Re: Nočníkování - motivace?
Tohle mi něco připomíná. Poté, co syn přestal během dvou dnů nosit plínky (ve dvou letech a dvou měsících), bez větších problémů chodil na záchod (nočník nějak přeskočil a trošku mu přišel na chuť až později). Ale vykakat se do nočníku? Ani za nic! To trvalo hodně dlouho, nic na něj neplatilo - prosby, přemlouvání - prostě nic. Hledala jsem nějakou motivaci - nejlíp se nám osvědčilo, že za každé úspěšné vyčůrání na záchod si běžel nalepit do koupelny na pračku maličký obrázek - samolepku. To zabíralo líp něz jakékoliv sladkosti, nebo tak, do toho jsem se ani pouštět nechtěla. A jak jsme vyzráli na bobek? Jednak to asi chtělo čas, ale trochu zabralo nalákat ho - pojď to zkusit na záchod, budeme spolu poslouchat, jestli to tam udělá "žbluňk", jo? To bylo jásání, když to žbluňklo! Dnes nám na památku zůstala pračka zamaskovaná spoustou samolepek - neměla jsem to srdce je doteď sundat....
Odpovědět