Re: Pro Henri, Šárku a vlastně všechny ostatní...

Mila Petro a ostatni diskutujici,

Petro, samozrejme ze tehotna zena muze byt velice produktivni, vetsina zen si sve pracovni zavazky plni, jak uz jsem psala.
Moje dilema je tohle: I ty jsi psala ve svem prispevku, ze "Máte dítě nemocné - musíte si to prostě zařídit, my po vás chceme pouze práci". A co kdyz si to nezaridis a praci neudelas, co mam pak ja jako zamestnavatel udelat? Tvuj pracovni vypadek byl z vaznych duvodu, ale prace neni udelana, se vsemi dusledky tohoto faktu. Jak by si se zachovala ty jako zamestnavatel? Co kdyz se to stane podruhe, potreti, podesate (ze stejneho, vazneho duvodu), co pak? To je prave muj problem; ja se samozrejme s moji tehotnou zamestnankyni na ukolech domluvim a doufam, ze je bude plnit ( jeste dodavam, ze jsem velice opatrna na sve chovani k ni, aby nemela pocit, ze jsem si ji a priori zaradila). Ale co kdyz je nebude moci splnit,ze zdravotnich duvodu, jednou, dvakrat, desetkrat? Mam penize jeste na jedno jedine misto, mam byt ten sef, co nespravedlive vyradi resume vsech zen? Co kdyz prijmu mladou zenu, ona po par mesicich otehotni a nebude moci, ze zdravotnich duvodu, udelat praci? To pak budeme na dlazbe vsechny.

Vsem ostatnim: respektuji vase nazory a chapu vase rozhorceni.
Sve prispevky jsem psala proto, abych se podelila o zkusenost i z druhe strany (a mozna i dostala nejakou radu, jak moji situaci resit). To totiz neni vubec tak lehke muset jako zamestnavatel tyto veci rozhodovat.
Ja se na jedne strane se po jedine zkusenosti chystam udelat presne to, co jsem donedavna tak odsuzovala. Na druhe strane za splneni pracovnich ukolu me skupiny zodpovidam ja, a dalsi vypadek v produktivite si uz dovolit nesmim, to bychom sli (sly) ke dnu vsichni. A tohle je profesionalni a lidsky konflikt a dilema, ktere se ted snazim resit.