Taky se přidám

Jaano, doplním to vlastní zkušeností. Dítě to vidí skvěle. Opět se potvrzuje, je to o lidech, nikoliv o letech.
Narodila jsem se, když bylo mému tátovi 45 let. A tvrdím, že jsem nemohla mít lepšího otce, než jsem měla.
Tatínek bohužel loni v prosinci zemřel. Bylo mu 77 let. Ještě jsem se s tím úplně nevyrovnala, ale jsem dospělá ženská s vlastními dětmi a překrásnou vzpomínkou na dětství s tátou, který si uměl vážit každého dne, který jsme spolu strávili, protože nevědel, kolik přesně nám jich zbývá. O tom to je, víš?

Mému manželovi bylo taky 45 let, když se nám narodila první dcera. No a druhá si dala na čas a vyklubala se v jeho 53 letech.
Nikdo ze zúčastněných toho nelituje a pevně věřím, že nikdy litovat nebude.