Na tom přece není nic divného :o)

Už kdysi dávno jsme se s přítelem shodli na tom, že s dítětem zůstane doma jeden z nás, podle okolností. Není tedy pevně určené, kdo to bude. Dřív jsem měla pocit, že bych chodila do práce já a přítel by zůstal doma, teď se to zase překlopilo na druhou stranu. Možná je u nás ještě pořád netradiční, když doma zůstane muž, ale kolem sebe vidím, že už to není zase tak výjimečné. Nejsme to jenom my, ale i naši přátelé, kteří se teď o miminko pokouší. Ona vydělává 3x tolik, co on, proto chce pokračovat v práci.