| Ariana 2 dcery | •
 |
(25.8.2005 11:30:43)
Mám dvě dcery.Starší 4 roky mladší 1 rok.Starší Sabinku jsem v Olomouci nerodila,no a dá se říct že tu druhou taky ne i když se tam narodit měla.Takže budu psát zkušenosti až s druhým porodem.Mladší Andrianku mě ve FN na porodním udržovali ve 35 týdnu.Jelikož jsem zdravotní sestra,tak se ke mě chovali všichni mile.Až na ten stres který jsem tam prožívala,neboť odvedle z pokojů se ozývaly nářeky maminek,no a pak to šťastné:Máte holčičku,nebo chlapečka,no a já s kapačkou v ruce jsem tohle musela snášet celé,dlouhé,nekonečné 3 dny.Až pak mě přemístili o patro níž na gynekologii.Pak mě propustili domů a čekala až ten můj den příjde.konečně přišlo mé očekávání a den před mým termínem mi 5.45 ráno praskla voda.Neměla jsem žádné bolesti,prostě jsem se chystala s manželem na odjezd.Jenže v tu chvíli na mě přišly takové ztahy,že odvoz autem byl v tu chvíli nemožný.Asi 6.15 tedy volal manžel 155 neboť už jsem cítila že hlavička jde ven.V 6.30 volal znovu kde jsou,neboť nebydlíme daleko.V ten okamžik to musel položit a jít mi pomoct s porodem.6.31 se malá narodila.Porozená v ložnici a mým manželem.Pupeční šňůru jsme nestříhali,neboť v ten moment ani nevím jestli by muj muž nějaké nůžky a šňůrku našel a navíc vše bylo nesterilní.sanitka dorazila až 10 min.po narození!!!jejich první slovabyly,jak jsme šikovní,že jsme to tak zvládli,ale to jetli je vše v pořádku,nebo jak vše probíhalo,to se nezmínili,ani slůvkem.Jen malou odsáli.Neměli ani inkubátor,ani zateplovací deku prostě nic.Takže jsem si ji musela dát do zavinovačky..Placentu mi porodit doma odmítli to prý až v porodnici.já v tom stresu nemyslela na nic jiného jak na to,aby byla malinká v pořádku!Bydlíme ve čtyř poschoďovém paneláku kde není výtah,no a úplně na hoře.Oni neměli ani nosítka prostě nic,takže já s placentou v břiše a s nechutnýma bolestma-neboť placenta chtěla ven-musela sejít všechny patra.Malá byla podchlazená,takže putovala hned do inkubátoru.Já trpěla bolestma celý týden a taky jsem měla problém aby se mi stáhla děloha,protože placentu jsem měla v břiše víc jak 15 min.Takže takovou zkušenost mám spíše se záchrankou.Malá je naštěstí v pořádku,už je to pěkný ďáblík,no a manžel ten se z toho vzpamatovával pěkně dlouho.
Co mám ale zkušenost z porodnice,tak jsem si říkala,že jsem i nakonec ráda že jsem porodila doma.
V březnu jsem byla s kamarádkou u porodu a řeknu vám,nevěřila jsem.Kamarádka měla celkem velké bolesti,sestru jsem pořád musela volat já,přitom tu noc se vůbec nerodilo,kromě kamarádky.Kdyby tam byla sama,tak si nezmáčkne ani tlačítko,protože měla fakt bolesti.sestra chodila co půl hodiny.taky jí říkala jak krásně dýchá,že je už tak na 9 cm ale prý je to pořád málo,tak kamarádka v křečích držela to mrně i když ji obdivuju,že to teda vydržela držet.Ráno se měnila služba.Do pokoje vpadla porodní asistentka a začala:Co tady řvete jako kůň,vy už jste měla mít dávno odrozený,tak začněte tlačit.No a když jí to moc nešlo,tak jí řekla,až začne normálně tlačit,jako člověk tak ať ji zavoláme.Tak jsme se do toho pustily samy.nakonec jsem ji zavolala až byla hlavička skoro venku.Konečně se po 6 hodinách narodila malá Sára.Byla dost přidušená,vůbec ji nemohli rozdýchat.Když jsem to volala jejímu manželovi,který byl zrovna mimo město,tak mě slyšel doktor,jak mu říkám,že je malá přidušená ale jinak snad v pořádku,tak mě tak jako jistil,že vůbec přidušená nebyla,jen ji nemohli rozdýchat..Tak nevím co jsem si o tom měla myslet.Já jsem mu ale jistě potvrdila,že přidušená je,neboť ani neplakala,nedýchala,hned ji dávali kyslík a byla celá modrá.Tak se mu to moc nelíbilo..no ale to mě vůbec nevadí.Opravdu mě překvapil,jejich přístup k té rodičce,že se někteří chovají jako k dobytku.A jaký je můj názor:Ono si dnes člověk nevybere,všude je něco,ale pokud bych měla ještě rodit,tak určitě ne v Olomouci.Nějak se mi to tam zprotivilo..
|
| personál porodního sálu FN Olomouc | •
|
(4.1.2006 13:34:03)
Vážená paní, Evo , přečetli jsme si Váš příspěvek, v němž popisujete své zážitky z porodu, který jste absolvovala doma, z transportu do porodnice a následně z porodu své kamarádky cca o 9 měsíců později.
Uvádíte, že Vám v 5:45 odtekla plodová voda a v 6:31 jste porodila doma za asistence manžela. Sanitka, kterou Váš manžel volal, dorazila dle Vašeho sdělení až 10minut po narození dítěte. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o trestuhodnou nedbalost, nezájem a liknavost převozové služby.
Bohužel jste, pravděpodobně nedopatřením, zapomněla uvést, že Váš manžel telefonoval do porodnice již kolem 22:00 hodiny a poté , co službu konající porodní asistence popsal váš stav a Vaše potíže, byl jasně instruován, aby Vás dopravil, nebo nechal dopravit do porodnice. U tohoto telefonátu byli přítomni 3 svědci. Není nám známo z jakého důvodu jste vyčkávali až do časných ranních hodin. To patrně víte jen Vy sama, nicméně ve světle těchto skutečností již rozhodně nelze hovořit o nezájmu a liknavosti převozové služby. Spíše se nabízí otázka, zda na situaci, která nastala nenesete rozhodující podíl viny Vy sama a zda na těchto stránkách pouze neočerňujete zdravotníky, kteří svoji práci odvedli tak, jak měli. Důvod, pro který tak činíte, znáte zřejmě také jen Vy.
Píšete, že v porodnici jste byla přijata vlídně jen proto, že jste zdravotní sestra. Je vskutku zarážející, s jakou samozřejmostí předpokládáte, že na vlídné zacházení v nemocnici má nárok pouze zdravotník. Skoro se nabízí otázka, zda nehodnotíte druhé lidi podle sebe, a zda jste tento přístup k pacientům neuplatnovala Vy sama, v době kdy jste / zřejmě velmi krátce/ ve zdravotnictví sama pracovala. Ubezpečujeme Vás i všechny, kdo čtou tyto řádky, že svou práci vykonáváme velmi rádi a to, jak k ní přistupujeme nezávísí na profesi, nastávající maminky, která k nám právě přišla rodit.
Pokud jde o Vaše zážitky při porodu Vaší kamarádky:
Píšete, že při brance otevřené na 9cm " musela mrňe držet v sobě přestože měla velké křeče" . Nikdo z nás, nevidí rád v bolestech druhého člověka, ale bohužel 9cm je na tlačení opravdu málo. Způsob, jakým prezentujete své názory na možnost " držet rodící se dítě v sobě" , svědčí o mizivých znalostech fyziologie porodu. U těhotné, která nemá patřičné vzdělání v oboru zdravotnictví by se to určitě dalo pochopit, ale u osoby, která zde prezentuje, že je zdravotní sestra, považujeme tuto neznalost spíše za ostudnou.
K Vašemu sdělení o porodní asistence, která měla říct: "Co tady řvete jako kůň" , chceme uvést jen to, že se jedná o lež.
Píšete, že "se někteří chovají k rodičce jako k dobytku". Nevíme, co přesně rozumíte touto formulací, ale trofáme si říct , že kdo se chová pěkně a láskyplně k dobytku, chová se stejným způsobem i k lidem a naopak. Jde totiž pouze o to , jaký má kdo vztah k živým tvorům jako takovým. Možná by stálo za zamyšlení, jaký vztah máte a jak se k dobytku, potažmo k lidem chováte Vy sama.
s pozdravem personál porodního sálu FN Olomouc
|
| Pet,Maty(04),Adámek(06) | 
|
(4.1.2006 14:19:47)
V olomoucké porodnici jsem rodila v březnu 2004 a na jejich služby si nemůžu stěžovat naprosto v ničem, všichni Dr., porodní asistentky a následně i na oddělení šestinedělí byli naprosto fantastičtí. Porod jsem neměla jednoduchý, alespoň pro mě, a všichni se chovali slušně a zacházeli se mnou jako s rovným člověkem. Proto nevěřím, že zmiňovaná paní měla problémy. Druhé dítko čekám v červenci a zní to asi hloupě, ale do olomoucké porodnice se budu těšit.
Tímto skoro s dvouletým zpožděním děkuji celému personálu.
|
|
| Martina syn 2,5 roku, druhý syn v bříšku | •
|
(6.1.2006 22:44:13)
Dobrý den,
jsem moc ráda, že jste reagovali na příspěvek paní Ariany, který mě docela vyděsil. Prvního syna jsem rodila v Praze, teď bydlím v Olomouci a tudíž jsem rozhodnutá rodit blízko svého bydliště. Po přečtení příspěvku paní Ariany jsem ze všeho měla smíšené pocity.
Těším se na shledání s Vámi a doufám, že bude probíhat vše bez komplikací a společně se budeme těšit novorozenému tvorečku!
Zdraví
Martina z Olomouce
|
|
| Pavla Burešová | •
|
(15.3.2006 16:14:53)
Dobrý den,
asi 15 roků jsem pracovala ve zdravotnictví, prošla jsem i Fakultní nemocnicí a Porodnicko- gynek. klinikou v Olomouci. Nyní jsem navázala na své zkušenosti a pracuji opět v pomáhající profesi, tentokrát v sociálních službách. Náhodou jsem se dostala na tyto internetové stránky. Po přečtení této odpovědi,jsem se vyděsila a musím reagovat.
Nevěřím, že tak profesionální tým porodních asistentek pracujících ve Fakultní nemocnici v Olomouci by dokázal takovým způsobem odpovědět matce, která rodila na jejich pracovišti. Jsem zděšena odpovědí i údaji, které někdo, skrývající se za personál dal na webovou stránku.(zachovávat mlčenlivost už neplatí?)
Odpověď na mě zapůsobila jako oko za oko, zub za zub......
S pozdravem
Mgr. Pavla Burešová
|
| Jarka | •
|
(9.5.2006 13:22:04)
Paní Burešová, po přečtení vaší odpovědi musím také reagovat. Já věřím, že je personál z olomoucké porodnice schopný odepsat tak, jak odepsal. Když jsem vykonávala praxi na porodním sálem, několikrát jsem se setkala s tím, že personál mezi sebou hanil rodičky, mluvil o nich krajně neslušně a na přímo k nim se choval naprosto neprofesionálně. Také jsem byla svědkem toho, jak lékař sestrám předčítal negaivní příspěvky z těchto stránek a pak se jim bujaře smáli přes celé oddělení. Asi nejsou schopni se nad sebou zamyslet a snažit se o nápravu. Závěrem, všichni tam nejsou stejní, ale špína padá na všechny.
|
| Brona | •
|
(10.5.2006 10:39:16)
Nemůžu nereagovat, jak jsem psala v předchozích příspěvcích teprve miminko čekám, ale již nyní rodí moje kamarádky, známé z porodního kurzu,... a musím jen doplnit informace od nich. Personál na porodním sále je bezvadný, ale dětské sestry jsou prý hrozné. Nejedna maminka brečela jak se k ní dětské sestry chovaly. Jsou nepříjemné, neochotné, na pokoj nepříjdou co je den dlouhý, a když už se za nimi vydáte sami, totálně vás sjednou. Věřím, že některé maminky mají i dobré zkušenosti, protože zase platí pravidlo, že to nejsou všechny. Tak že přeji jen a jen dobré zkušenosti.
|
|
|
|
|
| Martina Auffahrtová | •
|
(7.6.2006 13:22:18)
Dobrý den všem,
občas si na Rodině něco přečtu, ale málokdy mi zbývá čas se k diskuzím připojit. Když ale teď čtu diskuzi kolem porodnice v Olomouci, tak mi to opravdu nedá. Některé příspěvky mě úplně nadzvedly ze židle. Neumím si to vysvětlit, nejspíš jsem rodila úplně jinde, než některé přispivatelky. Chápu, že mohly mít do jisté míry smůlu. Všichni jsme jenom lidé a i lékaři a sestry můžou být přepracovaní nebo jiným způsobem v nepohodě, a i když je neprofesionální toto přenášet na pacientky nebo to jakkoliv před nimi ventilovat, stát se to může. Já jsem rodila v srpnu 2004. Vzhledem k tomu, že jsme čekali dvojčátka a těhotenství neprobíhalo zrovna ideálně, jsem byla cca v 26. týdnu těhotenství přijata do FN Olomouc. V podstatě šlo o to ležet "na špalkách" a být pod neustálým dohledem. I když se mi to zpočátku moc nelíbilo (doma je doma a bylo mi hrozně smutno po manželovi), tak teď vím, že to bylo to nejlepší řešení pro mě i pro miminka. Rodila jsem ve 34. týdnu císařským řezem, protože se u mě ,bohužel, rozvinul Help-syndrom, který, jak jsem později zjistila mohl ohrozit nejen život mých dětí, ale i můj. Kdybych byla doma, vím určitě, že bych to, co se s mým tělem dělo naprosto podcenila a dopadlo by to kdovíjak. Během těch cca 2 měsíců, co jsem strávila v olomoucké porodnici, jsem ležela kromě šestinedělí snad na všech odděleních, včetně porodních sálů, kde jsem ležela skoro týden. Myslím si, že jsem během té doby přišla do styku s velkou většinou personálu, který tam pracuje a opravdu si NA NIKOHO!!! nemůžu ani v nejmenším stěžovat. Všichni byli skvělí, milí, profesionální a já i přes všechny nepříjemnosti, které moje těhotenství a porod provázely vzpomínám na tohle období mého života moc ráda a s úsměvem. Vzhledem k tomu, že jsem rodila císařem nemůžu posoudit přístup a postupy u běžného porodu. Taky nemůžu posoudit přístup dětských sestřiček k maminkám, které porodily normálně a v termínu pokud se kojení týká. Moje děti byly poměrně dlouho v inkubátoru a tyhle radosti se nám bohužel vyhly. Sestřičkám na novorozenecké JIP a na Intermediálu však nemůžu nic jiného než poděkovat za perfektní péči o moje děti i za vstřícný přístup k nám rodičům. Stejně tak všem ostatním lékařům a sestrám, kteří se o mě vzorně starali patří můj velký dík. Opravdu nechápu, že já mám s touto porodnicí tak dobrou zkušenost a jiné maminky tu píší to, co tu píší...
|
| broňa | •
|
(12.6.2006 9:57:17)
Dne 2.6.2006 v 16:35 hod. se mi narodila císařským řezem dcera Nikolka :-) tudíž mohu již napsat svůj vlastní zážitek z porodnice v Olomouci. Personál na porodním a na šestinedělí byl super a patří jim za to velký dík. Zato personál na novorozeneckém je hrozný (jsou tam naštěstí i výjimky). Nejhorší zkušenost mám s paní doktorkou Zaoralovou (dětská lékařka), která mi hned po příjezdu z JIP oznámila drsným neprofesionálním způsobem, ještě než jsem vůbec viděla své miminko (před ostatní maminkou na pokoji a sestřičkami, že moje dcera je asi postižená, že se musí dělat genetické testy, atd.). Celý pobyt v nemocnici jsem trnula hrůzou a ani jednu noc jsem nespala. Po týdnu pekla jsem se dověděla z výsledků, že je vše naštěsí v pořádku :-))) Myslím, že takové obvynění z tak závažného onemocenění by neměla konstatovat doktorka jen podle toho jak miminko vypadá po porodu. Všem maminkám přeji ať se jím toto nikdy nestane. Šťastná maminka Nikolky, Broňa
|
| Jana, | •
|
(13.6.2006 14:33:54)
Chtela bych reagovat na tento prispevek, lezela jsem s maminkou Nikolky na gynekol.JIP a presne si pamatuji,kdyz ji detska lekarka, jejiz jmeno jsme neslysela byla informovat o miminku, snazila se ji uklidnit, ze vse bude v poradku, ale ze se jeste musi provest nejake testy. Nebylo to urcite nijak nevybiravým zpusobem! Opakovane se maminky ptala, zda chce neco vysvetlit!
|
| Broňa | •
|
(14.6.2006 11:24:51)
Milá Jano,
jsem ráda za tvůj příspěvek, ale po narkoze si opravdu nic nepamatuji, ani to, že za mnou byla nějaká p. doktorka. Já mluvím o zkušenosti už na pokoji na šestinedělí. Pro mě, až tam ,to byla nová zpráva. Bohužel tam to bylo tak jak jsem popsala. Prostě záleží jen na lidech. Všichni mi radí, abych si na níže uvedenou lékařku stěžovala, ale nemyslím, že bych si tím nějak pomohla. Možná snad, aby se to již nikdy neopakovalo u jiné maminky? ... Broňa
|
| Jana | •
|
(15.6.2006 6:51:36)
Mila Brono,
Dekuji za odpoved, ale ja bych mozna videla i problem v tom, ze dana p.doktorka, jejiz chovani se ti nelibilo si jiz mohla myslet,ze jsi byla drive informovana a tudiz to neni pro tebe nova informace.Potom se da tezko posoudit.Osobne Dr.Zaoralovou neznam, ale slysela jsem, ze je to dobra a profesionalni lekarka, tak mi pripada zvlastni,ze by se takto zachovala, ale chapu, ze pokud to tak opravdu bylo, tak je to drsne.Nejhorsi je, ze kdyz je clovek po narkoze, opravdu si toho moc nepamatuje, ale s lekarem,ktery ho prijde informovat se bavi uplne normalni a adekvatne odpovida a tady myslim vznikl problem:-) Preji tobe i Nikolce hodne zdravi! Jana
|
| alice | •
|
(31.8.2006 17:31:40)
Žádná dr. Zaoralová na por. gym. klice nepracuje tak si nevymýšlejte.
|
|
|
|
| Olga F. | •
|
(26.7.2006 22:34:23)
Víš, ono jde asi o to, že existuje něco jako lékařské tajemství, a že je opravdu přinejmenším nevhodné sdělovat takovou věc před jinými lidmi ....
|
| Broňa | •
|
(4.8.2006 17:59:12)
Jde také o to, že je tam cedule jako kráva Baby friendly hospital a malou mi vůbec nepřivezli jednak ukázat a hlavně přiložit k prsu. Krmili ji z láhve, no ještě, že jsem na tom nebyla po psychické stránce dobře, asi bych vypěnila. Celý pobyt v porodnici jsem ji neměla na pokoji, jen poslední den přes den. To se pak má budovat vztah matky s dítětem ... ještě, že jsem neposlechla rady, abych kojila jen 2 x denně, to bych nekojila dodnes. Když si na to vzpomenu, chce se mi brečet... příště asi do Olomouce nepůjdu. Ostatním přeji příjemnější zážitky s novorozeneckým odd. Broňa
|
|
|
|
| Míša, Honzík3, Lucie3/06 | 
|
(12.7.2006 23:42:55)
V Olomouci jsem rodila 2x a to vždy císařským řezem. V roce 2003 a letos v březnu. první porod byl naprosto úžasný. Všechno skvěle fungovalo, nastoupila jsem o den dříve, aby mi udělali klystýr atd., přišla také anestezioložka a osobně se se mnou domluvila na druhu anestezie, vyvětlila mi všechny druhy, pro a proti. Já jsem si vybrala spinální a byla jsem velice spokojena. Druhý den jsem v 8 ráno nastoupila na sál. Všichni byli moc fajn, odpověděli mi všechny moje všetečné otázky a jak bude porod probíhat. Celý porod jsem prokecela s lékaři i personálem a bylo to fakt super:o)) I na šestinědělí to bylo všechno v pohodě. Jenom mi mimi přinesli na kojení až 2. den. Ale kojila jsem 19 měsíců.
letos v březnu už to tak růžové nebylo. Měla jsem nastopit v úterý a porod měl být ve středu. Ve středu ráno mi lékař řekl, že bohužel už není místo (byla to předem plánovaná operace a byla jsem zapsána v operačním plánu na ten den), tudíž budu rodit ve čtvrtek.No, nadšená jsem nebyla, ale co se dá dělat. Ve čtvrtek ráno, kdy už jsem byla připravená a nervozní jak sáňky v létě, mi doktor sdělil, že dneska se taky nic nebude konat, že stávkují anesteziologové (ha ha), takže v pátek určitě půjdu jako první hned ráno. No, hned ráno to nebylo, ale aspoň jsem nemusela čekat další týden. Na sál mě doprovodila super sestřička z odd. gynekologie. Pak už jsem viděla jenom kyselé ksichty. Na operačním lůžku už mi anestezioložka málem dala celkovou anestezii, i když jsem chtěla spinální, strašně se divila, paní co rodila prý také měla celkovou. Ještě, že té paní neřezali nohu, protože když jí, tak proč mě taky ne, že:)) ...dál už raději pokračovat nebudu...
Na šestinedělí už to bylo v klidu, sestřičky byli fajn, jenom dětské sestry by mohly být trochu ochotnější.Ještě mě trochu zaráží, že je Olomouc Baby friendly hospital. Na kojení mi mimi přinesly až 24 hodin po porodu.
Ale naštěstí jsem zase pochodující mlíkárna.
P.S. Na pokoji jsem ležela se slečnou, které dělali císaře o den dříve, měla ho sice naplánovaný až na další týden, ale volala ji známa doktorka z porodnice, že se uvolnilo místo. Docela by mě zajímalo,kdo ji dělal anestezii, když anesteziologové stávkovali?! Tlačenka funguje všude:o((
... omlouvám se za případné chyby. Pakliže se nějaké objeví, doufám, že nepovedou k další bezpředmětné diskusi...
|
|
|
| Petra P. | •
|
(8.8.2006 13:11:06)
Ahojky...tak to tu pročítám...a zjišťuju, že jsme se asi v porodnici potkávaly...ležela jsem tam celé září a pamatuju si několik maminek co ležely na špalkách a čekaly dvojčátka. Pořád mě strašili, že porodím v září a malej se nám nakonec narodil v listopadu a to porod vyvolávali týden po termínu, bohužel jsme taky skončili císařem, nějak to nešlo.Petra.
|
|
|
|
malého jsem měla hned u sebe a v podstatě pár hodin po porodu jsem i věděla, že malý má vrozenou srdeční vadu a doktor mi to i na sono vše ukázal a vysvětlil. V Praze v Motole kam jsme po týdnu hned jeli byly i maminky co se o srdeční vadě dětiček dozvěděli až po 3 měsících a to zcela náhodně při běžné kontrole u dětského lékaře. Poporodní péče o miminka i o mě byla na vysoké úrovni.
V její náručí
Koncert orchestru lidových nástrojůPlzeň-město 
Letní slavnosti staré hudbyPraha 1 
Slavnost ovocných knedlíkůBenešov 
Korále z klokočíChrudim 
Čochtanova TřeboňJindřichův Hradec 
Koncert orchestru lidových nástrojů
Letní slavnosti staré hudby
Slavnost ovocných knedlíků
Korále z klokočí
Čochtanova Třeboň
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)