Ahoj, chtěla bych ti napsat naši zkušenost. Náš vnuk jako malý VŮBEC nemluvil. Byli jsme ochuzeni o dětské žvatlání, žádné grrrr, koja koja, kedle kedle.. atd. Jeho rodiče byli klidní a nevadilo jim to. Když se mu blížily 3 roky, začala jsem vyšilovat. Obvodní dětská mi začala tvrdit, že asi špatně slyší. Nevěřila jsem. Slyšel dobře, rozuměl všemu co jsme po něm chtěli, dokonce jsem ho posílala do spížky pro hladkou mouku, nebo hrubou.. a přinesl vždycky to, co jsem po něm chtěla. Po doktorech jsem začala tedy chodit s malým já. Byli jsme odesláni k odbornému foniatrovi do krajského města. Konstatoval, že kluk slyší a odeslal nás na kliniku k vyšetření Bera. Lékař mě u vyš. nechal, protože malý byl plačtivý a bál se. Musela jsem slíbit že se ani nepohnu, nepromluvím. Malému jsem to tak vysvětlila, položila svoji ruku na jeho bříško a sfinga proti mně je hadra.
Dítěti dal pan doktor všelijaké drátky, nebo co, na hlavičku, a na jakémsi jakoby mixážním pultě pouštěl impulzy různé intenzity. Přístroj zapisoval odezvu mozku. Po skončení vyšetření jsem očekávala jasný verdikt: Bude/nebude mluvit. To jsem se nedozvěděla, pan doktor mi řekl, že s největší pravděpodobností mluvit bude a laicky, abych rozuměla, mi to vysvětlil nějak tak, že někdy je mezi těmi vlákénky v mozku skulinka a impulz musí přeskočit. Vlákénka buď dorostou, nebo tak něco, že je třeba čekat. Chlapec dovršil 3 roky a nic se nezměnilo. Pořád nám prstíkem ukazoval co chce s jeho ééé. Pak mi někdo poradil: Pořiďte mu chlupaté zvířátko. Ihned jsme koupili štěňátko. Jenže nepromyšleně vlčáčka. Ten byl za 2 měsíce větší než klouče a zůstal na dvorku. Spása: dostali jsme koťátko. S ním si hrál pořád, hladil ho, vozil v náklaďáku atd. Pořád nemluvil!!! A teď to přijde. Malý seděl v křesílku na terásce, kotě na klíně, hladil ho, já v kuchyni za balkonovými dveřmi jsem málem omdlela. Kluk kotěti vykládal! "Micinko, neboj, já ti dám masíčko, pojedeme autem atd." Žádné mama, tata, bába, koko. Prostě ihned celé věty! Jakoby měl v hlavě computer, kde si všechno ukládal a teď zmáčkl čudlík. Samozřejmě, že ale logopedicky špatně. Vždyť si vůbec necvičil mluvidla a měl všechno ztuhlé, chodili jsme několik let na logopedii. Bude mu 20, studuje ekonomii. Úplný happy end to není, řečová vada mu trochu zůstala.(Vadí to jen mně, já jsem na všechny patlaly vysazená, no a mám to doma
. Vinu na tom má sám - byl a je líný jazyk procvičovat, neudělá jazykem korýtko, nezašklebí ústa, neumí pískat. Takže moderátor z něj nebude, učitel také ne. Ale MLUVÍ. Moje rada: zvířátko, které může mít pořád v bytě! Držím pěsti!!