Re: Noční spánek

Tak tohle znám.To samé jsem si užila s dcerou do 10měsíců,kdy jsem už řekla dost.A jak píše Dáša tvrdě nechat ať se vybrečí i když ti puká srdce.Trvalo nám to 14 dní,každý večer řev po dobu 2hod.,z televize nic nebylo a ještě jsem se bála,že na mne pošlou sousedi sociálku.Chodila jsem v prodlužujících se intervalech a to 5min.,5,10,10,15,15,20,20,25..dokud neusnula.Vždy jsem ji pohladila,utřela nosánek,podívala do plínky,uložila,ale pozor nikdy nebrat do náruče.Když se nám to podařilo jásali jsme,ale pak onemocněla a dost a to byli zase noce a po uzdravení jsme museli najet zas na novo.A pak to vydrželo 3 měsíce. A pak se začala budit v noci každou hodinu a náhodou jsem přišla na to,že když s ní nespíme v ložnici je klid.Začali jsme spát v obýváku(já se sice moc nevyspala,protože mi to nedalo a chodila jsem ji často kontrolovat)a šlo to.Po 10 dnech jsme se opět přestěhovali do ložnice a zatim máme klid již 3 měsíce.Přeji hodně síly,štěstí a výdrže.Nevzdávat se.