2.2.2006 18:49:50 Markéta
Re: Moje rada pro všechny - nejen k domácímu násilí
Ahojky, Dano, vyrážíš mi skoro dech. Nečekala bych, žer si tu někdo troufne takhle přímo otevřít duchovní souvislousti s utrpením v životě.Já tu knížku dobře znám a nejen ji, i spoustu další duchovní literatury a věnuji se této oblasti už hezkých pár let. Vím přesně o čem mluvíš,nezmiňovala jsem se o tom z toho důvodu, že velmi dobře vím, jak provinile se každá ztrápená žena cítí a přidávat jí bolest ještě tvrzením, že si za vše může sama, je k zbláznění. Navíc, i to je mnohem ošemetnější, je pravda, že často jde o karmické zážitky a zkušenosti,ale někdy je to i jinak. V každém případě je vždy potřeba dojít k uvědomění, že jsme nádherné plnohodnotné lidské bytosti, které si zaslouží lásku a štěstí. A jestli je možné situaci zvládnout odpuštěním, super, jestli pomůže reciproční chování, tedy já se změním a na tebe to zapůsobí tak, že se taky začneš měnit, taky super. Ale někdy opravdu zbývá jediné, přiznat si, že cesta ke štěstí a lásce je cestou od násilného a hrubého partnera. A v tom případě žena VŽDY POTŘEBUJE POMOC. Vím, že souhlasíš, a že máš na mysli, aby žena důvěřovala vyššímu vedení, které, když ho dokáže následovat, ať vede kamkoliv, jí včas ve správnou chvíli a na správném místě poskytne tu pravou pomoc, to, co bude zrovna potřeba...Přesto, nebo právě proto je součástí tohoto procesu a zákonnitostí i nutnost dojít k uvědomění, že na všemožnou pomoc a podporu mají maminky s dětmi právo, že potřebují klid, podmínky, které jim i dětem vyhovují, přizpůsobení požadavkům společnosti jejich potřebám, ne naopak. Dokud k tomuto posunu ve vědomí nedojde, budou ženy šikanovány a vláčeny za to,že se rozhodly z utrpení odejít. Já sama jsem byla vystavena tak obrovskému útlaku a strádání, že o tom tady teď raději nechci psát, a byla jsem tak dokonale zakonzervovaná v pasti, která neměla řešení, že bych to nikomu nepřála. Jediné, na co jsem ze všech sil myslela bylo, abych ustála děti, přežila a pak, jednou, až to situace aspoň trochu dovolí, se z toho všeho vyhrabala, vzpamatovala a dala do pořádku. Mně se to povedlo, ale nevrátila bych zpátky ani vteřinu a možná je dost takových, kterým se to nezdaří.Naučila jsem se spoustu léčitelských technik, umím pracovat s energiemi, někdy vidím věci, které se stanou a v současné době jsem se dostala co se týká léčení a práce s nejvyššími energiemi až na vrchol. Ale dřina to byla strašná, opravdu strašná.A proto teď vím, že je potřeba účinně zapracovat na vědomí celé společnosti, na celkovém přístupu k nejslabším a nejzranitelnějším členům společnosti a ne to nechávat na silách jednotlivých maminek,ať si to zvládnou, jak umí...Měli bychom si navzájem pomáhat a nebýt lhostejní. Fráze, že si každý může za všechno sám, může být (a leckdy je) je obyčejný alibismus. Bez ohledu na minulé hříchy a nevyřešené vztahy má na pomoc právo každý. Jsi super, že jsi s tím přišla, jen tak, klíďo píďo...pááááááááááááááá Markéta
Odpovědět