Re:Mateřská láska

Milá Petro, píšete, že necítíte takovou tu "absolutní" mateřskou lásku, která bývá popisována v literatuře a zdá se, že se za to cítite vinná. Ale "mateřská láska" může mít mnoho podob. Záleží jakou máme která povahu, jaký máme vztah ke svým vlastním matkám, jaké máme zázemí, životní situaci... A také je láska k dítěti proces, který trvá celý život. Většinou mívají ženy silnější pouto k dětem než muži, ale nikde není psáno, že to nemůže být naopak.
Možná je dobře, že váš partner je citlivý a může vás v tomto zastoupit. Třeba vás budou víc těšit aktivity s větším dítětem.
Život neprobíhá podle jednotného mustru, to by byla přece nuda.
Dnes je spousta matek, které se v péči o malé dítě střídají se svým partnerem. Jsou i takové, které se potřebují realizovat v práci, jenom tak jsou sami spokojené a mohou dávat svou spokojenost dál.
Nevidím problém v tom, že necítíte, to, co si myslíte, že byste cítit měla. Problém by mohl nastat, pokud byste byla sama nespokojená a nerozumněla tomu proč. Je dobré vědět, proč jsme takoví jací jme. Teprve pak nepřenášíme vlastní negativa na druhé.
takže klíč k vaší situaci může být v porozumnění tomu, proč jste taková jaká jste. Nedá se soudit, zda jste dobrá nebo špatná. Na to nemá nikdo právo, život je mnohem složitější... zdravím, Tania