Re: Ustupovat detskemu NE?

Lucko, ja myslim, ze to delas dobre.
Premyslis o tom, a zaroven, kdyz je pro tebe neco dulezite, tak na tom trvas (treba na tom myti). Taky mam negativistickeho chlapecka (to snad je vekem). Kdyz proste neco povazuji za dulezite (v mem pripade je to treba mit boticky v botniku - mame mikropredsin), tak na tom proste trvam a neustale opakuji "uklid si boty". On mi pokazde odpovi neco jineho - napr. kdo bydli nad nami, co rika ta znacka na boticce apod.. ale tak po trech mych opakovanich to vykona.
Ja vim, ze to takhle nejde delat se vsim (to bych se umluvila), ale to co povazuji za dulezite takto provadim. Uz jsem tady jednou psala, ze deti stejne poznaji, kdy museji poslechnout (asi zabarveni hlasu dava najevo, jak je to pro nas dulezite) a kdy se na to muzou vykaslat, protoze to vyzadujeme jen proto, ze si myslime, ze se to ma v dane chvili vyzadovat.
Jsem proste pro prirozenost - kazdy mame sve priority a na tech bychom si meli trvat.