ANO, ANO, ANO!!!

Vzpomínám si, jak jsme si před třemi lety přivezli dceru na Štědrý den domů. V porodnici jsme byly čtyři dny, takže to největší předvánoční finišování jsem jaksi nestihla. Dárky jsme rozbalovali o půl desáté, protože se obaloval kapr, zdobil stromek, chystala vánoční tabule, do toho jsem kojila, přebalovala, chovala,... Manžel a moje maminka pomáhali (vlastně to skoro všechno udělali sami) a já jim za to byla vděčná. Snažila jsem se jen tak nečinně nesedět, ale nešlo to. Přesto to byly krásné Vánoce, na které jen tak nezapomeneme.