marika,2dcery | •
|
(28.9.2006 22:53:23) Hanko, mám podobnou tchýni(a náš společný vztah) a mám pocit že i podobnou povahu jako ty.(holky 3,5 a 1rok) Pravda je,že jsem dospěla k podobnému názoru který zazněl v odpovědi-tj.nechat babičku(tj.tchýni)si užít svou roli babičky a nestresovat se stím,že cpe do dcery tuny sladkostí(i když já se snažím stravovat děti zdravěji),že dceru oblíkne vždy když je u nich do pro mě naprosto nevkusných oblečků a učeše jí účes ala mopslík, pak se s ní promenáduje po známých atd....no, je to její vnučka a babičky asi opravdu mohou trochu rozmazlovat(i když potom doma týden trvá než se vše vrátí do normálních kolejí).Takže jsem takto vždy na těch několik dnů co jsme u nich byli(později už dcera i sama) slevila ze svých zásad a vše bylo relativně dobré.Samozřejmě se od počátku stavím na zadní, pokud tchýně prosazuje své vzorce výchovy oproti našim a říká nám,že jsme divní a přecitlivělí a že ona své děti vychovávala tak a tak a taky to přežily, atd. Důležité je odělit prostě podstatné od nepodstatného. Já jsem ovšem taky radši pokud si tchýně s tchánem dítě užijí a já u toho být nemusím, ale beru to tak že jsme s tchyní natolik jiné krevní skupiny že prostě nemusím být s ní dlouhodobě pod jednou střechou, i když jsem se vždy snažila a stále snažím nějak vycházet.Manžela mrzí že nechci k jeho rodičům moc jezdit, ale myslím že je to oboustranné utrpení(já vs.tchýně).Když už se zdálo,že se náš vztah konečně ustálil a vše je vyjasněno, přivezla mi tchyně dceru z týdenního pobytu u nich s naušničkami v uších(ačkoli věděla,že si to s manželem nepřejem-prosazovala to od jejího narození)-tzn,prosadila svou vůli proti naší a nechala dceři propíchnout uši, když jsme u toho nebyli a nevěděli o tom .Když dcera vystupovala z auta a já uviděla že má náušnice, popadl mě hrozný vztek a ještě větší lítost,zoufalství nad tím že o mém dítěti rozhoduje ve věci pro mě důležité někdo jiný než my, rodiče.To se stalo před dvěma týdny, manžel nebyl ani doma,a já od té doby řeším náš vztah s tchyní dost intenzivně.Neloučila jsem se s tchýni bitkou,ale dal jsem jí myslím v rozumné míře najevo že toto opravdu přehnala a že je to nepřípustné, poté co odjeli jsem se rozbrečela. Takže vyjasnit si pravidla předem a KONKRÉTNĚ, mě by nikdy nenapadlo,že by byla tchyně schopná tohle udělat a ejhle...přeji hodně sil!
|
|