Otázka
Odpověď
Re:Nespokojené dítě
10.9.2002 8:23:40 Silvie Nedvědová
Dobrý den, Anno,
podmínky vývoje před narozením, zralost v době porodu, průběh porodu, zdravotní stav dítěte…, to vše určitě má vliv na to, jaké dítě je, jak se projevuje.
Zrovna tak má vliv jeho „vrozená výbava“.
Jedna z věcí, která mě napadá, když čtu Váš dopis je, že u sourozenců, kteří nejsou dvojčata, je často pozorovatelné, hned po narození, jak moc odlišné jsou to osobnosti. A to v mnoha oblastech, v rytmu spánku a bdění, přístupu ke krmení, jak z hlediska častosti, tak množství stavy, průběhu trávicích procesů, bolení bříška nebo bezproblémový průběh… oblíbenosti nebo neoblíbenosti určitých věcí, činností, přístupu k novým věcem…
U dětí, které se narodily s nějakým odstupem je možná snazší, je více prostoru na to vnímat jejich odlišnosti, zacházet s každým jinak, i když i tady to může být náročné.
Maminky poměrně často říkají, že některé z jejich dětí je pro ně více srozumitelné, než jiné. Jeho reakce jsou pro ně čitelnější, možná je vnímání a reagování tohoto dítěte, jeho temperament, jeho osobnost, bližší maminčině osobnosti. Věci, které dítě dělá, jak reaguje, jsou tedy pro ni známé, snadno uhádne jeho potřeby, snadno dokáže říci věci tak, aby si s dítětem rozuměli. Další dítě v rodině může třeba takovou „spřízněnost“ zažívat s jiným členem rodiny, někdy třeba s otcem, někdy i s některým prarodičem, někdy tady ani taková zřejmá „povahová spřízněnost“ není. V těchto případech může matka „tápat“, může to být, jako by se pohybovala neznámou krajinou a bez mapy. Vztah pak může být pro oba, maminku i dítě konfliktnější, náročnější, může docházet k více nedorozuměním.
To, že je ten vztah náročný, ne tak „samozřejmý“, že musíte více „hledat“, ale nemusí nutně znamenat, že je něco špatně.
U dvojčat, vzhledem k nutnosti nějak zvládnout ten náročný každodenní provoz, může být myslím tendence děti „zestejňovat“, vnímat je jako velmi podobné, což může být podpořeno zjevovou podobností. Děti ale mohou být, jako jiní sourozenci povahou, potřebami… velmi různé. Věkový odstup to vnímání odlišností může usnadňovat. Na druhou stranu, je náročné jednat s dětmi různého věku, zrovna tak, jako je náročné jednat různě s dvěma odlišnými dětmi stejného věku.
Je tedy možné, jak píšete, že se Jáchymovi něčeho nedostává nebo naopak něčeho může být až příliš. Prostě, může to být trochu jinak, než by zrovna on potřeboval.
Je v rodině někdo, kdy by si s Jáchymem rozuměl tak snadno, jako Vy si rozumíte se Šimonem?
Máte možnost být někdy s dětmi zvlášť, tak aby chlapci byli jeden bez druhého? Matky z rodin s více dětmi tyto chvilky někdy záměrně vytvářejí, chvilky, kdy mohou mít s jednotlivým dítětem chvíli samy pro sebe, právě proto, že každé dítě má jiné potřeby, vyhovuje mu jiný druh kontaktu, jiné téma hovoru, jiná hra... a je snadnější se na potřeby konkrétního dítěte naladit, když je člověk jen s ním.
Chování, které u Jáchyma popisujete může svědčit o určitém typu temperamentu, „povaze“, jak jsem uvedla výše, ale mohlo by také být známkou nějakých potíží ve smyslu LMD nebo i jen pomalejšího dozrávání nervové soustavy, píšete ale, že Jáchym je zdravý? Jaký byl průběh porodu? To by mohlo mít také nějaký význam. Nedostatek kyslíku v nějaké fázi porodu.
Berte prosím mé úvahy jen jako náměty k Vašemu zamyšlení, ne jako striktní tvrzení, není možné na základě dopisu řadu věcí odhadnout.
Je velmi pochopitelné, že jste unaveni, asi myslíte Vás i manžela?
Jak odpočíváte? Máte možnost být někdy sami? Případně máte někdy čas jen sama pro sebe? Máte nějaké zájmy, činnosti, přátelské kontakty…, z nichž čerpáte energii, při nichž si odpočinete? Co Vám pomáhalo nabrat energii dřív, než se narodily děti? Je možné se k těmto věcem v určité míře vrátit? Cítí-li se člověk sám lépe, může pak snadněji zvládat různé obtíže ve vztazích s dětmi…
Pokud jde o psychologa, můžete se obrátit na Dr. Pilařovou, věnuje se dětem do tří let věku, pracuje v kojenecké ambulanci Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Telefon je pražský, 965 11, další trojčíslí je buď 476 nebo 526.
Přeju hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
podmínky vývoje před narozením, zralost v době porodu, průběh porodu, zdravotní stav dítěte…, to vše určitě má vliv na to, jaké dítě je, jak se projevuje.
Zrovna tak má vliv jeho „vrozená výbava“.
Jedna z věcí, která mě napadá, když čtu Váš dopis je, že u sourozenců, kteří nejsou dvojčata, je často pozorovatelné, hned po narození, jak moc odlišné jsou to osobnosti. A to v mnoha oblastech, v rytmu spánku a bdění, přístupu ke krmení, jak z hlediska častosti, tak množství stavy, průběhu trávicích procesů, bolení bříška nebo bezproblémový průběh… oblíbenosti nebo neoblíbenosti určitých věcí, činností, přístupu k novým věcem…
U dětí, které se narodily s nějakým odstupem je možná snazší, je více prostoru na to vnímat jejich odlišnosti, zacházet s každým jinak, i když i tady to může být náročné.
Maminky poměrně často říkají, že některé z jejich dětí je pro ně více srozumitelné, než jiné. Jeho reakce jsou pro ně čitelnější, možná je vnímání a reagování tohoto dítěte, jeho temperament, jeho osobnost, bližší maminčině osobnosti. Věci, které dítě dělá, jak reaguje, jsou tedy pro ni známé, snadno uhádne jeho potřeby, snadno dokáže říci věci tak, aby si s dítětem rozuměli. Další dítě v rodině může třeba takovou „spřízněnost“ zažívat s jiným členem rodiny, někdy třeba s otcem, někdy i s některým prarodičem, někdy tady ani taková zřejmá „povahová spřízněnost“ není. V těchto případech může matka „tápat“, může to být, jako by se pohybovala neznámou krajinou a bez mapy. Vztah pak může být pro oba, maminku i dítě konfliktnější, náročnější, může docházet k více nedorozuměním.
To, že je ten vztah náročný, ne tak „samozřejmý“, že musíte více „hledat“, ale nemusí nutně znamenat, že je něco špatně.
U dvojčat, vzhledem k nutnosti nějak zvládnout ten náročný každodenní provoz, může být myslím tendence děti „zestejňovat“, vnímat je jako velmi podobné, což může být podpořeno zjevovou podobností. Děti ale mohou být, jako jiní sourozenci povahou, potřebami… velmi různé. Věkový odstup to vnímání odlišností může usnadňovat. Na druhou stranu, je náročné jednat s dětmi různého věku, zrovna tak, jako je náročné jednat různě s dvěma odlišnými dětmi stejného věku.
Je tedy možné, jak píšete, že se Jáchymovi něčeho nedostává nebo naopak něčeho může být až příliš. Prostě, může to být trochu jinak, než by zrovna on potřeboval.
Je v rodině někdo, kdy by si s Jáchymem rozuměl tak snadno, jako Vy si rozumíte se Šimonem?
Máte možnost být někdy s dětmi zvlášť, tak aby chlapci byli jeden bez druhého? Matky z rodin s více dětmi tyto chvilky někdy záměrně vytvářejí, chvilky, kdy mohou mít s jednotlivým dítětem chvíli samy pro sebe, právě proto, že každé dítě má jiné potřeby, vyhovuje mu jiný druh kontaktu, jiné téma hovoru, jiná hra... a je snadnější se na potřeby konkrétního dítěte naladit, když je člověk jen s ním.
Chování, které u Jáchyma popisujete může svědčit o určitém typu temperamentu, „povaze“, jak jsem uvedla výše, ale mohlo by také být známkou nějakých potíží ve smyslu LMD nebo i jen pomalejšího dozrávání nervové soustavy, píšete ale, že Jáchym je zdravý? Jaký byl průběh porodu? To by mohlo mít také nějaký význam. Nedostatek kyslíku v nějaké fázi porodu.
Berte prosím mé úvahy jen jako náměty k Vašemu zamyšlení, ne jako striktní tvrzení, není možné na základě dopisu řadu věcí odhadnout.
Je velmi pochopitelné, že jste unaveni, asi myslíte Vás i manžela?
Jak odpočíváte? Máte možnost být někdy sami? Případně máte někdy čas jen sama pro sebe? Máte nějaké zájmy, činnosti, přátelské kontakty…, z nichž čerpáte energii, při nichž si odpočinete? Co Vám pomáhalo nabrat energii dřív, než se narodily děti? Je možné se k těmto věcem v určité míře vrátit? Cítí-li se člověk sám lépe, může pak snadněji zvládat různé obtíže ve vztazích s dětmi…
Pokud jde o psychologa, můžete se obrátit na Dr. Pilařovou, věnuje se dětem do tří let věku, pracuje v kojenecké ambulanci Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Telefon je pražský, 965 11, další trojčíslí je buď 476 nebo 526.
Přeju hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
