Hazardérství

Hmmm, nevím, jezdím na kole skutečně denně, více "provozně" (tedy nákupy, cesty do a z práce, zařizování, na zahrádku, ale na návštěvu ba i na koncerty či do divadla.....) než rekreačně. Na malém městě je to nejrychlejčí možnost pohybu (mnohdy rychlejší, než auto - než vyjedeme ze dvora a než zaparkujeme je to na kole rychlejší.....
Na výlety jezdíme také, ale tak 2 - 3x do měsíce.
Z kola jsem za posledních 20 let spadla 2x - poprvé práve s 4 letou dcerou na sedačce - one se nějak prudce otočila, zrovna když jsem zatáčela a tím kolo rozkmitala a ono se mi podsmyklo. Malá "ťukla" stranou helmy do země, já měla sedřenou nohu na kterou jsem "brzdila" pád a předloktí na stejné straně. Ona odřená nebyl, jen se lekla. Podruhé jsem spadla s tou menší v bříšku - objížděla jsem pomalu jedoucí auto, které naráz bez blinkru zastvilo a ještě než úplně stálo, tak prudce otevřeli dveře do silnice. Bohužel právě v okamžiku, kdy jsem je předjížděla - jela jsem dost těsně, neboť v protisměru jelo další auto. Já měla odřená obě kolena a obě dlaně, skončila jsem na 4 - a mimísek dopadl dobře. Když jezdím s dítětem na sedačce (s hlemou, malá ukurtovaná) tak mne nikdo hazardérem nenazve, když mám mimíska v klokance tak ano. ale u první jsem nevěděla do 5. měsíce, že jsem těhotná a tak jsem jezdila a vůbec jsem neměla pocit, že riskuji.
Vzhledem k tomu, že jezdím cca 300 dní v roce denně, tak těch pádů zase tak moc nebylo.
Ono je v podstatě riskantní i vyjít n ulici..... když budu mít mimíska v klokance a někdo do mně vrazí (na kole, ale i v běhu) může mrněti taky ublížít.
Naštěstí se nám nic nestalo a holky jsou obě OK - a na kole jezdí už samy (a můžu se zase bát, kdo je sejme při bezohledné jízdě......)
S.