Re: co mám dělat???

Milá Katko.
Pí. Elen neví co po ní chceš.Nezažila tolik ponižujících dní-kdy přijde táta dnes a denně opilej,strach z čekání jaký dnes přijde-jakou bude mít v opilosti náladu-neví co to je žít denně ve strachu s opilcem.Já ano.Je mi dnes 44 let a žila jsem s alkoholikem/táta/do svích 21 let.Zapomeň na E55 je to špatný příklad.Nikdy nedovol abys klesla tak hluboko- abys jednou řekla já to dělám kůli tátovy.Ne i přes všechno co zažíváš dokonči školu to je teť tvoje priorita to je to co budeš ve svém životě potřebovat a dokonce víc než otce který ti nepodá pomocnou ruku a ty budeš se vším bojovt sama.Mamince pomáhej co nejvíc můžeš./myslím že z toho vztahu taky není nadšená/ale určitě pro tebe dělá vše co si myslí že je nejlíp.Nezapomeň že ona je taky tátova oběť.To že si se vrátila domů protože jsi musela /alespoň tak jsi to napsala/vyplívá z toho že nejsi plnoletá a finančně samostatná.Bohužel v tomhle výhružky tvé matky mají i právnický podtext.Pozor na to.Proto bych byla ráda kdybys dodělala školu,a až žačneš být finančně nezávislá na svích rodičích /věř mi vím o čem mluvím takhle jsem se zachovala já/,odejdeš sama nebo tě tvůj táta ze dne na den vyhodí.Možnost že se tvůj táta změní v to já nevěřím.Můj táta zemřel v 73 letech a já ho neviděla střízlivého.JESTLY MÁŠMCHU´t prosím napiš.ALENA.