23.8.2011 10:01:01 Gavašetka
Já nevím,
článek je pěkný, první dvě části ohledně umírání a zrození se mi zdají být prožité a s určitým odstupem i nahlížené, moc pěkně napsané. Závěrečná část je o tom, že pro autorku je příliš čerstvá a příliš zraňující, je moc "in" a vůbec jí nezávidím. Ano, k "plnosti života" patří i pády a situace, kdy člověk opravdu neví, co je to nejlepší, jen se mi zdá, žd by možná stálo za to založit samostatné téma kolem manž. krize v diskusích, možná by sis, autorko, přečetla i nějaké ty inspirativní zkušenosti od ostatních.
Já jen dodám, že bych se v tom nechtěla plácat sama (byť i s podporou přátel), určitě bych vyhledala nějakou odbornou pomoc (manž. poradna, psychoterapeut), abych získala sílu, jiný náhled). Nejsem zastánkyní ukvapených rozhodnutí, ale nějak mám obavu, abys neuvízla na příliš dlouho v "meziprostoru", kdy jen trpíš a z posledních sil zvládáš roli "přítelkyně", aby neodešel definitivně.
Odpovědět