Zuzka (jeden prvňáček) | •
|
(28.9.1999 11:49:16) O vztekání se již mluvilo, ale u malých dětí. Co ale se skoro sedmiletým klukem, který se nejen vzteká, ale navíc naprosto neposlouchá. Příklad: půl hodiny se důrazně dožadujete toho, aby si poskládal věci,po půl hodině vztekání a vzteklého breku (někdy přijde na řadu i jedna přes zadek) sice udělá, co chci, ale i když ho poté pochválím, že to přece tak pěkně umí, když chce, tak řekne "neumím!". Vysvětlování typu, ráno se prostě do školy vstávat musí, maminka taky vstává do práce se setká s odpovědí "ale já vstávat nechci a taky nebudu" - a opravdu, dobrovolně prostě z postele nevyleze. Tak je to se vším. Nepomáhá vysvětlování, "domácí vězení", bití, nic. Prostě má svou hlavu. Každý říkal - to se časem zlepší, ale dnes už k tomu přibývají i poznámky ze školní družiny a upozornění paní učitelky ze školy. Podotýkám, že jsem ve všech svých příkazech velice důsledná - prostě to uděláš a hotovo. Ale zbytečně. Poslední příhoda byla před dvěma dny. Šli jsme na hříbky a pak v lese tři hodiny poslouchali mého syna, jak neustále opakuje, že už chce jít pryč. Snažím se nevšímat si toho, ale snad každému by po hodině trpělivost došla.
|
robo, 5 rocna dcera | •
|
(4.10.1999 15:47:34) ahoj zuzka moja dcera funguje podobne. niekedy sme bezradny zatial sme si s tym nedali rady,ale
ja som bol podla mojich rodicou tiez taky
rada: skus to tak, ze vzdy ked sa to da vykasli sa na to co mas na plane robit a na 100% sa venuj jemu.
Na hriboch: Sadnes si a povies ideme domou a co budeme robit potom?
uvidis ako bude prekvapeny ze s nim nehras obvyklu hru.
|
|
Gábina, 5 letá dcera | •
|
(7.10.1999 12:56:10) Mám podobně "postiženou" dceru. Některé dny je moc milá, všechno udělá hned, pozdraví sama, atd. Někdy ale důsledně převrací všechny moje věty. Říká : "nepojď, neumim, neřeknu, nechci, ...! .Schválně plete pozdravy (dobrý den - dobrou chuť). V těchto dnech jedná velmi důsledně a nikdy se nesplate. Bohužel se mi nedaří toto jednání zlomit a nezbývá než se těšit na další "slunný den". Pak si vyprávíme jak je ten den šikovná a co dělají "jiné" škaredé děti. Dcera pak slibuje nápravu a souhlasí ve všem se mnou.
|
|
Blanka,Štěpán 6 let | •
|
(28.3.2001 10:04:02) Připadá mi, že naše děti by si mohly podat ruce. Můj syn sice ještě do školy nechodí, bude mu teprve na podzim 7 let, ale jinak je to to samé (viz můj příspěvek výše). Někdy je to drahoušek, ale někdy by ho člověk "zabil"."Chci pomoct,ty mi vůbec nepomůžeš, neumím, pořád musím uklízet a nemůžu si hrát ..." - prostě sekýruje a neposlouchá. Jediné, co trochu pomáhá, je vydržet a nevšímat si ho - jenže někdy je to k nevydržení, když je schopen půl hodiny "nahlodávat" mou pevnou vůli se nerozčílit a nevlepit mu jednu. Stejně to nepomáhá. Na rozdíl od Tvého "drahouška" ten můj zatím až na výjimky ve školce problémy nemá a i jinde se většinou chová celkem slušně. Většinou jen já to odnáším. Asi nám nezbývá, než vydržet! Přeju pevné nervy Tobě, sobě i všem podobně postiženým !
|
|
|