Císařské řezy ve Šternberku

Rodila jsem 2x ve Šternberku císařským řezem s celkou narkózou z mé indikace. V roce 2004 a 2010. V roce 2004 to byl už můj druhý císařský řez (první jsem absolvovala v Hradci Králové) a mé zkušenosti z hradecké nemocnice byli hodně negativní. Ve Šternberku to bylo úplně jiné. Vždy jsem nastoupila den předem a prodělala všechny procedúry před operací, musím říci, že s jemným přístupem sestřiček bylo snesitelné i klyzma. Sestřičky i lékaři byli velmi vstřícní, příjemní a profesionální. V roce 2004 mělo miminko špatný vstup do života - 3 minuty kříšení a pak rychlý transport do FN Olomouc. Byla jsem vyděšená, když mi po probuzení z narkozy sdělili, že miminko musí na dětské resuscitační oddělení do Olomouce a že už pro něj přijeli. Partner se mnou vůbec v porodnici nebyl a já myslela, že to nepřežiju. Byla tam ale porodní asistentka, která se mnou mluvila a nenechala mne samotnou. Za pár minut se objevil primář dětského oddělení a za ním dva mužíci v červeném s inkubátorem na vozíku a přivezli mi ukázat miminko před cestou do Olomouce. Pak jsem ležela na pooperačním oddělení a 2x denně mi chodil primář dětského oddělení sdělovat novinky o miminku. Pátý den jsem mohla domů. Maminky mají strach, že malé nemocnice nezvládnou tak dobře pěči o miminko, které nemělo ten nejlepší vstup do života, ale ve Šternberku byla péče výborná. V letošním roce se mi narodil zdravý klučina. Manžel se mnou nebyl pouze na operačním sále. Po vrácení na pokoj šestinedělí mi přinesli miminko, což bylo necelé tři hodiny po porodu. (např. ve velkých nemocnicích Vás "šoupnou" na JIP a miminko dostanete až druhý den) Sestřičky mi ho první den nosily a od druhého dne odpoledne mi malého nechaly na pokoji, jen si ho braly, abych si mohla odpočinout a na noc, když jsem se ještě nemohla moc hýbat a necítila se dobře. Přišly si pro mrňouska i v jednu v noci a naopak, když jsem si ho chtěla vzít k sobě ve 3h ráno, nebyl to žádný problém. Měla jsem nadstandartní pokoj a manžel, když chtěl, s námi mohl trávit celé dny i noci. Propustili nás domů 5.den. Jediným negativem byla strava - byla dobrá, ale snídaně, oběd a malá večeře, bylo pro kojící maminy málo. Ale to je taková maličkost, která se dá díky tatínkům a prarodičům dobře napravit. Na personál gynekologicko-porodnického a novorozeneckého oddělení nedám dopustit. Po třetím císařském řezu mohu stále oblékat bikiny a jizvička se krásně zahojila.