muž v depresích-rozpad rodiny

Dobrý den.Náš vztah je krátký (1rok,8měsíců) ale přesto to bylo tak silné a tak krásné,že jsme si nechali syna a dnes je mu 7 měsíců.Vlastně jsme i velmi mladí mě je 21 a manželovi 23,ale na dítě jsme se strašně těšili.Náš vztah byl neotřesitelný!!!!To myslím vážně zapadli jsme do sebe jako puzzle.Těhotenství jsme si tak užívali,že nemohlo být lépe.Porodu jsem se nebála,jen jsem nevěděla do čeho jdu.Manžel byl u toho,když se Matyáš narodil.Nesnáší krev (lidskou)a i přesto tam byl,aby mě držel za ruku.Když se vracel s dítětem v náručí viděl mě jak jsem roztříhaná,roztrhaná,placenta podemnou a přesto to ustál byl při mě.Naše rodina fungovala dál a pořád krásně o 5 měsíců později jsme se vzali.6.5 2006 jsme si řekli své ano,tak trochu pod tlakem,pro manžela. 8.5 začlo peklo na zemi a trvá do tedˇ.Manžel se změnil,vzal si hodně práce,aby s námi nemusel být doma a když měl náhodou po 9 dnech volno(pracuje od 9-23) tak ho celé prospal.Je šéfkuchař,takže mu i domů pořád někdo volal,že neví,co a jak.Na nás doma jenom řval s semnou se pořád hádal.On ty hádky vyvolával a pak začal chodit po barech a opíjet se se spolupracovníkami.Já jsem na všechno byla úplně sama.Byla jsem na něj tak hodná!!!!Kupovala jsem mu ty nejlepší sušenky žehlila mu prala(pak už si začal prát v práci) nosila mu každý den domů čerstvě natočený pivo a to jsem chodila pro něj večer,aby bylo opravdu čerstvé(vždycky jsem si říkala,že tohle dělat nikdy nebudu!!!!) Tak strašně moc jsem ho milovala.Večer jsem na něj občas počkala a chtěla jsem mu říct,co všechno Matýsek už umí.Seřval mě,že na mě nemá náladu,že ho akorád vytáčim a že se mě o to nikdo neprosil a že o to nestojí.Řekl,že se s semnou chce rozvést,že s semnou nevydrží v jedné místnosti,že mě nemiluje a že ho nepřitahuji a že mě povede!!!! Vyhodila jsem ho,jednoho krásného rána,kdy můj pohár přetekl,tak jsem ho vyhodila z minuty na minutu.Zbalila jsem mu kufr a dala před barák.Odešel k rodičům.Když na něj rodiče zatlačili a řekli,že domů ho nevemou,svěřl se jim!NÉ mě,ale jim!!!!! Je sám,nemá žádné kamarády,má strašně práce,v práci mu dělají naschváli,zaměstnavatel neplatí tak jak má,máme dluh a nemůže se prý podívat na ženskou,prý od toho porodu má takový blok a nemůže se uvolnit a mít plnohodnotný sex.Má prostě poporodní trauma místo mě.Týden bydlel u nich a tedˇ je zpádky.Je vše ve starých kolejí,nenavidí mě.Vyvolává hádky o nesmyslech,nadáváme si už i před klukem.Večer,když mi nebylo dobře a zvracela jsem každých 5 minut měla jsem křeče v břiše,se zbalil a odjel si zahulit do hospody a pak se vrátil jako by nic.Nenávidím ho,nesnášim ho,líbidlo v sexu jenom předstírám.Chci se nechat rozvést.Jen se s tim bojim jít ven...Manžel půjde v září navštívit psycholožku,ovšem nevím,jesli na něj počkám.Spíš ne a toho se bojím....