Odpovědˇ pro Laru.

Ahoj Laro,měla jsem stejný problém také v tolika letech se svou dcerou,hlavně tatati.Mám v rodině zdravotníky,takže nemusím vyprávět...Pořád jsem četla,zkoumala,nechtěla jsem žádné rady.Nakonec jsem zašla za hodnou paní log.,kterou znám od dětství.A jaké to bylo milé zjištění.Mluvila s dcerou 2 minuty a hned jí poslala si hrát.Mluvila se mnou.Ptala se jak to vypadá doma,jestli na ní nespěcháme atd.Navíc mě slyšela,jak já rychle mluvím a tím to také bylo.Jsem ráda,že na to přišla hned na 1. návštěvě.Napsala mi do sešitu rady,to bylo v pondělí a říkala mi,že příští návštěvu bude Karin hezky mluvit,pokud to dodržíme.Hlavně manžel,který pořád někde spěchá.Vše psala s !!!Dodrželi jsem to,mluvit pomalu jako roboti...jsem moc ráda.A opravdu příští pondělí mluvila Karin hezky a to dodnes.Přeji hodně štěstí.A ještě chci podotknout,že to je této věkové skupině dětí naprosto fyziologické,to jsou slova paní doktorky.A to tatati popsala,jako fixaci na tatínka a to mohu potvrdit.