Princ a chuďas - znám to!

Rozhodla jsem se, že se s vámi podělím o osobní zkušenost, kterou mi zrovna minulý týden uštědřila moje 8letá dcera. Máme ještě holčičky - šestiletá dvojčátka a tak se velmi často potýkáme s podobnými problémy. Snažíme se ale o to, aby měly možnost se účastnit akcí pořádaných školou či školkou. Rodinný rozpočet zatíží i 100 nebo 200 korun, takže co se týká třeba oblečení, pořizuje se velmi rozumně a střídmě. Je jasné, že se nemůžou srovnávat s dětmi, jejichž rodiče pracují v zahraničí nebo podnikají. Nemyslím si v žádném případě, že by chodily nějak zvlášť špatně nebo nemoderně oblékané.
A právě minulý týden při buzení byla první věta této starší holčičky okamžitě po probuzení: "Mami, já nemůžu vydržet, když má někdo lepší oblečení než já". Nevím, jestli moje reakce byla adekvátní nebo ne, ale jediné, nač jsem se zmohla, byla odpověď v tom smyslu, že vždycky bude někdo, kdo bude mít lepší oblečení, to ale v životě není nejdůležitější. Důležité je, co má člověk v srdci a v hlavě a krásné značkové oblečení ještě není zárukou toho, že jeho nositel bude v životě šťastný. Že to pozná, až bude starší, ale zatím ať si na to zvykne.
Je fakt, že mě potom hrozně mrzelo co mi řekla. Myslím si, že v dnešní době jsou tyhle finanční rozdíly mezi lidmi nepříjemné, ale pro děti přímo deprimující. Nevím, jestli je to v ní, nebo naší výchovou a nebo je jen dítětem naší doby, vnímajícím citlivě všechny rozdíly, které dnešní život přináší.