Re: Nechutenstvo, odmietanie jedla

Dobrý den.
Můj syn začal trpět nechutenstvím snad už v posledních měsících těhotenství, kdy přestal přibývat na váze, zatímco já jsem byla nucena panem doktorem přibrat ještě navíc několik zbytečných kg. Narodil se s nízkou porodní váhou 2,67kg. Problémy s kojením, dokrmování odsátým mlékem v lahvi, pokud nestačilo pak kojeneckým mlékem /Beba/. Od 5. měsíce jsme museli přecházet na pevnou stravu, protože přestal přijímat mléko v jakékoliv podobě. Do 1 roku jsem nebyla schopna ho nakrmit lžičkou, neustále se bránil. Nyní mu je 2,5 roku a problémy s jídlem pokračují. Střídají se u něho dny, kdy odmítá jíst cokoliv (kromě jogurtů nebo pije ještě kojenecké mléko z lahve), se dny, kdy jí "normálně". Osvědčilo se mi zavést pevný režim dne s pravidelnými intervaly na jídlo. Hlavně pro mne to byla "buzerace", ale pomáhalo to. Střídáme pohybové aktivity s těmi klidnějšími. Ovšem kdykoliv do našeho režimu zasáhne něco nečekaného, nového, problémy s nechutenstvím se vrací. Např. návštěva babičky, víkendy mimo domov, přítomnost manžela, který jinak tráví dny v práci - to vše znamená, že dítě nechce jíst. S televizí to dělám tak, že slíbím pohádky, až se nají. Pokud jsem s ním sama, troufnu si ho trochu nechat vyhladovět. Jen musím podotknout, že osvědčené rady typu: "až bude mít hlad, tak se nají" u nás nefungovaly. Pokud jsem najela na tuto tvrdou metodu, končilo to u nás i několikahodinovým pláčem a ještě více tvrdošíjnějším odmítáním jídla. Po několika dnech, kdy začal i ztrácet na váze, jsem tuto metodu vzdala. Souhlasím s tím, že tento problém je spíše psychický. Když má syn "dobrou náladu", jíme v klidu, já sama jsem v klidu, dostatečně se před tím vyřádil při hře nebo při cvičení, tak podávané jídlo sní a není ani vybíravý. Pokud má kolem sebe hodně rušivých podnětů (TV, návštěva, hračky) nebo odběhnu např. k telefonu, prostě se nenají.
Úplně Vás chápu a držím Vám palce. Přežít tu dobu než získáte jistotu, že ono samo přežije, je velice těžké. Sama se utěšuji nadějí, že jednou začne normálně jíst, říkat si, kdy má hlad. Jediné co Vám můžu doporučit z vlastní zkušenosti, je pravidelný režim a nenutit, nehrozit. Jestli to bude fungovat i Vám, to opravdu nevím.
Hodně štěstí.
Pavlína