Diskuze : Zdraví : Bradavice a molusky

Ano, stačí zlikvidovat "mateřskou" bradavici a dceřiné se ztratí samy.

Angrešte,díky. Konečně jsem.se dozvěděla nove věci.

Angrešte,

děkuju moc za vysvětlení. Konečně jsem se dozvěděla věci, které jsem nevěděla.

Jen mám ještě pár poznámek nebo dotazů (to víš, podáš prst a chňapnou ti ruku )



"Virus pronika jen do jader bunek v dolnich vrstvach epidermis, nepronika hloubeji pid bazalni membranu,nedostava se do tela, neprichazi do kontaktu s krvi. Coz je vyhoda i nevyhoda - vyhoda, ze se nesiri telem (vyskyt jinde je primym prenesenim, riziko rozsevu stoupa u chirurgickeho odstranovani). Nevyhoda, ze vyvolava strasne malou odezvu imunitniho systemu, prakticky jen bunecnou. A jeste ma navrch mechanismy maskovaninpred imunitnimi bunkami."

Nemůže tohle tedy být důvod, proč se často tak záhadně objevují a mizejí? že na ně imunitní systém nereaguje, ale když ho nějak vybudíš, tak zareaguje? AŤ tím, že tu bradavici nějak mechanicky poškozuju - dusíkem, česnekem, vlaštovičníkem, ten virus vevnitř se třeba taky nějak víc aktivuje nebo to zaregistrují ty normální buJňky okolo a tělo si tedy všimne, že se něco děje a pošle tam někoho (asi bílé krvinky, jestli si správně pamatuji ten francouzský seriál)? Nebo, jak někdo psal, že někdy pomůže jen zaříkávání nebo hlazení - tak prostě to svoje tělo na bradavici upozorním a ono začne proti ní bojovat?


"Pri tzv. "mizeni" se zmenene (benigne zmnozene, jde o benigni nador) keratinocyty nijak "nevrati" do prednadoroveho stavu, pouze se preszanou vytvaret nove nadorove a pri rychlosti obmneny kiznich bunek bradavice velice rychle odroste pryc."

Tak tomuhle moc nerozumím. Rozumím, že můj předpoklad, že se ty bradavicové buňky změní zase na normální, byl chybný. Ale když ta bradavice mizí sama, mně vždycky přišlo, že neubývá jen tak na povrchu -kde bych chápala, že prirozeně odumírají ty povrchové buňky, ale že se tak jako zmenšuje všude, i vevnitř. Ne že odumírá zvnitřku na povrch - což by byl proces, který popisuješ - tedy nahoře se postupně odumírá a zespodu už vznikají normální bunky, ale prostě se tak nějak zmenšuje ze všech stran jako když se scvrkává balonek.

"Pokud se podari lokalne u jedne bradavice "probudit" imunitni bunjy, aby bradavici zacaly "videt" (stimulace se da delat ruznxmi specifickymi latkami, ale muze tafungovat i nejake mechanicke odstranovani, kdy se infikovane keratinocyty dostanounumele do kontaktu s vetsim mnozstvim imunitnich bunek, ev. i primo krvi), tak psk stejne imunitni bunky byvaji schopny rozpoznat bradavice zpusobene stejnym kmenem viru i jinde na tele a tam je zlikvidovat."

To vysvětluje, proč když zmizí jedna, začnou mizet i jiné. Ale nechápu, proč potom nemizí všechny současně (byť třeba té největší by to logicky trvalo nejdýl), proč mizí postupně jedna za druhou.

vůbec nepochybuji o tom, cos psala o vlaštovičníku. Jen mi přijde, z hlediska zkušeností z okolí, že to nebezpečí alergie z toho, že namatlám jednu brdavici, není zas tak velké nebo pravděpodobné. Přece ten vlaštovičník by měl působit právě jen na tu bradavici. Kdyby to tak nebylo, tak bych měla poškozenou i kůži okolo, což nemám. A nepotkala jsem v životě nikoho, kdo by měl na vlaštovičník alergii. A to jsme jako děti si hrály venku, trhaly různý kytky, takže ty šťávy nám běžně zůstávaly na rukách. Ale jak říkám, chápu, že jako doktorka na to upozorňuješ.

A ještě jednu otázku. V bradavici se někdy objevují malé černé tečky - mně matka v dětství tvrdila, že to jsou kořeny té bradavice.No dočetla jsem se, že to jsou kapiláry, které zásobují krví. A že by to měl být znak toho, že bradavice brzy sama zmizí. Je to tak, že tělo tedy ten virus identifikovalo, jak jsi psala, a tak tam vytvořilo cévy, aby se tam krví mohly dostat protilátky?

To je teda zajímavý.

fakt se do tela dostavaji poskozenou kuzi - napr. macerovanou u bazenu, v gumovych rukavicich, vlhkym prostredim - typicky reznici.. tale kuzi mechanicky stresovanou (plosky) ci mikrotraumatizovanou,treba sportem. Problem je promenliva inkubacni doba - muze byt az rok. Takze jetezke dat to do casovy souvislisti.

Obvykke se zacinaji objevovat v detstvi. Pak muzou samy vymizet, behem par let. Prvni vyskyty az v dospelosti jsou nezvykle.

Virus pronika jen do jader bunek v dolnich vrstvach epidermis, nepronika hloubeji pid bazalni membranu,nedostava se do tela, neprichazi do kontaktu s krvi. Coz je vyhoda i nevyhoda - vyhoda, ze se nesiri telem (vyskyt jinde je primym prenesenim, riziko rozsevu stoupa u chirurgickeho odstranovani). Nevyhoda, ze vyvolava strasne malou odezvu imunitniho systemu, prakticky jen bunecnou. A jeste ma navrch mechanismy maskovaninpred imunitnimi bunkami.

Bradavice zpusobuje vice kmenu viru,ne kazdy je na katdy stejne citlivy.

Pri tzv. "mizeni" se zmenene (benigne zmnozene, jde o benigni nador) keratinocyty nijak "nevrati" do prednadoroveho stavu, pouze se preszanou vytvaret nove nadorove a pri rychlosti obmneny kiznich bunek bradavice velice rychle odroste pryc.

Pokud se podari lokalne u jedne bradavice "probudit" imunitni bunjy, aby bradavici zacaly "videt" (stimulace se da delat ruznxmi specifickymi latkami, ale muze tafungovat i nejake mechanicke odstranovani, kdy se infikovane keratinocyty dostanounumele do kontaktu s vetsim mnozstvim imunitnich bunek, ev. i primo krvi), tak psk stejne imunitni bunky byvaji schopny rozpoznat bradavice zpusobene stejnym kmenem viru i jinde na tele a tam je zlikvidovat.

Vlastovicnik sice obsahuje latky, ktere maji cytotoxicky efekt pres indukci apoptosy a funguji na brzdeni rustu nadorovych bunek (a tim padem muzou 0usobit i na ty bradavicove), ale zaroven cytotoxivky efekt je potencislne teratogenni, tj. vlastovicjik by rozhodne nemrly pouzivat tehotne, anavic je vlastovicnik hepatotoxicky silne alergenni, hepatotixivita je problem spis pri delsim vnitrnim uzivani, ale i tak by sr nemel ani zevne pouzivat u deti a u dospelych je to dost diskutabilni.