Vím,cos chtěla říct...

Ahoj Jani,
přesně vím,cos chtěla říci-tvůj příspěvek ukazuje nejen na neetický přístup lékařů,ale vyslovuje otázku,zda právě tyto ne příliš spolehlivé testy vyznívají v závěru eticky ...
Zrovna včera večer jsem psala do diskuze "Kde rodit" příspěvek na toto téma - oponovala jsem jedné z diskutujících,která v reakci na článek o úspěších našich lékařů v nízké novorozenecké úmrtnosti uváděla,že nezpochybňuje zásluhu genetiků a gynekologů,že novorozenecká úmrtnost,kterou se lékaři z ČR ve světě chlubí,je tak nízká.
Já jsem si naopak dovolila toto tvrzení hodně zpochybnit:
"Co genetici a gyn u nás dovedou rozpoznat? Na cca 70% Downův sy.Jiný "spolehlivý" nebo spolehlivější screening se u nás standardně nedělá.
O metodách screenigu gen.vad prováděných v medicínsky vyspělejších západních zemích a USA si můžu jen nechat zdát.Vím,že nejsou zadarmo,ale u nás jsou pro mne absolutně nedostupné, i když bych si je (třeba vzhledem k věku nebo velmi negativní minulé zkušenosti) velice ráda zaplatila.
Ze "včasného" odhalování gen. vad ve smyslu - doporučený potrat (v naprosté většině po 3.měsíci anebo v době,když už cítím pohyby miminka) se mi ježí všechny chlupy i vlasy.Za toto "odhalování" bych se,být gynekologem,spíše styděla...
Pozn. - nejsem a priori proti všem potratům,ale toto drastické řešení (ne zrovna jasně prokazatelných) genetických chyb v době,kdy už existuje možnost "zjistit chybu" v přijatelné době (řekněme tak do 8 týdnů vývoje),mi příjde nepřijatelné."

Já sama mám taky zkušenosti s testováním a díky nim jsem ani jedno těhotenství (prožila jsem 2)neprožila šťastně a nevnímám ho doteď jako dobu,kterou bych milovala.Miluju z ní jen ten fakt,že bez toho by mé milované děťátko nemohlo přijít na svět.Když to řeknu lidově,tak jsem to těhotenství psychicky přetrpěla.Fyzicky se to dalo celkem dobře snést.
Protože jsme mimi plánovali v pozdějším věku,bylo mi už od začátku předkládáno,jak budu geneticky vyšetřovaná a sledovaná (není to už ale s "křížkem po funuse"?),jak bych se měla podrobit amniocentéze atd...
U prvního dítěte mi test vyšel "podezřele" (snad Edwardsův sy) a tak jsem byla poslána na další (dokonalejší) a na lepší UZ.Výsledek-Ed sy to není (pozná se to podle prstíčků na ručičce).Tak jsem se uklidnila,ale pohoda to už nikdy nebyla...Porodila jsem nádherné mimi,kterému na první pohled nic nescházelo - později se ukázalo,že mělo metabolickou vadu,kterou testováním,jaké se provádí v ČR nelze objevit :o(((
U druhého mimi mi tripple test vyšel lépe než u 1.Přesto mi doporučili ještě jeden a následnou amniocentézu(jen to slovo uslyším a ježí se mi všechny chlupy-takový zásah do "posvátného bříška" mi příjde jako z hororu)- jasně jsem odmítla a kašlala na všechny lékařské rady v tomto směru.Po ucítění kopání v bříšku mi srdce nedovolí,abych jakkoli nepřátelsky proti děťátku dovolila komukoli zasáhnout.A happy-end: narodil se mi krásný a zdravý syn.
A ještě jedna zkušenost - moje kamarádka čekala ve 29 miminko.Vyšly jí 2x gen.testy,které téměř jasně potrvzovaly Dow sy - podstoupila amniocentézu a výsledek byl negativní.Dnes má zdravého a krásného 4letého synáčka.

V tvém věku,Jani,je naprosto převažující pravděpodobnost, že bude tvé miminko zdravé - vykašli se na výsledky skutečně NESPOLEHLIVÝCH testů (a ani se ti nedivím,že další nechceš podstoupit) a netrap se s tím - nestojí to za to."Přeskoč" (ve vnímání) dobu stávajícího stavu a těš se na dobu,kdy už mimi bude na světě - já jsem se zaměřila do budoucnosti.Říkala jsem si třeba: tak v době,kdy budou dávat v TV to a to,už budu kojit :o)))... nebo při pohledu na expirační dobu sušenek - jé tak to budu už kupovat plíny... Možná ti můj přístup připadne úsměvný,ale mně to pomáhalo.
Přeji hodně zdravíčka!