Jaké to je být dulou v Podkrkonoší

Ahoj moje kolegyňko,
měla jsem radost, když se objevil článek od Tebe na Rodině. Jsi trochu smutná z toho, že jsi sama na Ostravsku. Ale neboj, časem se to změní. Mně naopak po zahájení kurzů pro duly dělalo jakési potěšení to, že jsme takto rozeseté po republice. Je to užitečnější, když jsme (i když zatím po jedné) na různých místech a můžeme nejen pomáhat maminám, ale také spolu s maminami pomalu měnit porodnice i jinde k lepšímu a přibližovat je takovému typu, jaká je např. ve Vrchlabí. Investice do takové změny není ve financích, ale v lidech. Po naší společné exkurzi ve Vrchlabí jsem se tam dostala jako dula s maminou za dva týdny potom. Ta atmosféra je úžasná ne pouze pro maminu. I já jako dula jsem se tam cítila příjemně. Ta trpělivost bez mezí, úcta a ohleduplnost k ženě, která se rozhodla právě tam přivést na svět nového človíčka - to všechno přece nic nestojí. Mě jako dulu tam přijali s naprostou samozřejmostí. Bylo to mé přání už od začátku našeho kurzu se tam jednou jako dula dostat a splnilo se mně až téměř po roce. Těším se na každý další doprovod. Byla to totiž nádherná spolupráce bez toho, abychom se předem jakkoli domlouvali. Tam prostě chápou, že dula není nějakou konkurencí porodní asistentce, ale velkou pomocnicí a jistotou, že s rodičkou je někdo nepřetržitě. Viděli také to, že dula si hledí své práce a nedělá to, co jí nepřísluší - totiž že nemluví do práce porodní asistentce, natož pak lékařům. Toto píšu žáměrně, protože doufám, že Rodinu pročítají také některé asistentky a třeba vycítí, jak dobré bude, až nás dul bude víc na více místech republiky. Vím, že si na nás teprve zvykají. Stejné to ale bylo v případech, kdy začínali do porodnic chodit partneři rodících žen. Dnes už námitky nejsou. Stejné to časem bude i s námi dulami.
Přeji těm maminkách, které se rozhodnou pro doprovod duly, aby svá miminka přivedly na svět v pohodě a podle svých představ a jejich dula aby jim byla tou správnou oporou. Radost a pohodu všem přeje Naďa