Re: V článku byla nějaká dobrá macecha?

Podle mě je ta holka dost na hlavu a měla si ujasnit předem jestli ví do čeho jde a je ochotná do toho jít.Přítel má z minulého manželství syna i já je měla,ale nechali jsme na dětech rozhodnout se.Moji kluci byli mladší a příteli začli říkat "tati" po měsíci soužití a on to vzal bez toho,že by jim to vyčítal a já jim to zas nevymlouvala.Když chtějí můžou,proč ne???S přítelovým synem to tak jednoduchý nebylo.Bylo mu tehdy už 9 a stál na pokraji puberty a svůj názor si rozhodně nenechával pro sebe.Odhodlali jsme se ke společným prázdninám na chatě a vzali ho taky.To,že nejsem jeho matka mi dal "sežrat" po jednom dni,přičemž dva dny předtím než jsme na chatu přijeli trávil tím,že se mě snažil vytočit.Po třech dnech jsem ho měla plný zuby,ale nezazlívala a nevyčítala jsem mu to.Jeho matka měla svoje důvody,proč se s jeho otcem rozvedla,stejně jako já,proč jsem ho milovala.Rozvody můžou někdy vyvolávat deprese nebo zanechat jednoho zahořknout.
Stejný to bylo i v případě jeho mámy,který všichni dávali najevo,že si myslí,že tak tolerantního člověka už k sobě nenajde.A měli pravdu.Malýho zas její přístup ke mě nutil k tomu mě nesnášet předem.A tak zatím co na mě se tvářila mile za zády nás pomlouvala.Bylo třeba teda některý věci ujasnit.Tím prvním bylo to,že jsem příteli řekla,že si nepřeju,aby se ke mě jeho kluk choval jako nějaký spratek a aby si s ním sedl a probral některý témata a řekl mu v tom ohledu pravdu.Předně to,že návrh na rozvod podala chlapcova matka a ne táta.Řekli jsme mu narovinu,že já nejsem milenka kvůli který jeho a bývalku táta opustil a taky kdy a kde jsme se seznámili,což nevěděl.Vadilo mu,že moji kluci jeho tátovi říkají tati,protože měl pocit,že když nejni jejich táta,nemaj na to nárok.Vysvětlili jsme mu,že kluky jejich táta nevídá a kontaktuje je občas jednou za pár let a proto je pro ně přirozený,že tak říkají muži,který s náma žije a to je jeho táta.K jeho poznámce,že nejsem jeho máma jsem se postavila tak,že to má teda pravdu.Jasně jsem mu řekla,že sice nejsem jeho máma,ale pokud se ke mě bude chovat drze a hnusně,jsem ochotná mu klidně nařezat na zadek a nepochybuju,že jeho táta nebude mít nic proti nebo to nechám rovnou na něm.Ani jsem to nečekala,ale zabralo to a malej fakt zkrotl.Další věc,kterou jsme si ujasnili bylo oslovení.Já nebudu předstírat,že je pro mě bejt macechou cizího kluka lehký a dělat na něj ťuťu,ňuňu a říkat mu synku a on mi nemusí říkat mami,protože mámu má.Zůstali jsme teda u křestního jména a tátovi říká dál tati.Časem se naučil nežárlit na cizí kluky a na to,že i oni říkaj jeho tátovi: "tati".
Dnes spolu máme ještě dvě holčičky a je to v pohodě.Starší ségru oslovuje stejně jako ostatní jménem a to i před tátou.Se mnou si začal povídat napřed přes prostředníka,svýho tátu.Občas jsem přišla k počítači když si psali a povídali a pozdravila ho,zeptala se jak se má a podobně.Ze začátku to bylo utrpení,protože mi odpovídal ve stylu:"Dobrý" nebo "Normálně".Tak jeho táta konverzaci radši schodil.Lezl mi krkem,ale pak jsem jednou nadhodila sarkastickou poznámku,kterou nikdo nečekal a nejmíň asi on a jeho táta,ale reakce byla zvláštní.Překvapivě mi odpověděl.Myslím,že se tehdy bavil s tátou o technice a já řekla něco v tom smyslu,že tomu nerozumím.A on na to: "Já skvěle." Přišlo mi to od něj arogantní,tak mu říkám:"Aha,tak pán je Vševěd." Ani jsem nečekala,že mi odpoví,spíš že zavěsí a najednou z něj vypadlo:"Já se o techniku zajímám od 3 let a ty???" Vzala jsem to s klidem ledabyle a povídám mu: "Já asi 3 dni.Teda od tý doby,co táta serfuje na netu a pořád hledá nějakej monitor k počítači a ptá se mě,kterej bych chtěla." A začli jsme se smát.Ledy byly prolomený,najednou bylo od čeho se odpíchnout.Stačila jedna věta,abych zjistila,že ho baví odmala technika,který velmi dobře rozumí a pár rozhovorů s jeho tátou,který mi o něm vyprávěl.Přirozeně jsem se ho zeptala i na jeho ex.Jak byl na začátku proti mi něco vysvětlovat,tak teď to problém nebyl.Vyprávěl mi o jejich vztahu,o malým a já poslouchala.Občas jsem se zeptala,ale když jsem pak přišla k počítači příště a řekla malýmu: "Táta mi vyprávěl,že v počítačích jsi fakt dobrej",řekl mi na to ten drzej "klacek" jen: "No,to jsem,chceš snad poradit???"
Od tý doby si povídáme a poslední dobou nejen o technice,ale taky o filmech,o holkách,o tom,co vyváděli za opičárny s klukama a občas se pošťuchujem.Je to tak,že postupem času se mezi náma vztah uvolnil a dnes už není nic neobvyklýho,že si povídáme i bez jeho táty nebo třeba,že se mě zeptá na to,co si o tom myslím jako ženská.Občas mi třeba řekne ze srandy i "Řekni tátovi,že...." a já se smíchem přetlumočím vzkaz jeho tátovi na vedlejší židli.Odpověď typu :"No,počkej ty darebáku" podaná s úsměvem lehce prolomila ledy,který mi předtím přišly tuhý jako Mount Everest.A tak sami můžete vidět,že ani macecha nemusí bejt čarodějnice a může mít s nevlastníma dětma normální a hezkej vztah,i když jeho vybudování je složitější,protože začínáte s cizím a neznámým člověkem a to chce prostě svůj čas a člověk by to neměl vzdát.A i když nás jeho máma pomlouvá a nemá nás ráda,dali jsme malému čas,aby se na náš vztah a na vztah jeho mámy s jeho tátou podíval s odstupem v čase a zhodnotil si sám,jestli nebylo správný,že se jeho rodiče rozešli,protože by spolu nebyli šťastní,když si nerozumí.Myslím si,že právě to byl krok,který nám umožnil se sblížit a pochopit se,naučit se vzájemně respektovat se a tak máme dnes fungující rodinu.Nevím jestli budu dobrou macechou,ale už na začátku jsem se rozhodla,že to zkusím.Ne kvůli dětem,ne kvůli příteli nebo sobě,ale čistě proto,aby jednou mohlo existovat nějaké MY.