práce šlechtí!!!

Tento článek je kladivem na pracující matky! Vztah dítě-matce záleží přitom jen a jen na tom, jaká matka je (jestli jí uspokojuje jen a jen dítě, nebo jestli je v domácnosti nešťastná, jaký je její vztah k dítěti (jak se mu věnuje) a jaké je dítě (jestli snáší péči otce, babičky či dalších osob), a ne jestli pracuje, nebo ne.

Mluvím z vlastní zkušenosti - pracuji pět hodin denně od chvíle, kdy bylo dceři 11 měsíců. Manželovi jsem VŮBEC nemusela vysvětlovat, proč chci pracovat - sám svou práci miluje, takže mu nepřišlo divné, že chci pracovat. Sám si v práci zařídil služby tak, aby mohl dceru hlídat jedno až dvě dopoledne sám, zbytek týdne hlídala babička, v roce a půl začala dcerka chodit na tři hodiny do jeslí (vodí jí tam manžel).

Její psychika vůbec netrpí, je to šťastné, veselé a živé dítě. Naopak mi připadá, že se jí rozšířil svět - na světě není jen máma, ale i další lidé, kteří jí milují - naučila se díky tomu přistupovat ke každému z nás jinak, na každého z nás se těší, protože každý jí dáváme něco jiného, prostě jí obohacujeme.

Když jdu s dcerou na písek, jsem jedna z mála matek (někdy jediná), která nesedí na lavičce a nevypráví si s ostatními matkami a věnuje se dítěti - jsem totiž "společensky ukojená" z práce, a protože nejsem s dcerou dopoledne, chci si jí dosyta užít odpoledne - všimla jsem si, že ostatní matky na to nemají energii, když jsou pořád s dětmi a já jim to nezazlívám, asi bych byla také taková.

Práce prospívá i našemu vztahu - máme si s manželem stále o čem povídat - kromě zážitků s dcerou i historky z cest do práce a z práce samotné.

Takže - pokud máte svou práci ráda, a v práci chtějí a jsou dokonce ochotni vám vyjít vstříc se zmenšeným úvazkem, máte milujícího manžela, který chce pro vás to, co vy sama chcete pro sebe, tak nevidím důvod, proč nechodit do práce - naopak - je to obohacení pro všechny zúčastněné, pokud nemáte babičku, tak pro nějakou hlídací tetu:)

A co se týče názoru odborníků na nespolehlivost matky - pak by měla mýt celá generace vyrostlá v jeslích (v 60. a 70. letech) tenhle pocit - já i manžel jsme do jeslí chodili na celý den a o matkách si nic takového nemyslíme.