Já a Děčínská porodnice

Po prvé jsem rodila 2.8.2000, Terka přišla na svět plánovaným císařem, protože měla špatnou polohu. Celý personál byl moc fajn, ale rozepsat se chci o druhém porodu, termín kterého byl stanoven na 21.1.2007. Jenomže, v říjnu 2006 mi MUDr.śedivý při kontrole řekl, že budu muset do nemocnice, prý se chci rozrodit. A tak jsem 25.10. nastoupila k ležení (hlavou dolů a nohama nahoru) na porodnické oddělení, protože dole na gynekologii nebylo místo. Ležela jsem tam do 10.12.2006 a musím říct, že sestry i lékaři byli skvělí. Nebylo to jenom dobrý den a nashledanou, ale snažili se, aby bylo maminkám co nejlépe, a já se tam cítila opravdu dobře. Moc jím za to děkuji. Nakonec jsem trošku přenášela a tak se porod vyvolával. Vlastně jsem ve svých 38 letech rodila normálně poprvé a mám na porod ty nejkrásnější vspomínky. Porodní asistentky - skvělé, MUDr.Gindl - perfektní a u porodu byla i moje kamarádka, manžel neměl odvahu. Rodila jsem v polosedě a doktor říkal, že porod byl těžký, ale velice rychlý. Martinka měla 51cm a 3680g. Celou noc před tím jsem nespala, protože vedle na pokoji byla maminka, která bolest snášela hůř a tak nešlo, takže jsem neměla moc síly a ke konci mu musela sestřička pomoct, ale kdybych se měla znovu rozhodovat, kam rodit - jedině Děčín. Asi jsem měla štěstí na lidi, ale je to tak. Vůbec nelituji, naopak.
Moc děkuji celému personálu Děčínské porodnice.

P.S. Zažila jsem oba porody, jednoznačně u mně vyhrál ten přirozený. Nedivím se pani primářce, že je spíš pro ně, ale nemělo by se zacházet do krajností.