Příběh mé kolegyně

Měla 2 holky, jedna chodila už na gympl ve městě (takže škola zůstala stejná) a druhá na základku ve vsi. Ta první byla taková "do světa" všude hned měla kamarády a druhá byla spíše introvert. Mladší holčičce musela mamka vždy před každou akcí vše naplánovat, povyprávět co vše se může stát, projít si cestu do školy, do třídy, za paní učitelkou, nic nesmělo být překvapení. Už taková byla od školky. Velmi nejistá, když jí něco překvapilo. Kolegyně měla strach z její adaptace a dost se jí věnovala, se starší to moc neřešila, ta vlastně zas tak moc změn neměla.
Když se přestěhovali, mladší to nakonec zvládla více v pohodě než starší i když samotné stěhování se neobešlo bez slz a to ani u maminky.
Já jsem se stěhovala za svůj život (po střední) asi 5x v rámci jednoho města a 2x mimo, ale sama a nyní nás čeká první stěhování s holčičkou, ale je ještě malinké batole, takže problémy se zatím moc nekonají a doufám, že tam kam dnes jdeme jdeme na dlouho.
Takže my přesně potvrzujeme článek.