Re: Odpověď Mirce - nejen jí

Šárce děkuji za nabídku - ve čtvrtek jdeme k psychologovi - chlapovi, co byl na vojně u spojařů, podobně jako můj muž - třeba budeme mít úspěch.
Pokud jde o to, proč s mým mužem zůstávám - celá situace je opravdu složitá proto, že jsem měla od mala obrovské potíže s nohou a během mateřské dovolené jsem dostala zánět nervů. Takže původní příčina byla - aspoň podle všech zúčastněných - fyzická - vybočení přetížené páteře a následně dlouhodobě silné bolesti a nuceně užívaná analgetika. Ono, když vám někdo řekne, že nesmíte zvednout nic nad 3 kg a vy máte doma rizikového kojence s alergií na umělou výživu, a jste s ním sama (muže odmítli propustit z vojny s poukazem na to, že přece slouží v místě bydliště), tak je to problém, takže u nás to původně vypadalo, že vina je spíš u mě a teprve úraz, po kterém se záněty spravily, ale situace v rodině ne, ukázal na jiné rozložení potíží. U nás nešlo o zachování rodiny, ale u mě spíš o pocit, že ty ostatní vydírám svou nemocí. Jen pro ostatní - možná jsem kromě neurologů a ortopedů měla navštívit psychiatra nebo psychologa hned na začátku a nehledět na ujišťování typu "ale vy jste přece normální, paní inženýrko..."

Díky moc za podporu.