Re: kojit nebo ne?

Díky, díky a ještě jednou díky! Jsem moc ráda, že nejsem jediná, která souhlasí s uvedeným článkem. Když jsem čekala malou, byla jsem přesvědčená a připravená, že budu kojit určitě prvních 6 měsíců. Těhotenství bylo bez problémů, porod proběhl taky dobře. Byla jsem šťastná, dcerka zdravá a i já zvládala první dny po porodu naprosto v pohodě. Jediné, co mi kazilo trochu náladu bylo čekání na mlíčko. Ovšem vzhledem k tomu, že moje mamka měla vždycky mléka nadbytek, mohla ho tenkrát rozdávat, nepředpokládala jsem, že v mém případě by to měl být problém. Bohužel vše bylo jinak. Ani třetí den se mi mléko neobjevilo a jelikož malá hodně zhubla musela být přikrmována mlíčkem od jiné maminky. Stále jsem čekala, že se mi prsa nalijou, byla jsem připravená na případnou bolest a moc jsem si přála, aby se už mlíko objevilo a já mohla dát svojí prinzecně to nejlepší. Asi čtvrtý den v porodnici ze mě sestřička vytáhla pár prvních kapek, byla jsem radostí bez sebe. Jenže má radost byla předčasná. Žádné nalití ani tvrdnutí prsou jsem nepociťovla, ke všemu jsem měla pořádně rozbolavěné a rozkousané bradavky. Mlíko se mi sice objevilo, ale opravdu ze mě šlo po kapkách, takže malá po každém kojení brečela hlady a to jsme jí kojila tak půl hodiny i dýl, ke všemu každé kojení se pro mě stalo noční můrou, brečela jsem bolestí kvůli těm bradavkám. Nakonec jsem v porodnici kvůli těmhle problémům zůstala šest dní. Jedna sestřička mi sice nabídla, že mě pustí domů a napíšou mi příkrmy, ale když jsem o tom zmínila při ranní vizitě, koukali na mě všichni jako na vraha. Přemluvili mě, abych ještě jeden den zůstala. Nemyslím si, že by to k něčemu bylo. Naštěstí mě podpořili moji rodiče a kdyby mi mamka nekoupila kloboučky na kojení, trpěla bych dál. Odcházela jsem tedy z porodnice k radosti všech s dcerkou plně kojenou. První dny doma byly těžké. Malá po každém kojení brečela hlady, první noc probrečela celé tři hodiny a my oba s manželem jsme byli nešťastní a bezradní. čekala jsem na pondělí, kdy dorazila dětská doktorka, že se s ní poradím o příkrmech, i když se mi do toho vůbec nechtělo, čekala jsem, že mě opět zavrhne jako matku, co svému dítěti nechce dopřát mateřské mléko. Naštěstí doktorka byla normální a prohlásila, že mám kojit jen 15minut a zbytek mám dávat umělé mlíčko. Takže jsme koupili Nutrilon a začali dávat pít z lahvičky. Holčička vypadala hned spokojenější. Do dneška kojím a přikrmuji, ale vůbec pochybuji, že ze mě malá nějaké mlíko dostane. Zkoušela jsem odstříkavat, ale každou kapku ze sebe doslova ždímu. Nikdy by mě nenapadlo, že budu mít s kojením takovéhle problémy. Když ale dnes pročítám různé články v časopisech, kde vychvalují kojení až do nebes, tak mám pořád pocit, že jsem někde něco udělala špatně, že jsem to třeba neměla hned vzdát. Možná že bych byla schopná kojit, ale znamenalo by to krmit alespoň hodinu a určitě několikrát za den a noc. Dovedu si představit, jak bych vypadala. Nevyspalá a protivná, myslím, že tohle za to tedy nestojí. Proč nikde nepíšou, že je zrovna tak důležité, jak se cítí matka ? Mám pocit, že dnešní doba pohlíží na dítě jako na něco skoro posvátného, ale nikoho nezajímá, co prožívají maminky. Docela mě rozčiluje, jak všude propagují kojení jako to nejlepší a jediné a že se tím zamezí nemocem apod. A že to není to jediné, to už nikde nenapíšou. Třeba moje švagrová, odkojila obě svoje děti, i když s problémama, jenže jinak je chovala jak skleníkové květinky, děti nesměli na sluníčko, pořád chodili nabalený a byli zavřený v panelákovým bytě. Výsledek - neustále byli nemocný, kašel, chřipky apod. A k čemu bylo kojení ? On je to totiž jen jeden stupínek a rozhodně to není to jediný, co naše děti ochrání. Svoje dítě miluju a samozřejmě chci pro něj to nejlepší. Moc mě mrzí, že jsem ho nemohla kojit, ale proto přeci nejsem špatná matka. Přála bych si, aby tohle začali brát autoři článků a porodnice a členové Laktační ligy taky v potaz. Proto jsem vážně ráda, že jsem našla tenhle článek a na něj reagující ohlasy. Vím, že v tom nejsem sama a jsem za to moc vděčná. Takže ještě jednou díky. Mějte se všichni moc krásně ! A ať vám děťátka dělají jen samou radost !