moje zkušenost

Dobrý den..nejspíše Vám v tomhle těžkém rozhodnutí úplně neporadím, ale třeba alespoň trochu pomůže moje čerstvá zkušenost právě s vytržením nosní mandle. Synovi je 5 let a často býval nemocný, neustále zahleněný a unudlený. Dětská doktorka nás poslala na ORL, kde zjistili, že mu mandle utlačuje sluchovod a že skoro neslyší. Doporučili vytržení. Bránili jsme se tomu 2 roky, mezitím jsme mu nechali udělat autovakcinu, kterou bral přes půl roku, ale k zlepšení nedošlo. V noci chrápal, chroptěl, vysmrkat mu pořádně nešlo, přitom
zahleněný byl šíleně..došlo i k zhoršení chování jak neslyšel. Byl nepozorny, nesoustředěný, nereagoval na zvuky ve středních hodnotách..na běžnou mluvu, takže neposlouchal a vypadal nevychovaně..trpěl tim on ale i okolí. Tak jsme se odhodlali a v rijnu jsme byli v motole na zákroku. Vytržení nosní mandle a propíchnutí bubínků a vyčištění od nahromadené tekutiny v uších, kde ji bylo prý hodně. .proto mu do pravého ouška dali grometu - trubička ktera je přímo v bubínku vyrovnává tlak a zároveň skrz ji může tekutina vytekat z ouška ven. V jeho případě mu nejvíc ulevilo to odsátí tekutiny, co se sluchu týče. Slyší lépe, pro nás bezne zvuky on teprv nově poznával. Byl z toho ale spíše vystraseny, zacpaval si ouška a doted rika ze by byl radši zase hluchý. Ale je fakt, že od te doby marodil jen jednou a nosánek má nesrovnatelně lepší. Hleny ho tak netrápí a i lépe cítí a jinak vnímá chuť. Takže si myslím, že výsledek je znát a že jsme udělali dobře. Není se ceho bát a když má prcek takovýhle problémy, nevidim důvod proč se toho bát. Ublížit mu to nemůže, ale jen pomoct tak přeji hodně štěstí při rozhodování a při léčbě. .