Vy je nedáváte do školky?!
Příspěvek o dvojčatech sedí prakticky ve všem, co autorka zmiňuje a doporučuje, vč. nedorozumnění s babičkami, a "hlídání" volného času rodičů navzájem. Nevím, zda v předchozích příspěvcích byla zmínka o návštěvě předškolního (vč. jeselského) zařízení, ale mám k tomu drobnou poznámku. Poslední dobou totiž stále častěji slýchám: "Ty vaše děti jsou takové šikovné a samostatné, ale vždyť jste říkala že je
nedáváte do školky?!" Jsem maminkou pětiletého Luka a dvojvaječných dvojčat - Jonáše a Bereniky, kterým budou v létě tři roky. Bydlíme v menší vesnici, asi 30 km od Prahy. Trošku mne mrzí, že většina maminek je stále přesvědčena, že školka je pro děti do 5 let to nejlepší, a že je dětem lépe v kolektivu "kamarádů" než mezi sourozenci v rodinném kruhu. Tím, že jsou všechny tři děti většinu dne spolu, učí se spolu komunikovat, spolupracovat, a dvojčata jsou tak nucena okolnostmi vystupovat a jednat samostatně - víceméně se chovají jako tři sourozenci, nikoli jako starší bratr versus dvojčata (na rozdíl od maminek z okolí, jejichž dvojčata navštěvující MŠ bývají uzavřenější a více odkázána jedno na druhé). Kromě toho jsou pro mne jedinečnou zpětnou vazbou ve výchovném působení na ně, vím, co je trápí, co zajímá.
Možná, že otázka volby předškolního zařízení není pouze před rodiči dvojčat tak důležitá, někteří rodiče jsou přesvědčeni, že jinou volbu nemají, každý dává přednost něčemu jinému. Ať už se rozhodnete jakkoli, určitě si i při pracovním vytížení nechejte pro každého vašeho tvorečka tolik času, kolik je to jen možné (u dvojvaječných dvojčat bývá většinou jedno průbojnější na úkor druhého). Všechny děti jsou skvělé a jedinečné, a když navíc víte, jaké věci je zajímají, co je baví, ale co je také dokáže pěkně potrápit, dokážete je připravit na zvládání nejedné perné chvilky.
Odpovědět