Dana, syn 3,5 roku, dcera 3 měsíce | •
|
(5.12.1999 0:06:09) Máme 3,5-letého syna, který odmítá kakat na záchodě nebo nočníku. Jediná možnost, s kterou souhlasí je vykakat se do papírové plínky, kterou mu vždy za tím účelem každý den (většinou po obědě) dávám. To funguje téměř spolehlivě a do ní se téměř vždycky a poměrně rychle vykaká. Možná mu na záchodě vadí, když tam sedí déle, že si "přesedí" nohu a chytá ho křeč, ale to jsou pouze naše dohady. Na nočník jsme ho zkoušeli dávat od 15-18 měsíců, do téměř tří let většinou bezvýsledně, počůrávat se přestal ve třech letech. Máte někdo s tím nějaké zkušenosti a radu, jak ho naučit na záchod ?
|
Simona, dva synové, 15 a 13 let | •
|
(9.12.1999 10:19:03) Jednoduché: sundat plínky a posadit na nočník, popř. WC. Když se nevykaká, plínky mu i tak nevrátit. Pokud se vykaká do kalhot, naplácat mu zadek a vysvětlit mu, že se "to" dělá do nočníku. Časem by mu to došlo. Simona.
|
Jana, svobodná, bezdětná | •
|
(9.12.1999 11:09:59) Tak nevím, ale řešit tyhle problémy "naplácáním na zadek" mi nepřipadá vhodné. Zkušenosti s vlastními dětmi sice dosud nemám (zatím jenom s cizími), nicméně jedné mé kamarádce se tímto způsobem podařilo u své dcery vypěstovat strach z nočníku, kterého ji pak těžko zbavovala.
|
Eva + 3 ďáblíci 7+3+1 | •
|
(11.12.1999 10:23:43) Nevím, jestli Vás to trochu podpoří, ale měla jsem stejný problém se svým prostředním synem. Ačkoliv se bez problémů vyčůral, s kakáním měl úplně stejné problémy. Všechno skončilo úplně ze dne na den, kdy beze slova zmizel v koupelně, sám se vykakal do nočníku a bylo po trápení. Nevím, čím si to vysvětlit,ale zjistila jsem, že čím víc jsem ho na proiblém upozorňovala, bylo to horší a tím více nočník odmítal. Potom jsem to vzdala (ačkoliv rodina stále naléhala, ať s tím něco dělám) a přestala si toho všímat. V té době začal taky chodit na dodpoledne do školky. Asi po dvou měsících si sám na nočník zašel(byly mu 3 roky a 1 měsíc). Takže bych určitě neradila zkoušet ty rady,některé poměrně drastické, kterých se Vám dostalo, spíš mu dopřát čas a pokud můžete, i tu školku.
|
|
|
|
Hanka (3letý syn, 2měs.dcera) | •
|
(9.12.1999 20:53:45) Myslím si, že by bylo každopádně vhodné zvolit neagresivní cestu přechodu z jeho návyku kakat do plínky jít na nočník(záchod).První co mě napadá je otázka, zda Vám na nočníku alespoň čůrá?Pochopila jsem, že snad plenku jinak nemá. Měla jsem se synem problém, že se mu na některých nočnících špatně sedělo, ale to bylo v začátcích - 1,5 roku. Nakonec jsme našli nočník, který mu vyhovoval. Píšete, že synovi vadí, že tam zřejmě sedí déle, že si přesedí nohu - no to musí být celkem tedy skutečně dlouhá doba - určitě je důležité nenechat dítě na nočníku sedět "jen tak" dlouho. Kontrolovat ho, zda skutečně něco do nočníku "dělá" a pokud ne, tak ho tím netrápit a zkusit to za chvíli "otázkou" a poté třeba i usazením dítěte na nočník znovu. Určitě pro našeho syna bylo důležité, že za svůj výsledek byl vždy dostatečně pochválen - skutečně se potom příště snažil svůj výsledek opakovat. Během usazení na nočník syna k výkonu povzbuzuju (ať tlačí a ukážu mu i jak- jen "jako"). Nebo jdeme na záchod spolu a pak to učí on mě. Naopak negativní dojmy mu vůbec neříkáme.Myslím, že by i on měl mít dojem, že dokázal něco obdivuhodného. Vždy, alespoň ze začátku bych u dítěte setrvávala dokud potřebu nevykoná, ale určitě by to nemělo být takovou dobu, aby si z toho nepřeseděl nohu. Na druhou stranu bych na něj nespěchala, ať se rychle vykaká, jen bych mu řekla, ať to zkusí, že na to má čas a pokud by se to nedařilo, tak bych mu řekla, že se nic neděje,a že to zkusíme za chvilku, až se mu bude doopravdy chtít, aby neměl pocit, že to nedokázal. Někdy mu třeba i ukázat, že i Vám se to na záchodě třeba vždycky nepodaří - prostě, aby zjistil, že i když se to nepodaří, že to nevadí.Na nočníku by neměl dělat nic jiného, aby se dokázal soustředit na svůj výkon. Určitě syna k výkonu nenuťte násilím a už vůbec bych ho za to netrestala. Zkusila bych mu nyní vysvětlit, že už je velký na plenky, a že stejně staré děti plenky již nenosí(říci mu, třeba i kdo - nějaký kamarád(ka),že jí už taky "nechce"(ne že už jí nemá) - nesrovnávat jen konstatovat), a že plenka není jen na to, aby se do ní vykakal(místo do nočníku), když ví(nebo cítí-nebo Vy,když mu tu plenku dokážete na tuto chvíli dát), že kakat bude. Dala bych mu možnost volby, ať si nočník vezme na místo, které jemu vyhovuje. Pokud by Vaší asistenci vyloženě odmítal, tak bych ho k tomu nenutila a šla bych se ho za chvilku zeptat jestli už je vykakaný. Nebo mu zkusit říct, že plenka stojí hodně korunek,a buď že už na ní korunky nemáte, nebo, že Vám nezbydou na něco jiného, co by mu stálo za to plenku jakoby vyměnit.(např.:Když budeme kupovat plenky, tak nebudeme mít korunky na dobroty, hračky,..... Není to myšleno tak, že by za svůj výkon měl tu dobrotu dostat.) Nebo mu říci, že plenky už došly i v obchodě (ty velké - předpokládám, že na holčičku malé máte), proto jste jí nekoupila a udělat z toho Váš problém společný, který musíte společně zvládnout. V tom smyslu "Co budeme dělat? Poraď. No, tak to zkusíme do nočníku? Prostě projevit solidaritu, ale nasměrovat ho na ten nočník. Každopádně bych důsledně trvala na jednom svém názoru a pokud bych mu nyní už plenku jednou nedala, tak pak už vůbec, i za cenu, že by se to nepovedlo na nočník, ale pokakal by se do kalhot. Někdy se přeci během dne i bez plenky vykakat musí. Uvidíte sama co zabere, ale každopádně Vás může těšit to, že se to určitě jednou naučí, a tak k tomu možná i přistupovat.Zodpovědně, ale nenásilně.
|
zuzana,dcera 13,syn 6 | •
|
(26.12.1999 21:43:46) S dcerou šlo vše hladce a podle knih, s Honzou jsme postupovali stejným způsobem a nešlo to. Počůrával se do 3 let ve dne, do pěti v noci a pokakával se často ve 4 letech a občas ještě v pěti. Ať jsme dělali, co chtěli a zkoušeli všechny možné rady, vždycky to nakonec zkrátka přestalo samo a ze dne na den.Měla jsem jednu kamarádku a ta na všechny problémy (dudlík, noční počůrávání, šišlání, vztekání....) vždycky říkala: Vidělas už někdy dospělého, který....v tomto případě - kaká jenom do plínky? Asi měla pravdu. Zuzana
|
|
|
Alena Tichá | •
|
(10.12.1999 15:53:51) A čo tak skúsiť položiť plienku do nočníka?
|
Věra,dvě děti. | •
|
(11.12.1999 22:41:46) Můj Tomašek, 2 roky, to dělal také. Rada kamarádky mi připadala dosti drastická,ale byla účinná. Asi 4x dotal na holou a 2x studenou sprchu. Mytí bylo stejně nutné. Od dvou let hlásí - tlačit bobek a někde v koutku v soukromí si to odsedí na nočníku, potom následuje pochvala a pusinka. Všem doma to hlásí a chlubí se jaký je šikula.
|
Martin (3 děti) | •
|
(13.12.1999 17:18:26) Nevěřím svým očím. Pokud doporučujete tyto "drastické, ale účinné" metody, rád bych podotknul, že cílem není jen to, aby malý "přestal zlobit". Metody tohoto typu používali moji rodiče na mě a ještě ve 20 letech jsem měl pocit provinění, když jsem v jejich přítomnosti měl jít na záchod někam, kde jsem na to nebyl zvyklý. Přitom na venek bylo všechno v pořádku - choval jsem se "mravně". Pokud se vám nepodaří, aby synáček sám chtěl tu situaci změnit, doporučuji počkat, až si to sám uvědomí. Kromě zdravotních komplikací typu zácpa totiž můžete nežádoucím způsobem deformovat tu křehkou dětskou dušičku. Myslím, že je o mnoho důležitější, aby nás ty naše děti měly rády a uznávaly jako autoritu, než aby dělaly, co my očekáváme a chceme.
Já bych na místě "postižené" maminky začal pochvalami za to, když se vyčůrá s dodatkem, že by to bylo prima, kdyby se přidalo i kakání.
Naučit kluky hygienickým návykům, to je oříšek. Je hodně důležité, pokud se na tom podílí táta. Martin
|
Gabriela, 1 syn | •
|
(13.12.1999 21:58:25) Dobrý den. Musím říci, že z některých doporučení běhá mráz po zádech (např. ledová sprcha a výprask). Já mám syna teprve ročního, takže nočník je pro nás stále ještě hudba budoucnosti, ale přesto bych Vám zkusila poradit. Nechte syna kakat, jak je zvyklý, klidně bych mu tu plenku dávala dál, a když už jste to vydržela tak dlouho, dejte mu ještě čas. Já se řídím heslem, které jsem někde zaslechla, a to, že " do první třídy už to s ním nepůjde". A to se týká nočníku, plínek, dudlíku, všeho. A zatím to funguje. Jinak se člověk zbytečně nervuje a nervuje i dítě. Buďte ráda, že nemá žádné jiné vážnější problémy. Uvidíte, že jednoho dne si před Vás stoupne a řekne, ať mu tu plínu už nedáváte, že už je velký. Držím Vám palce a přeji pevné nervy Gabriela.
|
|
|
|
|
Milada, syn 4 roky | •
|
(12.12.1999 20:52:26) Rozhodně bych ho nenutila násilím. Mám kamarádku, jejíž téměř 3 - letý syn "přestal" kakat "vůbec", tzn. vypěstoval si takovou zácpu, že s tím byli několikrát v nemocnici, a tyto problémy trvají již rok. Sedí na nočníku a tlačí, a nejde mu to. Pak se třeba v noci probudí a tak ho bolí bříško, že dlouho pláče, pak se vykaká a zase nekaká třeba týden!
Můj syn měl zase problémy s počůráním a to v noci - prakticky do svých 3 let a 3/4 roku čůral v noci do plenky. Pak to z ničeho nic naráz přestalo.
Věřím, že se i u Vašeho syna vše brzy samo upraví.
|
|
Zuzka, prvňáček | •
|
(13.12.1999 11:15:32) Asi bych také zvolila trošku razantnější postup - sebrat plínky. Vynechala bych i nočník, prostě používejte malé prkénko na WC. Že si přesedí nohu je totiž obyčejná výmluva. Můj syn byl bez plínek hodně brzy, už v roce a půl, a to i v noci. Plenky jsme používali pouze když jsme někam jeli hromadnou dopravou a to se stejně odmítal do nich vyčurat či vykakat. Věřte, že vašemu synovi určitě nebude dobře v ušpiněných kalhotách. Jen se nenechte uprosit na plínku, musíte být nekompromisní. Také souhlasím s názorem, že by měl být ve školce, věřte nebo ne, ale tam se děti naučí spoustu věcí, které je rodiče přes veškerou snahu nenaučí.
|
|
Dana, syn 3,5, dcera 4 měsíce | •
|
(5.1.2000 11:38:29) Děkujeme moc všem za vaše příspěvky a rady a máme radostnou zprávu: zdá se že se náš syn kakání definitivně naučil. Bylo to tak. Na základě svého pocitu, některých příspěvků zde a zkušeností známých jsme se rozhodli, že z toho nechceme dělat drama, aby z toho nemusel mít nějaké trauma, a od té doby jsme ho nijak nenutili, brali jsme jako smaozřejmost, že po obědě dostane plínky a jen tak mimochodem, jsme občas přípomínali že bychom z toho měli hroznou radost, kdyby se vykakal na záchod. Ale žádný tlak. Mezitím jsem mu ji dva dny nedala,to jsem se rozhodla že to risknu, to se třetí den vykakal do kalhot, mě povolily nervy a decentně jsem ho seřvala a řekla mu že by se mu děti smály. Pak jsme se zase usmířili, a druhý den jsem to riskla znovu, říkala jsem mu že mu věřím, že je šikovný, že si řekne. A on se snad další den jednu chvíli sebral, sám si došel na záchod, sám se vykakal, sám si natáh kalhoty a jakoby nic. Já jsem to vlastně zjistila až se zpožděním, když jsem na záchodě uviděla jeho dílko, tak mi to došlo. Tak jsem ho hrozně chválila a bylo vidět že z toho má taky radost. Potom jsem mu plínku už vůbec nedávala a on se sám sebral a vykakal se na záchodě. Potom většinou na mě volal, ať se jdu podívat, že budu mít radost. Většinou když jsem u něj byla přitom říkal, ať ho nechám samotného že potřebuje klid. Od té doby už to jde úplně samo, samozřejmě nezapomenu vždy patřičně pochválit, než se z toho stane úplný zvyk. Jsem moc ráda že se to povedlo, a když to shrnu, skutečně přijde den, kdy se to najednou zlomí, a nemá cenu tím do té doby dítě "traumatizovat". Každé dítě je ale jiné, takže někomu může pomoct úplně něco jiného.
|
|
|