Re: Tělocvik

Také jsem tělocvik nesnášela, byla jsem na vše dost levá, neohebná, s míčem jsem si nerozuměla, běhání bylo utrpení. Často jsem slušnou známku dostala za snahu, aspoň že tak. Na pedagogické fakultě nám ukázali, že tělocvik může být i zábava, spousta her, soutěží, kolik různých sportů je a dají se s dětmi zkoušet - ne jen vybíjená jako na ZŠ a na SŠ pak volejbal. Tam mě tělocvik docela bavil, i když po nás chtěli výkony a zdaleka ne na všechno jsem měla. Sice Tv neučím, ale když supluju, snažím se to pro děti udělat hravě, vesele, tak, aby z toho měli radost. Ale mezi dětma jsou opravdu obrovské rozdíly. Někteří se neumí do míče strefit, chytit ho, jiní by obehráli i učitele. Zaujmout a přiměřeně zabavit všechny je tady docela těžké. A tělocvikáři by neměli zapomínat, že tělocvik je výchova, takže nás má vést k pohybu, ne být utrpením a ponižováním. Výkony každého by měly být sledovány individuálně - na podzim jsi 60m zaběhl za tento čas, na jaře ses o dvě vteřiny zlepšil.