Re: Netradiční,ale pěkné

nemůžu říct že souhlasím se všemi názory, ale s jedním určitě:

"dětský kolektiv ve škole není přirozený". Bohužel fakt mi připadá že není, naopak že je čím dál tím zrůdnější. Asi jsem pod dojmem momentální situace jak ze 4. třídy dcery, tak z 1. třídy syna - v obou se řeší neustálé konflikty mezi dětmi (obvykle skupinka agresorů s 1 vůdcem), několikrát jsem byla svědkem té partičky z dceřiné třídy, jak umí záškodničit na blbé 100m cestě do/z jídelny - to je řevu, kopání, padání, házení tašek, šlapání po bundách, nadávek..... tohle že je přirozené???. Z dcery padají informace jako "dneska jsme se neučili příroďák, paní učitelka řešila Jirku a pak s ním šla do ředitelny....". Děti které se jakž takž vzdělávat chtějí/nechají jsou ve vleku událostí, kteří způsobují ti, jimž školní - tak zvané zdravé - prostředí dává jedinečnou záminku jak si získat svou partu a projevovat svůj vzdor (dítě uteče učitelce ihned po zazvonění ze třídy, aby si s ním nemohla promluvit atd). Naučit se pracovní návyky - v prostředí kde se jeden šprajcne a řekne "nebudu" - a nedělá nic..... to jde fakt těžko.

Byla bych pro, aby starost o základní vzdělání nenáležela státu (povinná školní DOCHÁZKA), ale na rodičích - zákonných zástupcích - ti by zvolili způsob jak dítě vzdělat (dát ho do nejrůznějších typů škol, učit doma, mít komunitní učební skupinu, soukromého učitele atd) , aby mohlo v určitém věku (asi za 1. a pak za 2. stupeň) vykonat nějakou zkoušku, kterou by se prokázalo, že má základní vzdělání. Pokud by nesplnilo, penalizovaní by byli rodiče - ti zodpovídají za svého potomka. Vadí mi, že jsou ke vzdělání děti vlastně nuceny, a ty které o to nijak nestojí, dokážou dost znepříjemnit život ostatním (dětem i dospělým), aniž by za to byly nějak postižitelné.