Re: velký problém

Milá Míšo,
přečetla jsem si tvůj dotaz a musím říci,že s tebou soucítím.
Mám už sice 38 let a dvě holčičky (11+4roky), a naštěstí fajn manžela.
Ve svých 17 letech jsem zažila něco obdobného,i když ne úplně stejného.
Měla jsem před maturitou a táta nám sdělil,že odchází. Byla jsem z toho vyjevená i brácha,kterému bylo tehdy 12 let .Naši se nikdy nehádali.Táta prostě jen řekl "zamiloval jsem se" a odešel od maminky a od nás. Maminka se trápila tajně.(Před námi neplakala, nikdy na něho nenadávala, i dodnes někdy říká,že tátu nechápe,že odešel. Ten to mimochodem,když k nám přijede na návštěvu říká také, že udělal velký nesmysl,když maminku a nás opustil.Maminka zhubla v té době asi 20 kg.Byla to hrůza. Časem se rány "trochu zacelí".
Zajděte si s maminkou do cukrárny , nebo připravte si něco dobrého doma, v klidu rozeberte, jestli má smysl,aby se maminka trápila, jestli ji to prostě stojí za to, aby se trápila kvůli příteli, když už se natrápila dost s tatínkem.Maminka by se měla už smát a ne plakat (Pak asi nezlob se,že to říkám, asi za to takový vztah nestojí).Maminka potřebuje "povzbudit a podržet" a v tom ,by ji ten nový přítel měl především pomáhat. Všechno by měli řešit v klidu, protože to teď maminka především potřebuje.A k tvému bráchovi-myslím,že za pár dní se vrátí sám. Pozná,že u tatínka,který Vás opoustil to zřejmě nebude to pravé ořechové. Myslím,že by sis měla s bráškou promluvit a říci mu,že byste měli držet při sobě ať se z toho všeho maminka dostane a bude zas dobře.Možná bys mu měla říci, že on je teď vlastně ve vaší rodině ten mužský nejdůležitější element a že defakto ,jako by nahrazoval tatínka a měl by být mamince oporou.
Já vím, je to těžké. Je to hlavně o komunikaci mezi lidmi, o porozumění, o toleranci, o vztahu.
Vím, že psaním ti moc nepomůžu, ale aspoň teď víš, že nejsi sama, kdo má nebo měl takový problém.

Přeji ti Míšo hodně štěstí a úspěchů v životě.
Uvidíš časem se vše vyřeší a bude pohoda - musí být!!! Měj se moc krásně
Alena