Re: účelové chování
Máme obdobné a ještě mnohem horší zkušenosti. Naší adoptované holčičce bude letos třicet a má sama dvě děti.
Měla obdobný start, jako ta Vaše, než jsme ji dostali, šla z ruky do ruky, z jedné rodiny byla vrácena do dětského domova jako nezvladatelná. Ráda upoutávala pozornost nevhodným způsobem. Ráda ze sebe dělala chudinku a využívala situace. Vnímala, že ji máme rádi, jen když jsme se kvůli ní trápili.
Jediné, co pomohlo, bylo, že jsme jí dali důvěru, že svůj život sama zvládne.
Kvůli chování naší dcerky jsem se přestala trápit, když jsem viděla krásné obrazy pokroucených stromů od malířky Talaváňové. Uvědomila jsem si, že máme tendenci žádat jen rovné zdravé stromy, jen správné chování, ale život je fajn i když je pestrý.
Naše dcerka je jako ohňostroj, je nádherné se na ni dívat z dálky, ale z blízka zraňuje.
Je šťastná, že nás má a my jí dáváme svobodu, toleranci, obdiv a lásku.
Do jejího života už nezasahujeme a ani se nenecháváme vtáhovat do problémů, které si i nadále vytváří. Jsou chvíle, kdy je to opravdu těžké, ale zoceluje nás to.
Odpovědět