyby náhodou ten názor musela za dalších 20+ let měnit. 
|
| K_at |
|
(31.5.2025 6:59:13)
Jinak před 20tkou dnes mladí maturují. Pokud jdou studovat dál, tak, jsou kolem 23-26 čerstvě po VŠ.
Takže místo práce šup plodit děti u rodičů v bytě. Hurá zpět do socialismu.
|
| Čumča. |
|
(31.5.2025 10:49:16)
"Jinak před 20tkou dnes mladí maturují."
to je fakt, posledně jsem vyzvedávala syna před školou a do auta si zrovna sedal sympatický mladý blonďák, v casual saku a nb taškou přes rameno, ptám se syna: "To máte takhle mladý učitele?"
A syn na to: "Neee, ten je z oktávy, je mu 21, oni ho ze dvou gymplů vylili a jeden ročník tady opakoval, to je letošní maturant." Musela jsem se strašně smát
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 11:22:12)
Čumčo, jo, synovi bude 18 v polovině druháku, takže by taky maturoval vlastně až po 20. narozeninách. A to ho odnikud nevyhodili, jen šel o rok později.
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(31.5.2025 9:39:24)
Také si myslím, že tato diskuse začala být zcela nesmyslná. Zakladatelka se zasekla na tom, že manžel je ve 43 letech na otcovství příliš starý a žádné jiné názory a argumenty ji to nevyvráti. Tak ať si žádné další dítě nepořizuje a hotovo. Není co řešit.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(31.5.2025 9:52:57)
Jen to jejich první dítě má chudák "starého otce" (3 roky sem nebo tam) a jednou zůstane úplně sám.
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(31.5.2025 0:25:01)
Markéto, tak to spíš tvou bublinou, spíš náhoda, že si otcové 40+ už nepořizují děti, já myslím že rodičů 30+ ona/40+ on je docela dost
Pokud tvůj muž žije zdravě a není nějak nemocný, a sám tvrdí, že se na to cítí, koneckonců tvého muže ještě čeká minimálně 25 let do důchodu a průměrný mužský věk dožití je 77 let (současnost), za 25 let to bude 80 určitě
nejsi první, kdo má takový názor, co píšeš ty - třeba mm, celé to má ovlivněné tím, že jeho máma měla ve 46 třetí dítě, a zůstala na něj sama, otec se dál odmítl jakkoli podílet - to je ale spíš extrém, bohužel postoj mm formoval zásadně
|
|
|
|
| Žžena |
|
(31.5.2025 6:33:13)
Jako že úderem čtyřiceti chlap přestane být plnohodnotným otcem? To musím říct manželovi, učí v pětačtyřiceti školkáčka jezdit na kole a přitom by měl ležet na gauči nebo nacvičovat skoky do rakve
|
| Dari79 |
|
(31.5.2025 7:14:16)
Přesně, zakladatelka píše, jako by jí bylo 15 a měla pocit, že po 40tce už končí život...
V určitém věku se to snese, jako "pubertální sebestřednost".
Už potřetí ti tu, milá zakladatelko, napíšu... Podsouvej tak dlouho svému mužovi, že je starý, až ti dokáže, že není (zdrhne ti, pořídí si dítě s jinou, nejlíp ještě mladší). Spíš ten pocit máš ty, jestli je to tak, tak tobě je 30 a tvému muži 42, jestli ty si nemyslíš, že sis vzala "starocha". Můj muž je starší o cca 9 let a jsem za to šťastná a to, že jsem "stará", podsouvá spíš on mě...
Objektivně řeči, které pronášíš, jsou hloupé výmluvy. Nás přece přesvědčovat o ničem nemusíš. Opravdu nedává logiku, že:
a) první dítě, v tvých zřejmě 27 a mužových 38-39 letech, bylo OK, ale druhé, po 3-4 letech už je něco, za co bych se měla stydět
b) dítě strašně chci, máme dobré podmínky, a jediné, co je strašný problém, je to, že muž už je starý, když má celých 42 let - no fuj (to, že jsem ti tu psala statistiky a slyšela jsi spoustu příběhů, kdy jiní otcové v tomto věku existují a zvládají bez problémů, pominu)
c) po 40tce už je to věk na vnoučata, nebo aspoň dospělé děti (opět odkaz na statistiku - přidávám - např. v r. 2022 ve věku 30-34 let rodilo 33 512 matek, ve věku 35-39 rodilo 17 824 matek, starších pak 4528 matek... To je víc než 50%, tyhle všechny prostě po 40tce nebudou ani babičky, ani nebudou mít dospělé děti. Samozřejmě, každý má právo na svůj názor, ale tvůj trochu zaspává dobu. Subjektivně můžeš samozřejmě chtít mít děti ve 20 a vnoučata ve 40, ale určitě to není objektivní trend ani objektivní realita. Otcové jsou pak přirozeně starší - zase - můžeš mít subjektivně pocit, že dobrý muž/otec dítěte je jen můj vrstevník a starší chlap je fuj, ale pak nechápu, proč sis ho brala.
d) je přece statisticky pravděpodobnější, že můj muž umře - no, to je taky blbost... je jen statisticky pravděpodobnější, že tvůj muž se nedožije 40ti let vlastních dětí... Umřít může v následujích 20 letech, které jsou klíčové, kterýkoli z vás (protože v tomhle věku 40-60 let se opravdu neumírá na stáří, ale spíš na rakovinu, infart, úrazy a nehody...). Na "stáří" (tedy přirozenou smrtí) se umírá až tak 75-100 let a to už i tomu potenciálnímu mladšímu dítěti bude nejmíň 30...
a po tisící, my tě tu nepřemlouváme, ať si to dítě pořídíš. Možná by ti víc, než tahle nesmyslná diskuse, pomohlo, kdyby sis objektivně, sama v sobě, utřídila myšlenky a pocity... Chci to dítě opravdu? Mám svého muže opravdu ráda? Nestydím se náhodou za to, že mám "starého" muže? A určitě nám to tu nemusíš psát, sedni si sama se sebou a prober si to v sobě. Máš právo nechtít druhé dítě, máš právo pořídit si druhé dítě i s 60ti letým chlapem, je to tvůj život a celému tvému okolí to může být u zadku, nehledě na to, že si myslím, že jediné, komu to připadá "divné" jsi ty sama.
A hlavně tuhle tezi, jsi moc starý, neříkej svému muži. Protože tvoje myšlenka, já sice druhé dítě chci, ale ne s tímto mužem, protože je starý - je prostě fakt dost (jak to říct) ne úplně vztahutvorná...
(Mimochodem, pokud by tvůj muž do té 60tky umřel (infart-rakovina-nehoda), tak ti i tak přece zbyde doma 1 sirotek - to je opravdu takový rozdíl, jestli 1 nebo 2? Před 3 lety ses nebála/nestyděla a teď jo? Co se změnilo? Opravdu nás (nebo spíš sama sebe) přesvědčuješ, že jen ta číslice v kalendáři??? Kdyby mi tohle vyprávěla nějaká kámoška nebo klientka, tak si pomyslím, že se v práci objevil někdo mladší, takže jí najednou její muž začal připadat starý...)
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(31.5.2025 9:18:31)
"Kdyby mi tohle vyprávěla nějaká kámoška nebo klientka, tak si pomyslím, že se v práci objevil někdo mladší, takže jí najednou její muž začal připadat starý...)"
Taky z toho mám ten pocit. Před 3 lety to nevadilo.
Můj táta mě měl ve 24 letech a ve 36 si pořídil novou rodinu a přestal se starat.
Myslíš, že mládí je 100% záruka šťastné rodiny ?
Navíc, dneska je 40 nová 30 , mně je 57 a připadám si hrozně mladá.
|
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 13:38:31)
Můj muž samozřejmě od začátku vztahu ví, že čtyřicítka je pro ,,svatou" hranicí, za kterou nejdu, původně jsme mluvili o jednom dítěti, ale pak se u nás něco změnilo...
Ne, nejde o výmluvy, ale o mé přesvědčení.
a) ano, ve 39 bylo podle mého za pět minut dvanáct, proto jsem se klepala hrůzou, protože nevím, co bych dělala pak (vzdát se možnosti mít dítě? rozchod?) . Přijde mi normální, že má člověk svou psychologickou hranici za kterou nejde (pro mě je to 40) a nechápu, že se tomu někdo diví.
c) nechápu, jak s tím souvisí statistika? Ano, dnes má spousta lidí děti pozdě, ale to nic nemění na faktu, že po čtyřicítce je každý dlouho dospělý, tak dlouho, že může mít dospělé děti a tím pádem i vnoučata a nikoho to nemůže překvapit.
d)čím je člověk starší, tím větší má šanci, že vážně onemocní a zemře, jak tohle můžeš rozporovat?
,,(Mimochodem, pokud by tvůj muž do té 60tky umřel (infart-rakovina-nehoda), tak ti i tak přece zbyde doma 1 sirotek - to je opravdu takový rozdíl, jestli 1 nebo 2?"
Jakože není rozdíl jestli bude předčasnou smrtí otce traumatizované jedno dítě nebo dvě?
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.5.2025 13:50:15)
Markéto, zdá se, že máš svůj pevný pohled na věc a žádný ze zde položených argumentů tě nezviklal.
Buď jsi ochotná podívat se z jiného úhlu, nebo nejsi a pak holt zůstaň u svého.
Jestli je dítě na cestě a ty ho chceš, z mého pohledu je věk otce 42 let velmi slabý až absurdní argument proti (pokud je to jediný argument).
Ale je to vaše volba.
Pokud byste dítě teprve plánovali, můžeš s trochou alibismu nechat rozhodnutí na osudu, buď se v nějaké lhůtě (půl roku, rok, rok a půl...) podaří (a mělo to tak být), nebo nepodaří (utvrdíš se, že po 40 už ne).
|
|
| Stará husa |
|
(31.5.2025 13:56:32)
V tom případě vůbec nechápu, z jakého důvodu jsi založila tuto diskusi. Pokud je tvé pevné přesvědčení, že po čtyřicítce dítě v žádném případě ne, tak už mě napadá jediné, a to, že dítě chce tvůj muž a ty jsi chtěla, aby ti na Rodině ženské potvrdily, že po čtyřicítce je už opravdu starý.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 14:24:07)
Diskuzi jsem založila, protože si přeji druhé dítě, ale zároveň se za svou touhu stydím a považuji jí za sobeckou. Doufala, že třeba díky diskuzi změním názor, ale pořád to cítím stejně.
|
| Jerry G. |
|
(31.5.2025 15:52:31)
Marketo,
ono taky existuje neco jako provozni stari. Kdyby byla dcera nase bio, tak mel MM v padesati doma jednoho predskolaka a jedno dite na prvnim stupni ZS a dvacet let do duchodu, to si proste dedkovateni nemohl moc dovolit. O tri roky starsi svagr mel uz deti dospele ten byl mentalne nekde jinde.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.5.2025 16:03:41)
"ono taky existuje neco jako provozni stari"
Velmi dobrá připomínka.
Když se člověk stará o rodinu od dvaceti, v padesáti holt má něco za sebou a může "odpadnout".
Když si do čtyřiceti žije pohodlně sám pro sebe, klidně může mít energii na dalších dvacet let rodičovství.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.5.2025 16:07:57)
"mel uz deti dospele ten byl mentalne nekde jinde"
Přesně tak, bezdětní lidé okolo 40 - 50 v mojí bublině si rozumí více s našimi dětmi než s námi, protože jejich životní styl a životní zkušenost je blíže těm dvacátníkům než zasloužilým rodičům.
|
|
|
|
|
| monam |
|
(31.5.2025 13:59:58)
tak čistě z hlediska statistiky je vyšší úmrtnost u mužů ve věku 10-35 let. Důvodem jsou úrazy. Takže z hlediska statistik je muž po 40 v menším riziku, než ve 33.
Každý věk má něco a některé věci se stávají bez ohledu na věk.
Pokud máš 40 jako nepřekročitelnou hranici, bez ohledu na své další pocity, pocity svého manžela a možná i dítěte, pak se nedá nic dělat.
|
|
| Limana |
|
(31.5.2025 14:11:22)
“ Jakože není rozdíl jestli bude předčasnou smrtí otce traumatizované jedno dítě nebo dvě?”
A víš, že tohle je spíš argument pro to mít dvě? Aby v dětství i v dospělosti měli jeden druhého. Ale to nechceš slyšet, protože 40 je hranice - ok, měj ji a máš vyřešeno.
Mně ti rodiče zemřeli v dětském a teen věku oba. Fakt je mi líto, že sourozence = nějakou rodinu nemám. I když by to mohlo dopadnout všelijak, život je pestrý. I ten předpoklad, že “problematičtější” je 40 otce než 30 matky…jo, zažila jsem opak. I toho otce dost po čtyřicítce. A jsem sakra ráda, že mě měli 🙂
Život nenaplánuješ.
|
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 14:25:22)
Markéto, jestli máš tak pevně danou hranici, kdy už ne a klepala jsi se hrůzou, abyste to stihli do 39, tak potom nechápu, co vlastně řešíš. Jinak z naší zkušenosti, i zkušenosti pár dalších rodin okolo nás, působí to dítě v pozdějším věku jako takové osvěžení a omlazení, jak na muže, tak na ženy. Ano, já bych vlastně teoreticky mohla mít už 30leté dítě a třeba i několik vnoučat, ale jsem ráda, že mám v 50 teprve čerstvého středoškoláka, který o nás pořád ještě stojí, podnikáme společně spoustu věcí a udržuje nás tak nějak v tempu. To, že tvůj otec byl v tom věku už nerudný, neznamená, že to tak bude mít i tvůj manžel. Každý jsme jiný s nikdy nikdo nevíme, co a jak jednou bude. Některé věci zkrátka s jistotou nenaplánuješ, ani neodhadneš. Buď to chceš, nebo ne. A co bude dál, to se bude řešit, až to nastane.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 14:26:54)
Nerudnýho otce po 50 jsem naštěstí řešit nemusela.
On byl totiž nerudnej odjakživa
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 14:57:20)
A nepoznamenalo Tě to? Mě přijde, že musí být pro dítě hrozně traumatizující v něčem takovém vyrůstat.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 15:09:38)
Mě? Ne, já věděla, že je takovej a ani jsem se nesnažila ho někdy předělat. děti určitě nejsou traumatizovaný, dokonce ani nerudný po něm ne.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 15:19:09)
Ne, promiň, jsem to špatně pochopila, myslela jsem, že mluvíš o svém otci.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 15:22:14)
Ten můj byl občas taky nerudnej
A to mě měl ve 21 letech.
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 15:33:52)
Federiko, to můj táta nerudný nebyl vůbec...bylo mu 31, když jsem se narodila a o rok a půl později se narodil ještě brácha. Takže z věku otců nelze usuzovat asi vůbec nic🙂.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 15:56:46)
TaJ,
můj táta byl perfektní.Jenže aby nás tři uživil (měli nás všechny brzy), musel dělat často i víkendy po nocích vykládal vagony. Byl unavenej a ano, občas nerudnej.
A ne s věkem to nemá nic společného.
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 16:12:30)
Federiko, jasně unavený byl můj táta taky, byl tiskař na rotačce, takže hluk, třísměnný provoz...ale že by někdy byl nerudný, nebo nepříjemný, to jsem nezažila. O víkendech s námi jezdil a chodil na výlety a různé akce, když už jsme si třeba ten týden, co měl noční, vlastně jen ráno podávali dveře, on přišel ráno domů, když jsme odcházeli do školy, odpoledne vstal ve čtyři, najedl se a jel do práce... Přesto se nám hodně věnoval a zažili jsme s ním hodně legrace a zábavy.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 16:26:31)
Tak to nerudná a nepříjemná bejvám občas i já, odjakživa. Většinou ne, ale stačí mi vidět dětskou koupelnu,která za tři dny,když ji nemyju, vypadá jak kout pro bezdomovce a ječímA vůbec, ten jejich věčnej bordel, od toho si fakt někdy ráda odpočinu.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.5.2025 15:57:13)
" Mě přijde, že musí být pro dítě hrozně traumatizující v něčem takovém vyrůstat."
Pro dítě může být traumatizující řada věcí, třeba i mladá úzkostná matka. Třeba i více než starý nerudný otec.
Jak už tu bylo napsáno, kdyby plánování rodičovství každý takhle hrotil, lidstvo dávno vymřelo.
Kolik lidí na světě se narodí do ideálních podmínek?
Myslíš, že někdo bude litovat, že je na světě, jen proto, že jeho otec je starší a nenaplňuje prototyp dynamického mladého tatínka?
Přijde ti to klíčově důležité?
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:23:58)
Kdybych si mohla vybrat, jestli se narodit mému otci po čtyřicítce, nebo se nenarodit asi bych se raději nenarodila.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.5.2025 17:33:08)
"Kdybych si mohla vybrat, jestli se narodit mému otci po čtyřicítce, nebo se nenarodit asi bych se raději nenarodila."
Aha. Tak to zní jako obsese, nebo hloupost, nebo vtip.
|
| Termix |
|
(31.5.2025 17:35:49)
Ropucho, u této věty jsem si musela sednout na ruce )).
|
|
|
| Jerry G. |
|
(31.5.2025 17:33:15)
Marketo,
on te tady nikdo fakt nepremlouva, abys mela druhe dite. Delej si co chces, ikdyz si myslim, ze pro dite je horsi mentalne nedospela matka nez 50 lety otec.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:39:55)
Proč jsem nedospělá? Snažím se ke všemu v životě přistupovat maximálně zodpovědně, vyvarovat se chyb...
|
| Federika |
|
(31.5.2025 17:44:16)
Děti ale nejsou cíl,projekt, práce.
Většina lidi má děti, protože je chce. stará se,, jak umí, jak to jde, s tím,že člověk nikdy neví, co přijde. A všechno se dá nějak řešit.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:45:46)
Vše se řešit nedá.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 17:51:28)
Ale dá, všechno se dá nějak řešit.
A promiň, i ten protivnej nerudnej tatínek, kterej už po 50 nezvládá (takových je málo)je celkem prd, v porovnání s tím co všechno se v život může stát.
|
| c Marketa95 |
|
(31.5.2025 17:54:07)
Ne, všechno člověk v životě neovlivní a vše řešení opravdu nemá.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 17:57:06)
no já jsem nepsala, že všechno můžeš ovlivnit. Jen to, že všechno se dá řešit. Nějak.
A teda taky to, že mi na protivným stárnoucím tatínkovi nepřijde nic až tak hroznýho .
My si z našeho protivy děláme srandu. Ne,že vysmíváme, ale "zlehčujeme " jeho brblání
|
|
|
|
| Termix |
|
(31.5.2025 17:56:52)
Markéto, tvůj muž mladší nebude. To nevyřešíš každý měsíc, o který dítě odložíš, bude tvůj muž, a i ty, o měsíc starší.
Vážně nemoci, úrazy ani nehody, vraždy ani sebevraždy, tady máš pravdu, to se předem řešit nedá. To případně přinese život. Vše ostatní vždy nějaké řešení má.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(31.5.2025 18:19:45)
Markéto, jenže tohle není maximálně zodpovědný přístup, tohle je přehnaná úzkostnost a právě nedospělost v tom, že se bojíš postavit případným výzvám a komplikacím, které můžou, ale taky vůbec nemusí nastat. Všechno se dá řešit, ale samozřejmě ne předem. Nikdo nevíme, co nám život přinese, jaké starosti a radosti. Ale všemu se člověk pak prostě musí nějak postavit a vyřešit to tak nejlépe, jak to zrovna jde. Život se nedá naplánovat, ani se nedají předem vyřešit všechny možné případné komplikace. Život se prostě musí žít a případné překážky řešit tak nejlépe, jak je to zrovna za daných okolností možné.
|
| Federika |
|
(31.5.2025 18:29:16)
TaJ,
hezky jsi to napsala, přesně
|
|
| angrešt |
|
(31.5.2025 19:06:27)
TaJ, tos napsala moc hezky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Masopust na Dlaskově statkuSemily 
Rozloučení s masopustemChrudim 
Swingový plesOpava 
PopelkaČeské Budějovice 
Posezení s cimbálemKroměříž 
Masopust na Dlaskově statku
Rozloučení s masopustem
Swingový ples
Popelka
Posezení s cimbálem
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)