Re: jedináček
Ja jsem jedinacek. Rekla bych - bohuzel- protoze jsem si sourozence a velkou rodinu vzdycky prala. Musim souhlasit s Miou; nikdo, ale opravdu nikdo v mem blizsim ani vzdalenejsim okoli si nemyslel, ze jsem byla/jsem rozmazlena. Zalezi proste na vychove; hodne taky na povaze ditete, ale je to opravdu HLAVNE na rodicich. Prijde samozrejme obdobi vzdoru, puberty, kdy jdou vstepovane hodnoty jaksi stranou nebo jsou proste ditetem vysmivane ci ignorovane; ovsem drive ci pozdeji stejne prijde vas potomek na to, ze smysl maji a vrati se k nim. I kdyz, vrati...ono je nikdy ZCELA neopustilo.
Odpovědět