Jak se perou záclony

Připomínání přes počítač nám pomáhá doma v komunikaci. Netvrdím, že jsem zrovna líný, ale když mám něco udělat, je pro mne důležité, abych to udělal tehdy, když mám na to náladu a mám na to čas. Pokud je např. potřeba něco doma opravit, je pro mne mnohem lepší, když mi to manželka zadá do připomenutí a já si pak sám naplánuju, co kdy udělám. Počítač mi to připomene a já si pak podle toho třeba naplánuju program na víkend. Jinak by byl standardní postup ten, že manželka mi to řekne v nějakou nevhodnou dobu, kdy na to nemám ani čas ani náladu. Až ten čas a náladu mám, tak už si to ovšem dávno nepamatuju (a manželka taky ne) a pak jindy opět ve zcela nevhodnou dobu to schytám, že jsem to měl už před měsícem udělat a že na rodinu kašlu. Podobně to platí i opačně - já např. záclony neperu. Přitom je příjemné, že když si dávám do připomenutí to, že mám např. za 14 dní zavolat do servisu, zda je již hotová oprava, napíšu si tam rovnou i to telefonní číslo, eventuelně kam jsem si založil ten lísteček na opravu.
Co se týká nějaké zbytečné buzerace počítačem, ta se nekoná, protože jakožto programátor podnikových informačních systémů jsem naprogramoval náš domácí informační systém přesně na míru, takže jsou v něm opravdu jen samé potřebné věci a případné nedostatky není problém upravit. V našem případě neplatí, že kovářova kobyla chodí bosa.
Ovšem je pravda, že poskládat stejnou funkcionalitu z komerčního kancelářského software by asi byl problém, takže je naše využití počítače opravdu dost specifické.