Otázka
Odpověď
Re:Problém s maminkou
18.9.2006 17:30:52 Elen Brabcová
Dobrý den, Karle!
Nejdříve po přečtení dotazu v pátek, jsem si myslela, jak Vám nedokážu odpovědět, že Váš problém je možná až příliš složitý. Ale díky Vám :)! to až tak moc složité není.
Když vezmeme v potaz sociologické modely současné doby - svoji roli v tomto světě zvládáte skvěle - milujete svou manželku a nemlčíte o tom.
A tak to vždycky, co svět stál, mělo být - rodiče přestřihávali pupeční šňůru ve chvíli, kdy se děti rozhodly pro své vlastní vztahy. Pak museli rodiče znova žít tak jako na začátku, když děti nebyly.
Vy momentálně pravděpodobně cítíte odpovědnost za CELOU svou rodinu, což je nadstandardní, okouzlující a chvályhodné.
Jen připomínám, co je z Vaší řeči zřejmé - chcete a snažíte se být pozitivním člověkem...
V prvé řadě je nejspíš naší nejdůležitější povinností udržet vztahy, které jsme sami vědomě založili (manželství, rodičovství atp.), Vy jste si přibral i přes novou budoucnost také odpovědnost za vztahy s rodiči, všechna čest :)!
A jak z toho? Podle priorit :)... Cítím se být manželem (otcem, přítelem...) a také SYNEM... Jsem tu také pro tebe, maminko, udělám cokoli, co budeš potřebovat, ale pokud to neodhadnu, řekni si o všechno konkrétně, moc mi to ulehčí situaci a budu šťastný, že ti budu moci pomoct.... Napadlo mě toto a toto a toto. Ale možná to vidím jinak, než potřebuješ...? Moje žena mne má ráda a věří mi a pomůže mi udělat pro tebe všechno, abys byla šťastná. Záleží mi na tobě, záleží nám na tobě...
Pokud se tato varianta nepovede (je potřeba vydržet nějaký čas a stále to s různými obměnami zkoušet) a pokud se budete opravdu poctivě snažit, nenesete odpovědnost za to, jak pomocnou a nabízenou ruku Vaše matka přijme.
Nejspíš Vás tato odpověď neuspokojí, abych mohla opravdu poradit, musela bych se bavit s Vaší maminkou.
Nekapitulujte, neklesejte na mysli, jednejte a mějte na paměti, že se to vše nemusí povést. To ovšem není otázka selhání, ale nepochopení! a na pochopení musí být dvě!!!! strany.
Já si ovšem myslím, že maminku časem přesvědčíte o své pozitivní roli v jejím životě a sestra i manželka Vám k tomu velmi pomůžou.
Pokud budete mít jakýkoli konkrétní problém k dořešení, jsem tu pro Vás, nikdo nežijeme "špatně" (tzn. jinak než chce okolí) schválně, většina z nás hledá a časem i nachází a Vám rozhodně nechybí dobrá vůle, mnoho mužů by se od Vás mohlo učit :))).
Elen
Nejdříve po přečtení dotazu v pátek, jsem si myslela, jak Vám nedokážu odpovědět, že Váš problém je možná až příliš složitý. Ale díky Vám :)! to až tak moc složité není.
Když vezmeme v potaz sociologické modely současné doby - svoji roli v tomto světě zvládáte skvěle - milujete svou manželku a nemlčíte o tom.
A tak to vždycky, co svět stál, mělo být - rodiče přestřihávali pupeční šňůru ve chvíli, kdy se děti rozhodly pro své vlastní vztahy. Pak museli rodiče znova žít tak jako na začátku, když děti nebyly.
Vy momentálně pravděpodobně cítíte odpovědnost za CELOU svou rodinu, což je nadstandardní, okouzlující a chvályhodné.
Jen připomínám, co je z Vaší řeči zřejmé - chcete a snažíte se být pozitivním člověkem...
V prvé řadě je nejspíš naší nejdůležitější povinností udržet vztahy, které jsme sami vědomě založili (manželství, rodičovství atp.), Vy jste si přibral i přes novou budoucnost také odpovědnost za vztahy s rodiči, všechna čest :)!
A jak z toho? Podle priorit :)... Cítím se být manželem (otcem, přítelem...) a také SYNEM... Jsem tu také pro tebe, maminko, udělám cokoli, co budeš potřebovat, ale pokud to neodhadnu, řekni si o všechno konkrétně, moc mi to ulehčí situaci a budu šťastný, že ti budu moci pomoct.... Napadlo mě toto a toto a toto. Ale možná to vidím jinak, než potřebuješ...? Moje žena mne má ráda a věří mi a pomůže mi udělat pro tebe všechno, abys byla šťastná. Záleží mi na tobě, záleží nám na tobě...
Pokud se tato varianta nepovede (je potřeba vydržet nějaký čas a stále to s různými obměnami zkoušet) a pokud se budete opravdu poctivě snažit, nenesete odpovědnost za to, jak pomocnou a nabízenou ruku Vaše matka přijme.
Nejspíš Vás tato odpověď neuspokojí, abych mohla opravdu poradit, musela bych se bavit s Vaší maminkou.
Nekapitulujte, neklesejte na mysli, jednejte a mějte na paměti, že se to vše nemusí povést. To ovšem není otázka selhání, ale nepochopení! a na pochopení musí být dvě!!!! strany.
Já si ovšem myslím, že maminku časem přesvědčíte o své pozitivní roli v jejím životě a sestra i manželka Vám k tomu velmi pomůžou.
Pokud budete mít jakýkoli konkrétní problém k dořešení, jsem tu pro Vás, nikdo nežijeme "špatně" (tzn. jinak než chce okolí) schválně, většina z nás hledá a časem i nachází a Vám rozhodně nechybí dobrá vůle, mnoho mužů by se od Vás mohlo učit :))).
Elen
V její náručí
